(Aktualizováno 21. 12. 2020) Tímto článkem se uzavírá chronologie zakázek města Příbram, u nichž firma Staler předkládala zkreslené reference. Podíváme se na situaci v posledních dvou letech. V druhé části článku rekapituluji aktuální vývoj (ne zcela příznivý), týkající se transparentnosti a informovanosti kolem městských zakázek.
(Pokud chcete, můžete se přesunout rovnou na závěrečnou část článku o aktuální situaci ve věci posyktování informací ze strany městského úřadu.) V roce 2018 realizovala firma Staler pro město Příbram různé zakázky (útulek Lazec, opravy teras aj.), u nichž uplatnila reference v podobě dřívějších stavebních prací pro město. Příslušné referenční zakázky (MŠ Jungmannova, KODUS, Nízkoprahové denní centrum apod.) proběhly, „jenom“ byly v prvních dvou případech získány na základě smyšlených a upravených referencí a v posledním případě na základě zavádějícího čestného prohlášení.
V roce 2019 byla nejvýznamnější městskou zakázkou pro Staler rekonstrukce a výstavba nových parkovacích míst v ulici Legionářů (nabídková cena 5.898.944 Kč bez DPH). Požadavkem mj. bylo, aby stavební práce aspoň v jednom případě zahrnovaly „vybudování veřejného osvětlení a provedení sadových úprav“.
Pro tuto zakázku doložila firma Staler reference od společnosti Ekotech Hořovice. Měla podle nich spolupracovat s uvedenou společnosti na rekonstrukci středočeských komunikací v úsecích Libomyšl–Zdice, Hostomice–Běštín a Loděnice–Rudná. Přičemž právě poslední jmenovaná rekonstrukce měla zahrnovat požadované doplňkové práce (dle reference mj. výstavba chodníků, vybudování veřejného osvětlení a sadové úpravy).
Jak ale vyplývá z vyjádření Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje, tyto zakázky nebyly provedeny subdodavatelsky. Nadto v posledně jmenovaném úseku nebyly vůbec realizovány specifické dodatečné práce (což vyplývá i ze současné situace na místě), které byly jmenovitě uvedeny v zadávací dokumentaci. I kdyby tedy součinnost firem probíhala určitým neoficiálním způsobem, nebyl zde splněn dílčí požadavek.
Rok 2020
Větší koncentrace zavádějících a zkreslených referencí se vyskytla u zakázek v roce 2020. Všechny tyto zakázky zatím nebyly dokončeny.
- Vodojem Husa (nabídková cena 14.769.219 Kč): Zde měly být podle zadávací dokumentace předložen seznam tří stavebních prací „…poskytnutých dodavatelem za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení (…) v celkovém finančním objemu minimálně 7 500 000 Kč bez DPH…“
Firma Staler využila součinnost se subdodavatelem, společností Novadus. Jako reference byly předloženy práce na vodojemu v Loděnicích, Drahlíně a ve Zdicích, provedené druhou jmenovanou společností. Není zřejmé, která z firem si vzala na starost potvrzení referenčních dokumentů. V každém případě u jedné ze tří předložených referenčních zakázek (vodojem Zdice) nebyla splněna podmínka realizace během posledních 5 let (tedy od února 2015 blíže k současnosti).
Dle reference proběhla rekonstrukce vodojemu ve Zdicích v období 6/2014 až 6/2015. Ovšem jak vyplývá částečně z výroční zprávy VaK Beroun a jednoznačně z vyžádaného sdělení VaK Beroun (ta byla zadavatelem příslušné rekonstrukce), realizace byla dokončena v červnu 2014. Trochu kuriózní je, že práci na rekonstrukci vodojemu v letech 2013 až 2014 (tedy před deklarovaným rozmezím) potvrzuje i veřejně dostupná informace přímo na webu firmy Novadus. Včetně fotografie s časovým razítkem z dubna 2014. To je jen drobný postřeh pro názornost, že předběžné ověření referencí ze strany města nemusí být nijak komplikované.
Zajímavostí u zakázky na rekonstrukci vodojemu Husa je, že při prvním vyhlášení zadávacího řízení se do soutěže přihlásila (jako jediný zájemce) právě společnost Novadus. Zadávací řízení bylo kvůli účasti jen jednoho uchazeče zrušeno a následně bylo vyhlášeno řízení nové.
Do nového zadávacího řízení se přihlásil Staler (Novadus nyní figuroval v roli subdodavatele) a 1. SčV (nabídková cena této společnosti byla o pouhých 24 tisíc Kč vyšší). Pro úplnost lze zmínit, že 1. SčV získala v létě 2020 u vodojemu Husa menší zakázku na dokončení technologie.
- Zateplení domu s pečovatelskou službou v Hradební ulici (nabídková cena 15.295.504 Kč): Technický kvalifikační požadavek vyžadoval aspoň tři rekonstrukce budov, z toho aspoň ve dvou případech včetně zateplení, a to „ve finančním objemu minimálně 10 000 000 Kč bez DPH za každou referenční zakázku.“
Staler předložil celkem šest referencí, přičemž u tří z nich údaje neodpovídají realitě. (U dvou dalších byla ze strany poskytovatelů referencí potvrzena realizace jako taková, ale nebyla komentována cena, která hrála roli z hlediska uznání reference. Jedna zbývající reference nebyla k datu vydání článku ověřena.)
Zakázky pro Vojenské lesy a statky (viz odkaz, bod 4 a 5) měly ve skutečnosti podstatně nižší hodnotu (u první zakázky 2,5 mil. Kč, u druhé zakázky 8,3 mil. Kč, z toho zateplení v hodnotě 100 tis. Kč místo deklarovaných 11 mil. Kč). U subdodavatelsky deklarované rekonstrukce v Hradci Králové probíhala uvedená rekonstrukce ve skutečnosti v jiném termínu. (Je možné, že se na ní Staler vůbec nepodílel, ale přímé ověření u koncového zákazníka zde nebylo možné.)
Za zmínku stojí, že i u zakázky na zateplení domu v Hradební ulici se přihlásil jen jeden uchazeč. Ovšem na rozdíl od vodojemu Husa toto zadávací řízení zrušeno nebylo. (Zrušení zakázky s jedním uchazečem je možnost, ne povinnost.)
Bublifuk se začátkem týdne dotázal tiskového oddělení MěÚ Příbram na důvod, proč se některé zakázky s jedním uchazečem ruší a některé nikoli. K datu publikace článku (pátek 18. 12. 2020) neobdržel žádné vyjádření. Zatím tedy lze jen konstatovat, že v posledních dvou letech ze sedmi významnějších městských zakázek s jedním uchazečem byly čtyři přiděleny bez nového vyhlášení. Zároveň u tří z těchto čtyř nezrušených zakázek byla oním jediným uchazečem firma Staler.
- Domovní čistírny odpadních vod (nabídková cena 3.204.264 Kč): Zde byly jako reference požadovány „…alespoň 2 stavební práce obdobného charakteru, tj. stavební práce zahrnující rekonstrukci či výstavbu domovních čistíren odpadních vod v celkovém finančním objemu minimálně 2 000 000 Kč bez DPH.“
Staler předložil reference od Vojenských lesů a statků. Jejich přesnost byla následně popřena (bod 2 a 3). Resp. jedinou příbuznou činností byla domovní čistírna pro myslivnu Poteplí v hodnotě přibližně 46.000 Kč. Výstavba ČOV Kovlín vůbec neproběhla.
V létě 2020 nadešel čas realizace zakázky s výsuvnými sloupky. Zbytek příběhu už znáte.
Pro úplnost lze dodat, že při shromažďování a sestavování informací vyšlo najevo předložení zkreslených referencí ze strany firmy Staler i u zakázky pro příbramskou nemocnici, pro Povodí Vltavy a pro obec Milín. Také doplňuji, že nebyly prověřovány všechny zakázky, ale pouze ty s vyšší hodnotou.
Závěrem této části přikládám základní přehled zjištěných problematických zakázek a rozšířený přehled mnou prověřených zakázek s účastí firmy Staler, kterými jsem se v době do vydání tohoto článku zabýval. (Upozornění: Druhý seznam obsahuje i zakázky, u kterých pochybnosti nepanují.)
Na tomto místě končí rozbor smyšlených referencí společnosti Staler. Jak jsem uvedl již dříve, tato konkrétní firma se dostala do středu mé pozornosti zcela náhodně, kvůli výsuvným sloupkům. (Považuji za vhodné to zopakovat, protože občas zazněly připomínky ve smyslu „proč zrovna Staler?“.) Nemám nic proti té či oné firmě, vadí mi možná neférovost v rámci městských zakázek (ať už tak jedná kdokoli).
Domnívám se, že to podstatné k referencím jako takovým bylo řečeno. Při následném publikování o veřejných zakázkách se chci zaměřit spíše na kroky města jako zadavatele. (Druhá část článku následuje pod odkazy.)
Dobré a špatné zprávy aneb Příchod lepších časů?
Na závěr tohoto článku chci shrnout obecné novinky v oblasti zakázek a informovanosti. Pozitivní zprávou je, že do nedávného výběrového řízení na zateplení městského bytového domu u OC Skalka se přihlásilo 12 firem. Snad je to předzvěst návratu větší konkurence do významných příbramských zakázek (jak jsme zmínili, u zakázky na zateplení domu v Hradební ulici před zhruba půl rokem se přihlásila pouze jedna firma). Pozornost se nyní bude soustředit např. na zakázku na výstavbu domova pro seniory.
Méně příznivou novinkou pak je, že Krajský úřad Středočeského kraje v podstatnější části zamítl mé odvolání proti odmítnutí (ze strany MěÚ Příbram) žádosti o informace, která se týkala převážně zakázky na výsuvné sloupky v Pražské ulici. Příslušnou žádostí jsem mj. požadoval sdělení složení stálé hodnotící komise a poskytnutí určitých podkladových materiálů k této zakázce.
Byl jsem odkázán na § 218 zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek. Ten ovšem v personální rovině hovoří pouze o nemožnosti poskytnout informace o osobách, podílejících se na neukončených zadávacích řízeních. Zakázka na sloupky již dávno skončila. Na tento rozpor jsem poukazoval již v odvolání, ale argument nebyl nijak reflektován.
Do extrému vzato by tak městu za stávajícího stavu věcí stačilo pro veřejné zakázky malého rozsahu (což jsou zakázky v hodnotě do 2, resp. 6 mil. Kč) ponechat v činnosti (v neměnném složení) stálou hodnotící komisi po určitou delší dobu. Nikdo (kromě případných přímých účastníků zadávacího řízení) by pak nemusel mít možnost zjistit (v rozumném časovém horizontu ve vztahu k probíhajícímu či ukončenému zadávacímu řízení), kdo nabídky posuzuje.
Zvláštností je i to, že město uvádí, že stálá hodnotící komise je jen poradním orgánem bez rozhodovací pravomoci. Pomiňme, že platí, že „[ú]kony komise se pro účely tohoto zákona považují za úkony zadavatele.“ Pokud dle názoru města vlastně o nic nejde, neměla by jména členů komise tím spíše být veřejná? Jména ostatních osob, které se na procesu zadávání zakázek podílejí s řekněme větší rozhodovací autoritou (právní odbor, členové Rady města, starosta), známa jsou.
Nečekaná změna
Uvedená snaha získat informace má i poněkud zvláštní „bonus“: Ve zmíněném odvolání jsem mj. poukázal na to, že členové „jednorázových“ hodnotících komisí, jmenovaných pro větší zakázky (s hodnotou nad 2, resp. 6 mil. Kč), jsou veřejně uvedeni v rozhodnutích Rady města. Ačkoli to vůbec nebylo předmětem žádosti, byl to pouze podpůrný argument, kraj iniciativně informoval město s tím, že toto zveřejnění představuje chybu (bez odůvodnění).
Poznamenávám, že legislativa nenařizuje složení jednorázové komise předem publikovat – ale ani ho nenařizuje tajit. Zároveň se na veškeré veřejně vyhlášené zadávací postupy (i ty, které nejsou jako celek realizovány dle zakázkového zákona) vztahuje pravidlo transparentnosti, kterou ukládá § 6 zákona.
Výsledkem podnětu z krajského úřadu je, že město nyní složení jednorázových hodnotících komisí anonymizuje. Jak uvádím výše, takový postup je možný. Jen je tato dílčí okolnost, stejně jako výše uvedené zamítnutí zveřejnění složení komise u již rozhodnutých (ukončených) zadávacích řízení, bohužel poněkud v kontrastu s prohlášeními radnice o výrazně transparentním prostředí zakázek v Příbrami.
Tomáš Mosler, Příbramský bublifuk
