Beseda o Fantově louce: Úvaha o skrytých zájmech a veřejných tajemstvích

V pondělí 16. května 2022 pořádalo město Příbram v estrádním sále kulturního domu veřejné setkání na téma „Budoucnost rozvojové lokality Fantova louka“. Setkání se zúčastnila přibližně stovka občanů. Při setkání se někteří vlastníci pozemků rozhodli zveřejnit příslušné části studie (výkresu) z r. 2021 pro tuto lokalitu. Na druhou stranu nebyla příliš srozumitelná neochota některých jiných developerů své části studie poskytnout (zástupce firmy Zoltang nepřišel na setkání vůbec).

Ucelený výkres tak nakonec byl zveřejněn, díky zájmu a iniciativě občanů, až v článku M. Škodové na webu Zprávy Příbram.

Kromě vedení města, developerů, úředníků a občanů z ulice Fantova louka a z Nové Hospody komentoval při pondělním setkání situaci i radní Vařeka. Ten poukázal na své sousedství v lokalitě. Jak následně vyplynulo, měl tím na mysli svou nemovitost směrem ke Svaté Hoře.

O tom, že jednatelem firmy Zoltang (jeden z developerů v lokalitě) je jeho (nevlastní) synovec Ing. Jan Šimek, na což radní v minulosti poukázal při jednání zastupitelstva, řeč nebyla.

Nezaznělo ani, zda a jaké zájmy pojí Ing. Vařeku s p. Limpouchem, který je jednatelem jiného developera na Fantově louce (společnost Ritch Bitch) a který v minulosti byl jednatelem a společníkem firmy Pneu Tiger. (Tato firma je „nástupcem“ společnosti Kajgr – prodej pneu, kterou v minulosti nepřátelsky převzala rodina Vařeků. Pro úplnost lze uvést, že jednatelem a společníkem firmy Pneu Tiger je v současnosti právě výše jmenovaný Ing. Šimek.) O tomto aspektu již byla dříve ve veřejném prostoru řeč.

Zmínka nepadla ani o tom, že jak společnost Allocation (další ze soukromých developerů na Fantově louce), tak výše zmíněná společnost Pneu Tiger (s dřívějším jednatelem p. Limpouchem) vznikly ze dvou „ready-made“ firem (firem založených pro potřeby rychlého zahájení podnikání), přičemž obě tyto „ready-made“ firmy měly při svém vzniku  (2013, resp. 2014) stejného jednatele, resp. člena představenstva. Zároveň tyto „ready-made“ firmy původně měly za akcionáře společnosti sídlící na stejné žižkovské adrese (detaily z obchodního rejstříku viz výše uvedené odkazy).

Vypadá to jako zajímavá náhoda; nechť si udělá čtenář sám obrázek o tom, nakolik pravděpodobné je, že dvě skupiny osob z Příbrami, obě s vazbami na Fantovu louku, si v rozmezí zhruba jednoho roku zcela nezávisle vybraly k zahájení podnikání – z nepřeberného množství možností – právě „ready-made“ firmy s týmž jednatelem na téže adrese.

Vzhledem k výše uvedenému nelze vyloučit možnost, že hned tři developeři (z celkem čtyř soukromých developerů) v lokalitě Fantovy louky jsou provázáni s osobou bývalého příbramského starosty (který je v současnosti radním města).

Na tom by pochopitelně nebylo nic zvláštního; lidé se znají, podnikají spolu, podporují se. Zvláštní by bylo – pokud by tato úvaha byla správná – proč tato okolnost ze strany developerů anebo radního už dávno transparentně nezazněla. Již vzhledem k riziku střetu zájmů bývalého starosty.

V tomto ohledu byla pozornost dosud upřena především na radního Holého (vlastník firmy Nad Oborou, čtvrtého soukromého developera na Fantově louce). Nemůže ale ve skutečnosti být podstatnější (a zároveň na první pohled skrytější) problém někde jinde? (Text pokračuje pod obrázkem)

Přehled hlavních vlastníků pozemků na Fantově louce

V této souvislosti se může dostávat do trochu jiného světla i to, o čem radní Vařeka při veřejné besedě hovořil (audiozáznam). Mluvil o tzv. „nebesácích“. Tedy o jakýchsi izolovaných rybnících či rybníčcích na dešťovou vodu, které by mohly v lokalitě Fantovy louky omezit problémy s bleskovými povodněmi při přívalových deštích. Ing. Vařeka také zmínil, že toto řešení prosazuje „na městě“. S tím, že by tyto „nebesáky“ měly vzniknout právě na pozemcích města a že území, které město vlastní, by se nemělo zastavovat.

Zde se nabízí otázka (kterou se dostáváme k onomu možnému střetu zájmů), zda toto řešení radní Vařeka prosazuje výlučně ve prospěch města, současných obyvatel v okolí Fantovy louky a ochrany přírody. Nebo zda je dalším motivem i možný přínos pro spřízněné developery.

Ne že by „nebesáky“ nutně byly samy o sobě špatný nápad. Jde spíše o to, zda by se zmíněným developerům nemohla popsanými „nebesáky“ – umístěnými na pozemku města – vyřešit část problémů souvisejících se spodní a dešťovou vodou na jejich pozemcích. (Celé území má spád směrem k západu; o co více vody se zachytí na západě, o to více vody může bez negativních vlivů odtéci z východní části.)

Omezená zástavba na pozemku města, ve srovnání s možným větším rozsahem výstavby na pozemcích v soukromém vlastnictví, by pak představovala menší tržní konkurenci pro developery. (To není myšleno jako apel, ať tedy zástavbu zahustí i město.)

Jiným faktorem je sousedství Ing. Vařeky s plánovanou zastavovanou lokalitou. Pokud by na pozemcích města došlo k omezené výstavbě, jak v pondělí zmínil, bylo by to něco jiného, než kdyby mu hned „za humny“ vyrostlo např. takové sídliště, které by dle studie mělo těsně sousedit s Novou Hospodou. Mít odstup od jiného bydlení je samozřejmě legitimní požadavek – ale o nic méně legitimní není totožný zájem dalších sousedů v lokalitě.

Se zájmem sousedů souvisí i to, že jsme se nedozvěděli, kde a jak přesně „na městě“ radní Vařeka tento návrh prosazuje. Projednávání v Radě města v minulosti vyloučil. („Rada města nikdy na svém jednání neprojednávala nic ohledně Fantovy louky.“) Pokud toto „prosazování“ činí radní města jinou cestou, domnívám se, že by podrobnosti o postupu zajímaly občany z ulice Fantova louka a z Nové Hospody. Z pondělního setkání bylo zřejmé, že i ti rovněž chtějí hájit své představy o tom, co se bude dít na sousedních pozemcích.

Tomáš Mosler, Příbramský bublifuk

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.