Helena K. k demolici domu č.p. 106: Dostala jsem se do nezáviděníhodné situace

V tomto textu přinášíme, v souvislosti s nedávným odstraněním domů na Václavském náměstí v Příbrami, vyjádření paní K., která měla věcné břemeno užívání bytu v domě č.p. 106. Vyjádření bylo v níže uvedené podobě předneseno zmocněncem paní K. při zasedání příbramského zastupitelstva dne 13. září 2021.

Na úvod pro úplnost uvádíme, v návaznosti na část obsahu vyjádření, že dne 15. září 2021 obdržela paní K. návrh vlastníka nemovitosti na konkrétní finanční vypořádání věcného břemene. Záležitost ovšem byla uzavřena až v únoru 2022.

Vyjádření Heleny K.:

Vážení zastupitelé,

protože někteří z vás v uplynulých týdnech v souvislosti s demolicí domů na Václavském náměstí komentovali mou situaci, chtěla bych se k celé záležitosti veřejně vyjádřit i já.

Je mi 81 let, jmenuji se Helena K. a měla jsem věcné břemeno užívání bytu v nyní zbouraném domě číslo 106. Přesto jsem nebyla, jak už mnozí z vás vědí, zahrnuta jako účastnice řízení o odstranění stavby.

Byt v domě číslo 106 jsme s manželem i poté, co jsme se před několika lety přestěhovali do pečovatelského domu, využívali. Až do demolice bytu jsme do něj pravidelně docházeli, zůstal částečně vybaven. Bylo to pro nás vítané útočiště v době, kdy v pečovatelském domě probíhala dlouhá a hlučná rekonstrukce.

Možná si někdo z vás říká, proč jsme se vlastně z bytu do pečovatelského domu stěhovali. Bylo to proto, že věcné břemeno k bytu jsem měla pouze já, ne můj manžel. V případě, že by se se mnou něco stalo, by manžel neměl záruku střechy nad hlavou.

Poté, co se u domu číslo 106 objevilo letos v létě lešení, jsem zašla za panem starostou. Ten uvedl, že práce musejí být pozastaveny, než se vyřeší otázka věcného břemene, a odkázal mě na stavební úřad. Zde mi bylo sděleno zhruba totéž. To bylo 11. srpna.

Ovšem již 12. srpna byla z domu odstraněna střecha. O dva dny později pak byl zbourán celý dům. Díky pohotové reakci některých lidí jsem byla na rychlý vývoj upozorněna a přišla jsem v sobotu 14. srpna na místo.

Ale stavební dělníci mi zabránili ve vstupu do domu. Aniž by mi předložili jakýkoli dokument, který by je k tomu opravňoval. Nakonec mi nezbylo než potvrdit, že souhlasím s vystěhováním našich věcí. Kdybych nebyla na místě, kdoví, jak by vše dopadlo – možná by byli schopni dům zbourat i s mým majetkem.

Po vyklizení jsme museli s manželem vyhodit zimní oblečení a obuv, které jsme v domě uchovávali. Kvůli již zahájené demolici byly tyto věci znečištěné a znehodnocené.

Asi týden po zbourání domu číslo 106 mi od advokáta, který zastupuje vlastníka nemovitosti, přišel dopis s názvem „Výzva k vysvětlení“. V tomto dopise mi byly kladeny různé otázky, jejichž cílem bylo, cituji, „pohnat k odpovědnosti osoby za trestný čin pomluvy“.

V závěru tohoto dopisu byla zmíněna otázka odškodnění za věcné břemeno. Můj zástupce se v této věci sešel 26. srpna s advokátem vlastníka. Od té doby od advokáta, který vlastníka zastupuje, slyšíme pouze přísliby, že se ozve. Neděje se vůbec nic.

Jak jsem již zmínila, je mi 81 let. Místo klidného prožití sklonku života jsem se nedobrovolně dostala do nepříliš záviděníhodné situace.

Vážení zastupitelé, nemám na vás žádnou otázku. Chtěla jsem jen – vzhledem k tomu, že někteří z vás se k mé situaci vyjadřovali – abyste slyšeli i pohled druhé strany.

Helena K.