KOMENTÁŘ | Při březnovém zasedání příbramského zastupitelstva jsem se dotazoval na trestněprávní rovinu v případě stavební uzávěry na Fantově louce. Právě touto rovinou totiž radní Fuksa dříve odůvodňoval svůj odmítavý postoj k uzávěře v této lokalitě. Také mě zajímalo, jak radní Rotter a Fuksa vnímají význam zdrženlivosti při zásazích do přírody ve srovnání s rizikem újmy na straně developerů.
Fuksa ohledně trestněprávní roviny v lednu 2026 mj. uvedl: „Trestněprávní rovina je to, že my jako fyzické osoby s vlastní zodpovědnosti někomu zakazujeme to, že tam nesmí stavět a má připravené projekty, které jsou v dobré víře, vycházejí z toho, že pozemky jsou zastavitelné.“
A dále: „Nechci, aby město a kdokoli z nás nesl trestněprávní zodpovědnost v náhradě škody pro developery.“
Zde je třeba zdůraznit klíčový fakt – což jsem také zmínil při březnovém zasedání zastupitelstva – že odpovědnost za potenciální náhradu škody směrem k developerům (tím rovněž někteří zastupitelé argumentují) je otázka občanskoprávní. Nikoli trestněprávní.
Trestní stíhání jako strašák?
V tomto duchu jsem se nyní Fuksy ptal, jaký trestný čin by mohl nastat schválením stavební uzávěry na Fantově louce.
Fuksa v odpovědi na dotaz hovořil o tom, že se jedná o jeho osobní názor. S tím, že vychází ze situace v jiných městech, kdy v případech, že město způsobilo škodu, byli zastupitelé vyšetřováni.
Fuksa také zmínil, že bych se měl ptát i všech ostatních zastupitelů. Odvětil jsem mu, že se ptám záměrně jeho, protože on jediný argumentoval trestněprávní rovinou.
Nadto platí, že o stavební uzávěře rozhoduje (pouze) sedm radních, nikoli celé zastupitelstvo.
Odpověď ohledně konkrétního trestného činu, ke kterému by mohlo schválením uzávěry dojít, nezazněla.
Po zasedání zastupitelstva jsem zkoušel najít libovolný případ, kdy by určitá obec omezila zastavitelnost a následně by kvůli tomu její zastupitelé čelili trestnímu řízení nebo trestnímu stíhání. Nic jsem nedohledal.
Ano, existují případy, kdy zastupitelé odhlasovali záměr výhodný pro protistranu – nikoli pro město.
Může jít třeba o změnu územního plánu nebo o prodej pozemků.
Pak trestní řízení v určitých případech probíhalo. Například kvůli podezření na korupci.
Jenže to není případ situace na Fantově louce. Tam je na stole zpřísnění podmínek pro výstavbu, nikoli jejich rozvolnění.
Jiná věc je, že stavební uzávěra není totéž co finální změna územního plánu. Jde o dočasné opatření (maximálně na 6 let), než je projednána určitá změna územního plánu.
A především: K tomu, aby městu škoda skutečně vznikla, by jej musel některý developer skutečně žalovat – a následně uspět.
Ale i kdyby developer uspěl, stále by se jednalo o nárok občanskoprávní. Z toho automaticky neplyne konkrétní trestný čin na straně města nebo radních.
Příroda vs. peníze
V další části diskuse jsem se dotazoval radního Rottera (ANO), který v minulosti vyjádřil obavu právě kvůli občanskoprávním nárokům a potenciální náhradě škody.
Zajímalo mě, zda toto riziko vnímá i v případě stavební uzávěry.
Rotter odpověděl: „Podle mě může vzniknout škoda už i tím, že vzniká prodleva při jednání o územním plánu.“
Na závěr jsem se od obou zmíněných radních snažil zjistit, zda by za nějakých okolností upřednostnili zdrženlivost při zásazích do přírody na Fantově louce před prevencí potenciální finanční škody (deklarované ze strany developerů), resp. zda již pouhá hypotetická škoda ve výši 1 koruny je pro tyto radní problematická.
Jde o to, že kdyby se případně developeři domáhali kvůli stavební uzávěře nebo změně územního plánu po městu náhrady škody, tato škoda by byla konkrétně vyčíslena.
Na opačné misce vah by pak byla ochrana přírody. I životní prostředí totiž jistě má svou hodnotu (byť obtížně vyčíslitelnou v penězích).
Předběžné nezasahování by pak mělo význam kvůli tomu, že by v mezičase mohla být definitivně zhodnocena nutnost (či naopak postradatelnost) ochrany přírody v lokalitě.
Kdyby se totiž posléze ukázalo, že příroda na Fantově louce vyžaduje větší ochranu než dosud, ale developeři by ji mezitím zničili, už by pak stejně nebylo co chránit.
Radní Rotter odmítl tuto věc komentovat.
Radní Fuksa uvedl, že na to nelze odpovědět. S tím, že nemáme křišťálovou kouli a je to otázka „co by kdyby“.
Dotaz, zda a jakou hodnotu připisují radní životnímu prostředí, ve srovnání s tou či onou hodnotou případné újmy na straně developerů, je možná poněkud obecný. Ale zároveň dle mého názoru významný.
Také je nutno podotknout, že i v případě škody na straně developerů se jedná o pouhé „co by kdyby“.
Developerům dosud žádná újma nevznikla. A i pokud by vznikla, nevíme, v jaké výši by byla vyčíslena, ani zda by developeři s nárokem uspěli.
Přesto v případě této hypotetické škody radní Fuksa na „co by kdyby“ nehledí a uzávěru nepodpořil.
Ještě více v rovině „co by kdyby“ jsou pak Fuksovy teorie o trestněprávní rovině (viz úvod tohoto komentáře).
Na jednu stranu tak Fuksa určité hypotézy bez výhrad rozvíjí a zohledňuje je při svém hlasování. Což má konkrétní dopady na fungování města.
Dejme tomu.
Proč ale potom Fuksovi na druhou stranu jiné „co by kdyby“ náhle vadí, když má okomentovat „střet“ přírody a peněz?
Záznam celé debaty o Fantově louce najdete na YouTube.
Tomáš Mosler, Příbramský bublifuk
