KOMENTÁŘ | V posledním čísle radničního zpravodaje Kahan byl uveřejněn můj komentář k novému jednacímu řádu příbramského zastupitelstva. Na tento komentář v témže vydání zareagoval starosta Konvalinka (ANO). V tomto článku se vyjadřuji k některým věcem, o kterých napsal – i o kterých nenapsal.
Duben 2025: Podstatou nebyl žádný osobní spor
Hned na úvod lze zmínit starostovo tvrzení, že jsem při svém dubnovém vystoupení na zastupitelstvu údajně řešil „víceméně osobní spory a nesoulady ve vyjádřeních uváděných v mediálním prostoru“. Tím je myšlena moje komunikace se zastupitelem Holým (ANO) k tématu kanalizačních přípojek.
Poznámka o osobním sporu je zcela nepřípadná. Jak sám Holý ve svém článku o kapacitě kanalizačních přípojek uvedl, zajímal se o věc jako zastupitel.
Následně Holý při dubnové diskusi na zastupitelstvu také doplnil, že věc řešil jako člen dozorčí rady nového vodárenského podniku Příbramská provozní. Tento podnik většinově vlastní město Příbram.
Je tedy zjevné, že se jednalo o téma městského majetku a o počínání zastupitele a funkcionáře v městské společnosti. Nešlo o soukromou záležitost mezi občanem Moslerem a občanem Holým.
Zároveň bylo na celé věci podstatné i to, že stavební úřad původně neposkytl všechny informace, které měl k dispozici. Podobně v minulosti postupovala i společnost 1. SčV, která tehdy městský majetek spravovala.
Proč by se nemohly takovéto otázky a připomínky řešit při zasedání zastupitelstva?
Nemluvě o tom, že článek Holého podpořila a komentovala řada zastupitelů.
Náhlá změna a metodika
Starosta ve svém komentáři zmiňuje, že takovou situaci (jako v dubnu 2025) za šest let starostování nezažil.
Už ale neuvádí, proč tedy zrovna v takové situaci nepřistoupil k odebrání slova (resp. k hlasováním o odebrání slova), jestliže dubnovou diskusi nepovažoval v určitém okamžiku za relevantní či přínosnou.
Je to právě náhlá „otočka“ o měsíc později, která je z mého pohledu hlavním důvodem kritiky počínání radnice v souvislosti se změnou jednacího řádu.
Starosta místo reakce k tomuto odpovídá na „otázku“, proč ke změně dochází až nyní. Jenže žádnou takovou otázku jsem ve svém komentáři nepoložil.
Odkazuje rovněž na metodiku Ministerstva vnitra. To, že metodika o možnosti omezení diskusí hovoří, je sama o sobě pravda.
Ovšem příslušná metodika říká také toto: „K uplatnění omezujících opatření by proto mělo být přistupováno jen velmi uvážlivě, a je-li to pro řádný průběh zasedání skutečně nezbytné.“
Skutečně byla paušální omezující opatření zavedena uvážlivě a z nezbytných důvodů, když předtím po mnoho let nedošlo ani k jejich jednorázovému uplatnění?
A (tímto reaguji na uvážlivost) když se hned při dalším zasedání zastupitelstva v červnu 2025 musel upravený jednací řád opět upravovat?
V metodice se také uvádí: „Jako nejnižší hranici umožňující vystupujícím ještě dostatečně určitě vyjádřit vlastní stanovisko k projednávané věci přitom Ministerstvo vnitra doporučuje časový limit nejméně 3 minut na vystoupení a počet alespoň dvou
vystoupení k témuž bodu programu.“
Příbramská radnice přitom směrem k občanům zvolila právě tento minimální limit.
Časem a „člověkohodinami“ se plýtvá jinde
Ve svém komentáři v Kahanu jsem mimo jiné odkazoval na to, kolik času zastupitelům zabralo samotné projednávání změn jednacího řádu.
Zatím šlo o 100 minut (květen 2025) a dalších 70 minut (červen 2025). Je přitom možné, že kvůli nepřesné formulaci se budou zastupitelé jednacím řádem zabývat znovu.
Ani na tuto rovinu starosta nereagoval.
Tato čísla jsou přitom důležitá z hlediska efektivity, kterou radnice úpravu jednacího řádu obhajuje.
Kvůli tomu, že občan Mosler hovořil v dubnu na zastupitelstvu 20 minut o různých záležitostech a problémech (vodárenský podnik, neposkytování informací, dosud neuskutečněné vydláždění ulice Pod Struhami, bytový dům Špalíček), následně zastupitelé 170 minut řeší změnu jednacího řádu.
Ještě jednou: 20 minut versus 170 minut.
Starosta v souvislosti s efektivitou přešel mlčením také mou poznámku o tom, že do dubnového zastupitelstva šel materiál (výkup komunikace na Zdaboři), ke kterému Rada města předem nezajistila všechny potřebné informace. Zastupitelé tak 45 minut diskutovali o „polotovaru“, než byl bod nakonec stažen z jednání.
V této souvislosti lze rovněž zmínit příspěvek zastupitele Dvořáčka (ANO), který v červnu okomentoval změnu jednacího řádu slovy o tom, že se tak ušetří spousta člověkohodin.
Zde se opětovně ptám, jaký smysl v kontextu efektivity a úspory člověkohodin má, když jsou na zasedáních zastupitelstva povinně přítomni vedoucí úředníci a zástupci příspěvkových organizací.
Pokud pominu odborné garanty konkrétních projednávaných bodů, pak ze zbylé množiny pracovníků jich velká většina do diskusí vůbec nezasahuje.
Kdy naposledy hovořili při zasedání – s výjimkou bodů, které se přímo týkají jejich působnosti – například zástupce městských lesů, knihovny nebo Odboru komunikace a cestovního ruchu?
Suma sumárum, usiluje vedení města o skutečnou, všestrannou efektivitu při zasedáních zastupitelstva? Nebo na efektivitu odkazuje jen někdy?
Omezení lze omezit; ale až taková sláva to nebude
Starosta ve svém komentáři uvádí, že rozpravu k jednotlivým bodům lze zbavit omezení. Zmiňuje mj. rozpravy o „velkých prodejích či nákupech“.
To se stalo například v červnu při projednávání budoucího osudu bývalé II. polikliniky.
Ovšem v případě záměru prodeje bývalé budovy Městských lesů už zrušení omezení neprošlo.
Ač toto zrušení starosta navrhl, sám jej nepodpořil. Pro zrušení diskusního omezení u tohoto bodu bylo jen šest zastupitelů, z toho jeden koaliční (Hrudka). Většina přítomných zastupitelů se zdržela.
Přitom ještě krátce předtím místostarosta Peterka (ODS) deklaroval, že „diskuze nebude omezena v následujících bodech kolem budovy polikliniky a městských lesů“.
Následně se ovšem právě i Peterka v případě zrušení omezení rozpravy k budově Městských lesů zdržel hlasování.
Nejsem politik
V příspěvku na zastupitelstvu v květnu 2025, kterým starosta uvedl bod se změnou jednacího řádu, mě označil za „občana a publicistu“.
V červencovém vydání Kahanu už mě popsal jako „občana, politika a publicistu“.
Sice už jsem tuto otázku komentoval při dřívějším zasedání zastupitelstva, ale ještě jednou pro pořádek:
Nejsem politik. Nejsem v žádné politické straně a nezastávám žádnou volenou funkci. A to, že reaguji na dění ve veřejném prostoru, ze mě nedělá politika.
Jak jsem již napsal v březnu 2025: „Ať si klidně členové klubu ANO myslí, že každý člověk ovlivňující věci veřejné je automaticky politik. […] taková logika může vést k až absurdním závěrům, že politikem je třeba i novinář (píše o tématech, na která politici reagují). Nebo člen dobrovolného spolku, který žádá o dotaci (je v jeho zájmu přimět politiky, aby mu dotaci poskytli). Nebo volič, který hlasuje pro stranu A nebo B s nadějí, že bude hájit jeho zájmy.“
Až příště bude nějaký občan žádat zastupitele, aby rozhodli v jeho prospěch o prodeji městského pozemku, bude asi chtít ovlivnit rozhodnutí zastupitelů.
Bude proto označen za politika?
Ale má to ještě jednu rovinu.
Proč někteří (skuteční) příbramští politici nerespektují, za koho se považují či nepovažují sami občané města?
Tomáš Mosler, Příbramský bublifuk
