Dne 7. března 2025 rozhodl MěÚ Dobříš o neregistraci významného krajinného prvku (VKP) na Fantově louce v Příbrami. V tomto komentáři se věnujeme některým aspektům příslušného dokumentu s rozhodnutím.
Odpůrci VKP měli předem zčásti „nabito“
Je nutno poznamenat, že odpůrci registrace VKP měli od počátku v rukou několik argumentů, které mohli v řízení o registraci VKP relativně snadno uplatňovat.
Jednak jde o to, že dle obsahu rozhodnutí neměl při projednávání dřívější urbanistické studie (2006) pro danou lokalitu, která řešila možný charakter zástavby na Fantově louce, příbramský Odbor životního prostředí proti studii výraznější námitky. Developeři tak nyní namítali, na první pohled logicky, že hrozí nepředvídatelná a nejednotná rozhodovací praxe.
Na druhou stranu se situace za bezmála 20 let proměnila, včetně toho, jaký význam má v dnešní době otázka ochrany vody a jejího zadržování v krajině. K této otázce ovšem úřad v rozhodnutí příliš nepřihlížel.
Jinou skutečností, na kterou v řízení poukazovala obec Dubno, je to, že na hydrologickém posudku firmy Watrad se podílela společnost s jednatelem, který se zároveň veřejně zasazuje za ochranu Fantovy louky.
To pochopitelně nemusí mít na přesnost a správnost samotného posudku žádný vliv, ale oponenti měli důvod k jeho zpochybnění. Je trochu s podivem, že si město Příbram coby objednatel příslušného posudku tuto okolnost neohlídalo.
Nicméně výše uvedené okolnosti by podle našeho názoru k odmítnutí registrace VKP nestačily, resp. nemohly stačit.
Otazníky nad obsahem odůvodnění
Některé prvky v odůvodnění (správní uvážení úřadu) působí poněkud nezvykle a určité argumenty, přednesené úřadem na podporu zamítnutí, považujeme za spíše slabé.
Za značně překvapivé považujeme, že MěÚ Dobříš při existenci pochybností o předložených posudcích nezadal vlastní znalecké posudky.
Úřad na jednu stranu naznačuje nepřesnosti v posudcích (aniž by je ovšem příliš konkretizoval), avšak na druhou stranu neuvažoval o zadání nových posudků. Jak nám MěÚ Dobříš sdělil již dříve:
Správní orgán neměl potřebu zadat vyhotovení vlastních znaleckých posudků vzhledem k základním zásadám činnosti správních orgánů uvedeným v ust. § 2–8 správního řádu, v návaznosti na délku vyhotovení takových odborných posudků a hodnocení a konečně také kvůli vlastnímu vyhodnocení správního orgánu, kdy toto nebylo shledáno pro rozhodování jako zásadní.
Tuto situaci považujeme za nedopatření. Pokud byly posudky významné, pak měly být buď zohledněny, nebo nahrazeny posudky přesnějšími.
(Na druhou stranu pokud posudky významné nebyly – viz poslední část citace – pak nedává příliš smyslu zabývat se případnými nepřesnostmi v nich. Úřad mohl již na počátku řízení sdělit, že k nim z těch či oněch objektivních důvodů vůbec nehodlá přihlížet.)
Dalším nejasným postupem, nad kterým jsme se pozastavovali již v dotazech zaslaných MěÚ Dobříš, je to, že úřad předjímá, že dnešní vlastníci pozemků nechtějí vyvíjet součinnost při ochraně přírody, zatímco budoucí vlastníci nemovitostí (domů) budou chtít o případný vytvořený biotop pečovat.
Máme za to, že odpověď od správního orgánu do situace příliš světla nevnesla. Vzniká určitý dojem, že developerům s pozemky na místním prostředí až tak záležet nemusí, rozhodující je zájem o prostředí ze strany obyvatel, kteří budou v lokalitě žít. Jak uvedl úřad v rámci odpovědi na náš dotaz:
Co se týká případné péče či zájmu o daný vytvořený biotop, jak je uvedeno v odůvodnění rozhodnutí, tak by se již jednalo o nové vlastníky nemovitostí v daném území, kterým zcela jistě bude záležet na kvalitě okolního prostředí, kde žijí.
S touto logikou ale může podle našeho názoru nastat určitý bludný kruh. Jestliže je prostor Fantovy louky cenný, měl by se chránit od počátku.
Takto se ovšem může trochu jevit, že veřejná správa nejprve přivře oči nad tím, že developeři (kteří v místě bydlet nebudou) příslušný prostor částečně zastaví (případně nevratně poškodí), a následně bude tatáž správa doufat, že budoucí majitelé domů tento zásah nějakým způsobem vynahradí.
Správní orgán v rozhodnutí také mj. uvádí:
„[…] rozhodovat při skutkově shodných nebo podobných případech tak, aby nevznikaly nedůvodné rozdíly. Vhodné je na tomto místě zmínit námitku účastníka správního řízení, obce Dubno, která ve svém vyjádření ze dne 11.10.2024 právě poukazuje na fakt, že pouze o několik desítek metrů vedle posuzované lokality je plánována trasa jihovýchodního obchvatu města Příbram, jeho I. část, jež je také zakreslena v platném územním plánu města Příbram a zasahuje mimo jiné do skutečného prameniště významného vodního toku Kocáby.“
Dle našich informací v současnosti běží k I. části obchvatu Příbrami územní řízení, ve kterém měl každý možnost sdělit své připomínky. O registraci jednotlivých VKP (nebo jiných stupních ochrany) se rozhoduje na návrh. Kdokoli tak může navrhnout ochranu prameniště Kocáby.
Podle našeho názoru ovšem nedává příliš smysl úvaha, že protože (zřejmě) neběží řízení o registraci VKP pro prameniště Kocáby, má to být podpůrným důvodem pro to, že nelze provést registraci VKP ani pro Fantovu louku.
(Rozhodnutí se navíc konkrétním ovlivněním prameniště Kocáby v souvislosti s obchvatem nijak nezabývá, není tedy zřejmé, zda skutečně jde o podobný případ.)
Poněkud nezvykle působí též tvrzení úřadu: „Nikde není potvrzeno, že se k dosažení vyšších výsledků a výnosů nepoužívaly také chemické prostředky.“
Pomiňme, že chemické prostředky (např. pesticidy) se v čase v půdě rozkládají, takže případné dřívější použití těchto látek v lokalitě nemusí mít vliv na současný stav přírody.
Především vnímáme jako překvapivý (v rámci správního řízení) požadavek „potvrzení nepoužití“. Jestliže byla tato otázka významná, proč úřad neusiloval naopak o potvrzení použití?
Mohl buď zadat rozbor půdy (pokud by z něj něco vyplynulo ve vztahu k hospodaření před desítkami let). Nebo si opatřit důkazy o historickém způsobu zemědělského hospodaření v dané oblasti (případně vyzvat k jejich předložení ty účastníky řízení, kteří na riziko použití chemických látek poukazovali).
Takto se posouzení příslušné otázky do určité míry opírá pouze o všeobecné tvrzení jednoho z developerů, který v průběhu řízení mj. sdělil: „[…] obecně je známo, že například v období socialismu se tyto prostředky naopak obvykle využívaly v masovém měřítku.“
Nejde nám o to, zda mělo být výsledné rozhodnutí ve prospěch ochrany mokřadu, nebo ve prospěch výstavby. Pouze se domníváme, že každé správní rozhodnutí by mělo pečlivě a důsledně brát v potaz všechna pro a proti.
V této souvislosti působí poněkud zvláštně skutečnost, že v průběhu celého řízení nepředložilo žádnou připomínku či doplňující vyjádření město Příbram, které bylo v řízení o VKP stejným účastníkem jako další vlastníci nemovitostí.
Každý účastník řízení smí uplatňovat svá práva a zájmy. I kroky města Příbram tak bývaly mohly teoreticky ovlivnit, co vše by správní orgán při řízení vyhodnocoval, resp. s jakým důrazem.
Vlastnická situace na Fantově louce (2024)
Zvláštní shoda formulací v odůvodnění rozhodnutí
Možná největší otazník nad rozhodnutím úřadu o VKP přináší následující okolnost.
Porovnejme, co napsal v září 2024 bývalý příbramský starosta J. Vařeka, se slovy MěÚ Dobříš v závěru rozhodnutí. V obou následujících částech jsou redakčně zvýrazněny podstatné části.
J. Vařeka, který má nemovitost vedle Fantovy louky a zároveň je pravděpodobně propojen s některými developery (kteří v lokalitě vlastní pozemky a ve prospěch jejichž zájmů Vařeka situaci příležitostně komentuje), před půl rokem v článku „Fantovka trochu jinak – otevřený dopis Jindřicha Vařeky“ na webu pribram.cz mj. napsal:
Samozřejmě by nebylo nutné [pozemky města] do posledního metru rozprodat, ale rozhodně by bylo možné tyto pozemky alespoň částečně zkulturnit a vytvořit čarovné zákoutí s rybníčky, tůňkami, naučnými stezkami, lávkami a možná i s mateřskou školkou usazenou do tajuplné přírody opředené vyprávěními o vodnících a vodních vílách.
Úředník správního orgánu v závěru aktuálního rozhodnutí o VKP mj. uvádí následující:
[…] v jižní části řešeného území, jež je v převážné míře ve vlastnictví města Příbram […] by mohlo nastat i posílení biologické rozmanitosti a zachování vodního režimu v území vytvořením vodních prvků v místech odvodňovacích kanálů. Součástí tohoto území by mohly být různé na to navázané edukační prvky, lávky, pěšiny, odpočinkové prvky. Dále by navazovala možná zástavba, například školská zařízení nebo zdravotnická a sociální zařízení, apod.
Nezvykle působí také hned navazující část v rozhodnutí, ve které úředník zmiňuje:
Že tyto biotopy jsou v daném území možné, fungují a prosperují, je dobře patrné ze soukromých pozemků nacházející se nedaleko řešeného území, na druhé straně pěší stezky z Příbrami na Novou Hospodu.
Oněmi soukromými pozemky jsou myšleny právě pozemky J. Vařeky.
Skutečně se úředník šel v rámci řízení o VKP na Fantově louce podívat na soukromý pozemek v sousedství a zkoumal stav tamního prostředí? V rozhodnutí se o tom v rámci souhrnu dvou jeho návštěv Fantovy louky nic nepíše.
(Mimochodem, když už jsme u těch podobných formulací: o tom, že bydlí „z druhé strany pěšinky“, se zmínil také přímo Vařeka při veřejné besedě o Fantově louce v květnu 2022.)
Nitky na pozadí
V podrobném dokumentu s rozhodnutím si nelze nepovšimnout několika zajímavých skutečností. Jedna z účastnic řízení, bydlištěm v Pardubicích, předkládala zčásti totožné námitky jako firma Allocation.
Již v minulosti jsme psali o tom, že firma Allocation náhle, zhruba po půl roce řízení o VKP, namítla podjatost MěÚ Příbram. Úspěšně. Kupodivu když v současnosti tatáž firma žádá o jednotné environmentální stanovisko pro stavbu rodinného domu na Fantově louce, svou žádost bez jakýchkoli výhrad předložila stejnému „podjatému“ MěÚ Příbram.
Můžeme také upozornit na skutečnost, která vyplývá z obsahu rozhodnutí, totiž že firma Allocation také požádala u svého pozemku o vynětí z druhové ochrany. (Toto řízení dle dokumentu stále probíhá.)
Též se znovu nepřímo potvrzuje pravděpodobné propojení mezi bývalým starostou J. Vařekou a některými vlastníky pozemků (o možných podnikatelských vztazích jsme už psali v minulosti např. zde nebo zde).
Firmu Ritch Bitch zastupoval ve správním řízení advokát T. Ferenc, který dle našich informací v minulosti mj. jednal za Vařekovu firmu Meinland. Můžeme též zmínit účast advokáta J. Kokeše z kanceláře KŠ legal, v řízení zastupujícího firmu Allocation. Rovněž ten dříve zastupoval firmu Meinland.
Jako indikátor možných vazeb na pozadí lze doplnit, že ze všech příbramských advokátních kanceláří si zrovna Kokešovu AK v minulosti vybral pro svou studijní praxi M. Rotter, v současnosti právník města Příbram a zároveň syn radního P. Rottera (ANO). Právě radní Rotter patří v příbramském zastupitelstvu k jedněm z nejvýraznějších odpůrců omezení zastavitelnosti Fantovy louky.
Co se bude dít dál
Součástí programu zasedání příbramského zastupitelstva, které se koná ve středu 19. 3. od 16 hodin (výjimečně v estrádním sále v kulturním domě), byl již před rozhodnutím o neregistraci VKP bod „Informace o situaci ohledně Změny č. 4 Územního plánu Příbram“. Tato změna územního plánu se týká právě Fantovy louky.
Je zřejmé, že součástí tohoto bodu bude i diskuse o (zatím nepravomocném) rozhodnutí o VKP. Uvedený bod je zařazen až na konec programu; je ovšem možné, že při úvodním schvalování programu bude přeřazen na začátek jednání.
Co se týká Fantovy louky jako takové, starosta Konvalinka (ANO) již v roce 2022 uvedl (v zápisu str. 28):
Na oblast Fantovy louky jsou zadány posudky. Další budou následovat. Z posudků vyjdou validní data, která budou primárně posuzovat orgány, na které nemá samospráva (tzn. my, jak tady sedíme, městští úředníci) sebemenší vliv, bude rozhodovat životní prostředí, stavební úřad atp. Pokud z těch posudků vyjde něco, co nám jasně ukáže, že se tam stavět nemá nebo na některých částech, tak se tam stavět nebude. Stejně tak, jak jsem také říkal už na začátku, dokážeme do další změny územního plánu implementovat ty regulativy, o kterých se tady bavíme tak, aby byla zajištěna ochrana prostředí.
Obdobně v článku na webu pribram.cz s názvem „Pokud se ukáže, že jsou na Fantově louce místa ekologicky či jinak významná, výstavbu na nich podporovat nebudeme“ ze dne 22. 6. 2022 starosta uvedl:
[…] starosta dostal úkol zahájit odbornou a veřejnou diskusi, která povede ke stanovení přijatelných mantinelů pro případnou výstavbu na Fantově louce. Osobně s tím souhlasím a jsem pro to, abychom na základě posudků, které jsou nyní zpracovávány, případně začlenili regulativy přímo do územního plánu, coby dokumentu s nejvyšší autoritou.
Biologický posudek objednaný městem Příbramn je již nějakou dobu k dispozici. A vyplývá z něj, že přinejmenším část Fantovy louky je vhodné nezastavovat.
Stanou se tedy součástí územního plánu pro oblast Fantovy louky zmiňované regulativy? To se uvidí možná již při zmíněném zasedání zastupitelstva.
Přenos ze zasedání zastupitelstva lze sledovat online.
Tomáš Mosler, Příbramský bublifuk
