Na webu města Příbram se již před časem objevila rubrika zaměřená na stavební investory. V této rubrice je momentálně popsáno pět lokalit, které by město chtělo nabídnout developerům pro účely bytové výstavby. K těmto lokalitám nyní město pořádá anketu a zajímá se o názor občanů. Obyvatelé se mohou prostřednictvím dotazníku vyjádřit do konce července.
Na úvod přehled jednotlivých oblastí. Jedná se o tyto lokality (odkazy vedou na samostatné dokumenty s podrobnostmi):
- Dolejší Obora (u Technických služeb)
- Ryneček (mazutka)
- Ulice Zahradnická (u Dlouhé ulice)
- Ulice Seifertova (u archivu)
- Ulice Modřínová (nad Drupolem)
Souhrnná mapa (vytvořená městem) je k dispozici zde.
Základní informace a představy města k jednotlivým lokalitám jsou shrnuty v galerii.
Původně byla mezi uvedené oblasti zařazena také lokalita Jiráskovy sady (část směrem k Pražské ulici) a ulice Charvátova (prostor zahrady mateřské školy). Tyto dvě lokality se ale nyní v přehledu nenacházejí (Charvátova ovšem nadále je součástí ankety).
Na výběru investičních lokalit město Příbram spolupracuje s advokátní kanceláří Frank Bold (smlouva).
Kroky v první fázi projektu přípravy rozvojových lokalit
Za město Příbram se k jednotlivým rozvojovým lokalitám vyjádřil externí městský architekt J. Tlustý. Jeho komentář je součástí odkazovaných dokumentů.
Dřívější informace na webu města uvádějí, že na začátku byly hodnoceny téměř dvě stovky lokalit, z čehož pak vzešla desítka lokalit, v nichž lze uvažovat o výstavbě s podporou města. (Jak již zaznělo, aktuální přehled obsahuje lokalit pouze pět.)
Jednou z navrhovaných lokalit je oblast ulice Modřínová. Ta se nachází nad silnicí u minigolfu (nad areálem Nového rybníka).
Město v rámci této oblasti předkládá investorům k úvaze čtyři sousedící pozemky, z nichž dva přitom město nevlastní. Každý z těchto dvou pozemků má jiné vlastníky.
Podobná situace se smíšeným vlastnictvím, kdy jeden ze dvou nabízených pozemků patří jinému majiteli, panuje i v ulici Zahradnická (dnes parkoviště).
V podkladech přitom není k dispozici žádná informace o tom, zda a v jakém rozsahu je se současnými soukromými majiteli případný investiční záměr předjednán.
V oblasti ulice Seifertova (část mezi archivem a Penny Marketem) se příbramské zastupitelstvo zabývalo záměrem prodeje příslušného pozemku již v prosinci 2021.
Tento záměr byl tehdy schválen. S tím, že Rada města má „jednat o předmětných parametrech plánu zástavby na částech pozemku p. č. 715/137 v k. ú. Březové Hory, které budou následně implementovány jako podstatné náležitosti kupní smlouvy. A tyto předložit [zastupitelstvu] ke schválení.“
Od té doby se ale navenek nic dalšího neodehrálo. Rada města ani neměla, za ony zhruba tři roky, zmíněné parametry zástavby na programu jednání.
Zásady pro investory a rozvoj Příbrami
V rámci spolupráce s AK Frank Bold také město Příbram připravuje zásady pro investory. Těmi by se měli ve druhé polovině letošního roku zabývat zastupitelé.
Dle dostupných informací budou zásady obsahovat pravidla a podmínky pro součinnost mezi soukromými developery a městem, včetně například mechanismu výpočtu příspěvku investora na veřejnou infrastrukturu.
Z veřejně dostupných podkladů vyplývá, že zásadami pro investory se v říjnu 2024 dvakrát zabývala Komise pro realizaci majetku města. V obou případech Komise tehdejší verzi zásad nedoporučila schválit (2. října 2024 a 30. října 2024).
Co se týká rozvoje města, v nedávném článku od AK Frank Bold mj. zaznělo následující:
V samotném centru města chybí 825 bytových jednotek z celkového deficitu necelých 3000 jednotek v celém městě. Studie se týká celého správního území města Příbram. Zmiňovaných 10 500 obyvatel „navíc“ je počet obyvatel, které Příbram v minulosti měla a který odpovídá dlouholetému úbytku. Kapacita a infrastruktura města je na tento počet stavěna a vybavena. Jde o výhled v dlouhodobém horizontu, kolik obyvatel může město pozvolna pojmout.
Údaj o dřívějším počtu obyvatel je poněkud nepřesný.
Příbram k 1. lednu 2025 měla 32.773 obyvatel. V roce 1990, kdy byl počet obyvatel nejvyšší, se jednalo o 40.603 osob. Rozdíl tedy nečiní 10.500 obyvatel, ale „pouze“ zhruba 8.000.
Především je ale nutno poznamenat, že na začátku uvedeného roku 1990 ještě byly součástí Příbrami obce jako Podlesí, Dubenec, Dubno, Lhota u Příbramě či Trhové Dušníky. Tyto obce – kde dnes v součtu žije několik tisíc obyvatel – se osamostatnily.
Při porovnání bez těchto obcí pak pochopitelně bude rozdíl mezi nejvyšším a současným počtem obyvatel menší než oněch 8.000.
Ke kapacitě a infrastruktuře města lze dodat, že na začátku 90. let Příbram sice měla více obyvatel, ovšem zároveň také ve městě byly „navíc“ dvě základní školy, které dnes již neexistují.
Podobně se za zhruba 35 let značně proměnil počet automobilů. Ten za toto období vzrostl (celorepublikově) přibližně 2,5krát.
Kapacita (propustnost) silnic ve staré Příbrami – kde se nacházejí tři z pěti aktuálně posuzovaných rozvojových lokalit – se přitom za onu dobu nijak nezvýšila. A vzhledem k charakteru zástavby asi ani nezvýší.
Je tedy otázkou, jakým způsobem plánuje radnice přípravu posílení infrastruktury na případné vyšší tisíce nových obyvatel, deklarovaných ze strany AK Frank Bold.
V současnosti se řeší intenzifikace čistírny odpadních vod (intenzifikace je potřebná právě kvůli budoucímu růstu města).
O dalším koncepčním rozvoji infrastruktury ovšem zatím radnice příliš nemluví.
Dotazník k rozvojovým lokalitám mohou obyvatelé vyplnit do 31. července 2025.
Tomáš Mosler, Příbramský bublifuk
