V aktuální sérii textů se ohlížím za ročním vývojem ve věci pochybných referencí u některých veřejných zakázek firmy Staler, zadávaných v minulosti městem Příbram. Začali jsme zlehka, popisem jednoho případu žádosti o informace a rozborem ne zcela smysluplných argumentů, jimiž městský úřad hájí svůj zamítavý postoj.
Nyní se dostáváme ke znepokojivějším poznatkům. Poté, co jsem před rokem publikoval první texty o zakázkách a chybných referencích firmy Staler (na jejichž základě získala tato firma řadu městských zakázek), jsem se následně dopracoval k dalším zjištěním. Zatímco původně jsem na věc nahlížel primárně tak, že vše vzniklo pochybeními určité firmy (a město jen nebylo při zadávání zakázek zcela důsledné při kontrole podkladů), moje pozornost se postupně upřela na dění na samotné radnici.
Jak se totiž ukázalo, město bylo prokazatelně upozorněno na riziko nesrovnalostí v působení firmy Staler již v roce 2016 (o tom píši podrobněji v navazujícím článku).
Zároveň bylo z různých nezávislých zdrojů, které jsou obeznámeny se situací a které považuji za důvěryhodné, potvrzeno, že existovaly užší vztahy mezi úřednicí, působící na Odboru práva a veřejných zakázek MěÚ Příbram, a zástupcem předmětné firmy.
Bezpečné známosti
První významnou městskou zakázkou pro Staler bylo zateplení MŠ Jungmannova (jak jsme již psali v minulosti, už u této zakázky byly poskytnuty zavádějící referenční materiály). Zadávací řízení probíhalo na přelomu let 2014–15.
Ačkoli jako majitel a jednatel firmy Staler (ta vznikla v roce 2013) tehdy figuroval jen Martin R., již v té době se znal s Petrem K. Ten se posléze stal dalším jednatelem a spoluvlastníkem uvedené firmy. (Poněkud kuriózní je, že firma Staler později jako součást svých referencí prezentovala i stavební práce na domě Petra K.)
Petr K. v době zmíněné zakázky také působil jako externí poradce Oddělení veřejných zakázek (v minulosti součást Odboru silničního hospodářství a investic) ve věci technického poradenství v oblasti zadávacích řízení na veřejné zakázky. Tato spolupráce trvala několik let (pod odkazem výše je uvedena poslední smlouva) a byla ukončena v srpnu 2015.
Na těchto skutečnostech není samo o sobě nic zvláštního. Ovšem vše se dostává do zcela jiného světla, když vezmeme v potaz, že Petr K. se velmi dobře znal s Radkou Š., dříve vedoucí Oddělení veřejných zakázek a od r. 2017 vedoucí Odboru práva a veřejných zakázek (OPVZ).
Zde je nutno poznamenat, že Odbor práva a veřejných zakázek působí jako hlavní administrátor celého procesu zadávacích řízení pro veřejné zakázky (předkládá materiály do Rady města apod.). Zmíněná úřednice se zároveň často podílí na průběhu zadávacích řízení ve funkci člena hodnotící komise.
Oba jmenovaní si byli natolik blízcí, že spolu například trávili víkendy.
Byli si natolik blízcí, že úřednice Radka Š. zastupovala v roce 2011 Petra K., budoucího jednatele firmy Staler, u soudu v civilní věci. (Bublifuk je obeznámen s celým zněním odkazovaného dokumentu; nabytí právní moci rozhodnutí je datováno 4. 1. 2012.)
Ruku na srdce, vážení čtenáři, svěřili byste své zastupování u soudu jen tak nějakému známému?
Ano, tato známost ještě nutně sama o sobě neznamená porušení čehokoli. (Byť je otázka, zda se měla příslušná úřednice podílet na straně městského úřadu na těch zakázkových procesech, v nichž figurovala příslušná firma.)
Ale vše se mění tím, když si uvědomíme zjištěné a dříve zdokumentované nesrovnalosti u příslušných zakázek.
| Co také říká zákon o úřednících Úředník je povinen: • Jednat a rozhodovat nestranně bez ohledu na své přesvědčení a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování. • Zdržet se jednání, jež by závažným způsobem narušilo důvěryhodnost územního samosprávného celku. • Zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného. |
Ani s těmito nesrovnalostmi by možná ještě o tolik nešlo, kdyby poskytovatel zkreslených referencí končil v zadávacích řízeních třetí nebo pátý v pořadí.
Ovšem vzhledem k pravidelným úspěchům uvedené firmy (získala zhruba 20 zakázek v hodnotě několika desítek milionů korun) je nutno se ptát:
Lze s ohledem na výše uvedené zaručit, že při správě městských zadávacích řízení s účastí firmy Staler byla vždy zajištěna naprostá nestrannost a důvěryhodnost? Lze zaručit, že nedostatky v referenčních dokumentech nebyly přehlíženy právě ze známosti? Lze zaručit, že nikdy nehrozil střet veřejných a osobních zájmů?
Při schůzce s p. starostou v listopadu 2020 bohužel byly poznatky o bližších vazbách, které jsem tehdy předložil, spíše bagatelizovány. (Tenkrát jsem ještě nevěděl to, co vím dnes a co shrnuji v tomto článku.)
Třeba se nyní radnice bude záležitosti věnovat s větší pozorností a učiní opatření, která do budoucna riziko prolínání soukromých a veřejných zájmů omezí.
V bezprostředně navazujícím článku uvádím další postřehy a zjištění, přímo související s tímto textem.
Tomáš Mosler, Příbramský bublifuk
P. S. Jména v tomto článku jsou záměrně neúplná (byť zvídavý čtenář si může dohledat podrobnosti). Nemám v této věci v úmyslu poukazovat na konkrétní jednotlivce, ale na riziková či slabá místa veřejné správy a zakázkového prostředí.
