Stavební historik Michal Profant přednesl v září 2023 při zasedání příbramského zastupitelstva příspěvek, který se týkal studie ke zvažované novostavbě bazénu na místě dnešního venkovního bazénu. Protože lze projev M. Profanta v určitém ohledu označit za urbanistický manifest pro příbramské sídliště, tento projev nyní s drobnými autorskými a redakčními úpravami přinášíme.
Chtěl bych udělat malý historický exkurz. Jsem vzděláním architekt, věnuji se stavební historii a mimo jiné dělám i urbanistické rozbory. Je dobré rozpracovat nějakou hmotovou studii, aby se zjistilo, kolik bude stát výstavba nové stavby na zelené louce. Ne však, z mnoha a mnoha důvodů, v tomto místě, jak je navrhováno.
To, co tady opakovaně zaznívá a studie potvrzuje, je, že je možné tam něco vystavět. Je to možné? Pan starosta říkal, že studie není dogma, ale že je možné tam něco takového postavit. Za mě ano, je to možné, ale když budete barbaři, když si nebudete vážit historického dědictví, které tady máme.
Pan místostarosta mluvil o tom, že uniká podstata. Ano, uniká tady podstata chápání a vnímání toho prostoru. Ten prostor není volná plocha k zastavění, nikdy o tom nebylo takto uvažováno. Bylo to posouzeno v rámci územního plánu, ano, ta plocha je určená jako sportoviště. Ale není určena k zastavění.
Tady se musím plně odkázat na zastavovací studii architekta Luboše Korečka z let 1955–1956, ve které on definoval to, co se zastavuje. Zastavovací plán je dokument, který se rovná regulačním plánům. Vy to tímto hrubě narušujete. Minule tady zaznělo, že rozhodnutí novostavby na místě venkovního bazénu je považováno za strategické rozhodnutí. Za mě, strategické možná, ale velmi netaktické.
Vůči čemu bych se ohradil, to je urbanistický rozbor v projednávané studii. Ten prostor tam byl prezentován jako srostlice několika různých prostorů. To není pravda. Ten prostor je jeden. On je dnes pouze druhotně fragmentovaný různými vstupy, které do něj nebyly plánované a jsou nehodnotné, jsou závadné. Jedním z těch závadných vstupů je i současná budova plaveckého bazénu a tělocvičny. Nebyla tam takto navržena, ano. Ale co udělala? Ona respektovala ten prostor.
Toto prostranství je největší, které tady máme, a je ostuda, že my ten prostor nemáme ani pojmenovaný. Urbanisticky je tento prostor vstupní branou na nové sídliště. Je to vizitka města. Je to něco, co ukazuje nové obzory, které viděli v 50. letech.
Ulice Osvobození, velká, diagonálně umístěná, je zahloubená z několika důvodů. Musí jednak podejít trať, ale především tvoří jakousi vzestupnou cestu, důstojný nástup. Bylo tam místo k těžbě cihlářské hlíny, stála tam Čížkova cihelna. Připravte se, že tam jsou špatné základové podmínky, celé toto území je postaveno na jílech nebo na písčitých sedimentech.
Celková koncepce sídliště vychází ještě ze starší studie z roku 1951, ale byla zcela předělána. A Koreček, který změnu provedl, oproti nám dobře věděl, co dělá. Byla to vážně míněná práce. Sídliště není nějak regionálně bezvýznamná věc, je to v celorepublikovém měřítku vysoce významná realizace. Celé Březohorské sídliště tak, jak je.
Mrzí mě bulvární vsuvka s tím, že kulturák je protiváha Svaté Hory. To není pravda. Kulturák je celoměstská stavba. Koreček s Hilským nebyli hloupí. Změnili původní koncept menšího Březohorského sídliště. Kulturák odstranili z plánovaného náměstí a odsunuli ho na okraj, zády k sídlišti, což mimo jiné úplně popírá to, že by sídliště mělo nahradit staré město. Ale naopak, nové město otevřeli k dominantě Svaté Hory. A vytvořili prostor jako jeden velký obdélník, jehož jedna strana je pohledově veduta. Tu tvoří Svatá Hora, je to panorama, tohle tomu nelze v záměru nijak odpírat, ta strana má být prázdná.
Jak zmínila paní doktorka Šindlerová, to, že tam je dnes vložen venkovní plavecký bazén, není tolik na závadu, protože on není hmotný. Technicky je to plocha, je zapuštěný do země a nevidíme ho.
Bylo zde odkazováno, že je tam džungle, že tam je zeleň, která hmoty novostavby schová, a že současný městský architekt zpracovával zákresy. Ale to budeme schovávat baráky za zeleň, která je tam sekundárně? Ona tam není originálně, to jsou nálety, něco, co tam vysadili třeba v akci Z. To tam nemá být. Ale my teď budeme petrifikovat to, co je na tom špatně? To nelze, vzpamatujte se, lidé. To je něco jako tady [na náměstí T. G. Masaryka – pozn. red.]. Tady jsme petrifikovali špatně umístěnou silnici prostřednictvím stromů, které jsou umístěné ve špatné poloze, to tady bude další desetiletí strašit.
Základní věc, co se týká urbanismu – neexistuje v něm demokracie. Urbanismus něčeho, jako je Březohorské sídliště, což je velice racionálně komponovaná věc, do toho nelze zasahovat jen tak. A vy máte „koule“ zasáhnout do něčeho, co tady naši předci vybudovali? Opravdu?
To sídliště je celek. Dnes jej máme narušené mnoha vstupy. Jedním z nich je právě ten současný bazén. Proč tam ten bazén vzniknul? Oni vaši předchůdci v 60. letech byli v podobné situaci. Oni nemohli sehnat projekt bazénu. Původně se neuvažovalo o tom, že tam bude bazén, ale byla tam navržena pouhá tělocvična. Ale nemohli sehnat projektanta, což nebylo v 60. letech jednoduché. Našli jej až v 70. letech, kdy převzali projekt objektu, který už byl realizován v Novém Jičíně, v úplně jiné situaci.
Budova příbramského bazénu se na dané místo urbanisticky a kompozičně moc nehodí. Je špatně orientovaná bazénovou halou, využívá téměř jenom východní slunce, měla dokonce na opačné straně vstup. Ale stále ten objekt respektuje urbanistickou situaci.
Při prezentaci studie zde také zaznělo, že ona má respekt ke Korečkovi. Tak ten tam právě chybí. Chybí tam ten základní respekt k urbanistickému řešení, i když se tam respektuje třeba ta alej v ulici Osvobození. Mimochodem, do té stoupající cesty umisťovat šikmá parkovací stání nebo tak, to bych nedělal. Je to nástupní cesta do sídliště, která má být reprezentativní.
Chtěl bych na vás apelovat. Ta studie, ten „strategický“ návrh „G“ je velmi netaktický. Nerealizujte to. Chci, aby to zaznělo do zápisu, že jste byli varováni, že takto se to nedělá.
Co se týká urbanismu, pouštíte se na velmi tenký led. A město bohužel poškodíte. Možná si to neuvědomujete, uniká vám tady podstata, že historická urbanistická koncepce má trošku vyšší smysl. Můžete mít odpor k tehdejší architektuře, k tomuto urbanismu, ale prosím respektujte to, že ti, kteří to projektovali, to uměli.
Březohorské sídliště představuje něco výjimečného, něco, co stojí za ochranu. Sídliště nemá památkovou ochranu. Pro někoho díky bohu… Ale to, že to není legislativně ochráněno, že vám tady do toho nikdo nebude házet klacky, tak to neznamená, že si s tím můžete dělat, co chcete.
Sídliště bylo navrženo dle určitých zásad a ty vycházejí z dlouhé tradice architektury, která má historii několika tisíc let. Tyto zásady jsou na sídlišti leckde uplatňovány. A zrovna tenhle předprostor kulturního domu je takový „podnos“, na kterém stojí. To je věc, která vychází z architektury, kterou můžeme vidět v antické architektuře, vidíme to např. i v Gíze u pyramid, kde je něco podobného, vzestupná cesta.
Ten prostor má nějakou formu a ta forma je zakotvená. A ač dnes vypadá nevábně, je tam „džungle“, tak ono to tak nemá být. To by naopak mělo být pro nás popíchnutí, že my s tou džunglí musíme něco udělat. Ale musíme dodržet historické regule, abychom zachovali hodnotu a kvalitu, kterou tu máme.
Michal Profant
| O průběhu přípravných prací a dalších krocích v souvislosti s budoucností bazénu a se zvažovanou variantou G (výstavba nového bazénu na místě venkovního bazénu) bude příbramské zastupitelstvo opětovně diskutovat při svém zasedání v pondělí 4. 12. 2023 od 16 hodin. Bod jednání s názvem „Aquapark – postup prací“ má pořadové číslo 22. Užitečné odkazy: program zasedání včetně materiálů k projednání a videopřenos ze zasedání.
Dřívější rozhovor Bublifuku s M. Profantem si můžete přečíst v příspěvku Stavitel plánoval po vyklizení rychlé zbourání, aby se paní nemohla bránit, který se věnuje demolici domů na příbramském Václavském náměstí. |
