V poslední době město Příbram zrušilo nebo odložilo realizaci dvou parkovišť – v Družstevní ulici a na Fialce. K oběma záměrům přitom již byla vypracována část projektové dokumentace. V obou případech město následně zjistilo, že návrhy se nesetkávají s dostatečným pochopením místních obyvatel. Na Fialce situaci komplikují též vysoké náklady.
Proč vedení města nejdříve objednává a platí dokumentace k investičním záměrům, a až pak se ptá občanů? Kdo nese odpovědnost za ne zcela účelně nakládání s prostředky Příbramáků? Podrobnosti včetně vyjádření pana starosty se dočtete v tomto článku.
Nejprve k parkovišti v Družstevní ulici. Zde činí celkové náklady zakázky na projektovou dokumentaci přibližně 320 tisíc korun (vč. DPH). Objednávku schválila rada města v srpnu 2021. Je ovšem třeba mít na zřeteli, že část nákladů nebyla vynaložena, protože se neřešil stupeň projektové dokumentace pro provedení stavby a autorský dozor. Město totiž sice v lednu 2022 podalo návrh na zahájení stavebního řízení, ovšem v březnu tento návrh vzalo zpět.
Vysvětlení tohoto zvratu se zdá být jednoduché. Město samotné sice v minulosti zrušení záměru nekomentovalo, ale lze dohledat informace na webu Spolku Drkolnov, kde se uvádí:
„Dne 9. 3. 2022 se konala od 17 h schůzka s panem starostou Konvalinkou a panem místostarostou Buršíkem na jednom drkolnovském pozemku, kde byla městem naplánována výstavba nového parkoviště (vedle dětského hřiště u nemocnice). […] Na schůzku se dostavilo několik desítek drkolnovských občanů, kteří s oběma zástupci města místy i velmi emotivně diskutovali. Po výzvě, kdy pan starosta požádal přítomné, aby hlasovali, kdo je pro a kdo proti výstavbě nového parkoviště, byla nadpoloviční většina proti. […] Již na schůzce se pan starosta Konvalinka vyjádřil v tom smyslu, že město Příbram se rozhodlo přípravu realizace parkoviště pozastavit.“
Je samozřejmě zcela správné, že se město před realizací akce ptá na názor občanů v dané lokalitě. Ovšem proč se město nezeptalo občanů, sousedů plánovaného parkoviště, na názor už před objednáním dokumentace? (Text pokračuje pod obrázkem)
Rozpočet na projektovou dokumentaci (bez DPH) pro obě parkoviště
(vlevo Družstevní, vpravo Fialka; obrázek zvětšíte kliknutím)
Druhým případem pak je parkoviště na Fialce, v ulici Brodská (na prostranství u domu s pečovatelskou službou směrem k hypermarketu). Celkové náklady města na projektovou dokumentaci činí 810 tisíc korun (vč. DPH). I zde platí, že dosavadní skutečně uhrazené náklady jsou nižší. Objednávku schválila rada města v srpnu 2020.
Rovněž zde běželo stavební řízení (od září 2021). V případě tohoto parkoviště se kromě nesouhlasu některých obyvatel přidaly i neočekávaně vysoké náklady.
Web pribram24.cz citoval v lednu 2022 pana starostu: „Projekt parkoviště je rozpracovaný, dostali jsme i rámcový rozpočet, a ono to vypadá, že by to stálo výrazně více, než jsme původně uvažovali. Je to projekt, který bude muset ještě nějakou dobu počkat, a zároveň jsme si vědomi toho, že tam byla určitá míra nevole, tak to nechceme teď lámat přes koleno a počkáme, jak se bude situace vyvíjet.“ Z dalších informací vyplývá, že by parkoviště mohlo být spolufinancováno ze zatím nevyhlášených dotačních programů.
I zde se lze ptát, proč město zahajuje stavební řízení, a až poté zjišťuje názor obyvatel? Nemělo by být pořadí kroků opačné?
Potřebujeme zásobník projektů, tvrdí město
V dané záležitosti jsem požádal o vyjádření vedení města Příbram. Níže uvádím plné znění mých dotazů a odpovědí starosty Jana Konvalinky. (Text pokračuje pod odpověďmi.)
| TM: Jak vedení města nahlíží na skutečnost, že kvůli nedostatečné komunikaci s obyvateli byly zbytečně vynaloženy prostředky občanů města na projektovou dokumentaci pro parkoviště v Družstevní ulici, které se nebude realizovat? Považuje vedení města takový postup (tj. nejdříve projekt, až pak projednání záměru) za hospodárný?
JK: „Je zcela běžné, že města projektují a plánují investiční akce, které mohou být realizovány hned nebo v delším časovém horizontu. Právě absence jakéhokoliv zásobníku projektů by byla špatným krokem, který by vedl k malému množství možných a v budoucnu realizovaných projektů. Projektová dokumentace na parkoviště v Drkolnovské ulici vznikala primárně z důvodu nutnosti vybudování nástupních ploch pro HZS. Finální řešení parkoviště jsme sice přehodnotili, nicméně, samotný fundament projektu zůstává i nadále platný. Považuji za vhodné vyslyšet potřeby místních obyvatel a projekt tomu přizpůsobit. Rozhodně nelze jakoukoliv investiční akci dopředu podrobovat celospolečenské diskuzi, neboť vzhledem k množství často protichůdných názorů by se také nemuselo naprojektovat nic. Navíc diskutovat o něčem, co nemá uchopitelný rámec daný projektem, nemá smysl.“ TM: Proč vedení města nejdříve objednalo projektovou dokumentaci pro parkoviště na Fialce, a až následně zjišťuje názory místních obyvatel ohledně tohoto záměru? Proč město žádá o stavební povolení u investičního záměru, u kterého si není, vzhledem k finanční náročnosti, jisto jeho realizaci? (Předpokládané náklady jsou známy bez ohledu na stavební řízení.) JK: „Tazatel, spíše než ze znalosti problematiky, vychází ze svých osobních domněnek a spekulací. Nákladnost projektu se nejprokazatelněji projeví ve chvíli, kdy je možné ji komplexně nacenit na základě dokumentace a rozpočtu. To je v dnešní turbulentní době obzvláště náročné, často jsme nemile překvapeni prudkým nárůstem cen některých stavebních komodit. Parkoviště na Fialce je odloženo zejména z důvodu vysoké nákladnosti na pozdější dobu s tím, že se pokusíme využít případné dotační tituly. Abych to shrnul, vytváření projektů na budoucí rozvoj města rozhodně nelze považovat za mrhání veřejných prostředků, jak se tazatel snaží podsunout. Města, která nemají vybudované a aktualizované zásobníky projektů, vymýšlejí věci ad hoc a jejich rozvoj tím bývá zpomalen.“ |
Je projektů málo, nebo hodně?
Několik poznámek k výše citovaným odpovědím.
- Předně, dotazy nezpochybňovaly přípravu projektů jako takovou. Snažily se zjistit pohled vedení města na situaci, kdy se za peníze občanů připraví projekt (nebo jeho část), který je následně zrušen či (prozatím) odložen. Otázky rovněž nemířily na celospolečenskou (celopříbramskou) diskusi, ale – zcela v kontextu dřívějších vyjádření pana starosty – právě na pohled místních obyvatel, žijících v blízkosti projektovaných staveb.
- Zjistit, zda si občané přejí místo dětského hřiště parkoviště, lze dle mého názoru i bez projektové dokumentace. (Asi každý člověk ví, co je to parkoviště a jak vypadá.)
- Co se týká nástupních plošin pro hasiče, ty jsou jistě zapotřebí. Ale jejich plocha zabírá v projektové dokumentaci pro Družstevní ulici zhruba sedminu celého řešeného území. Opravdu by stál projekt pro plošiny stejně jako pro celé parkoviště? A nestačilo by plošiny připravit bez projektové dokumentace, zpevněním povrchu na městském pozemku, tedy obdobným způsobem, jako se operativně řeší zpevnění travnatých ploch ve vnitroblocích na sídlišti pro účely parkování?
- V případě parkoviště na Fialce lze zmínit, že samostatnou položkou ve smlouvě na dokumentaci byla studie nákladů (125.000 Kč + DPH). Proč tedy město nepožadovalo nejprve samotnou studii nákladů, a až poté případně vypracování dalších částí projektové dokumentace?
Město může reagovat univerzálními slovy o spekulaci; nicméně faktem je, že k tomu, aby se zjistilo, že stavba možná bude příliš drahá, nebylo nezbytně nutné konkrétně v tomto případě získat dokumentaci ve stupni pro stavební řízení. A ani nebylo nutné stavební řízení zahajovat. (Čtenář si povšimne, že poslední otázka se týkala právě stavebního povolení.) Na druhou stranu pokud je město odhodláno parkoviště na Fialce vybudovat stůj co stůj, není důvod poukazovat na nevoli místních.
Když už je řeč o stavebních řízeních: Skutečnost, že město nerealizovanými či odloženými projekty tak trochu „přidělává práci“ městskému úřadu, je další zvláštností obou záměrů. Ne zcela srozumitelné je to i vzhledem k tomu, že město v posledních měsících opakovaně poukazuje na to, že na části úřadu vládne personální nouze.
- Poslední nejasností je, zda vlastně město má projektů málo, nebo hodně. Při dubnovém zasedání zastupitelstva v loňském roce zaznělo ze strany vedení města následující:
„[…] dostatek informací pro to, abychom dokázali říci, že budeme soutěžit zhotovitele projektové dokumentace na tento projekt. Takových projektů jsou desítky, které posuzujeme. Je to i v souladu s tím, co říkal Mgr. Švenda, abychom nehonili mnoho zajíců najednou. Snažíme se prioritizovat, snažíme se mluvit o tom s ostatním kolegy, abychom realizovali ty projektové dokumentace, které mají největší šanci na včasné dokončení.“
Z toho by se dalo usuzovat, že (potenciálních) projektů (a zvažovaných projektových dokumentací) je spíše přebytek než nedostatek. Tomu napovídá i skutečnost, že například na Březových Horách se už dva roky čeká na vydláždění ulice Pod Struhami, minimálně o dva roky je odložena výstavba chodníku v Anenské ulici (který už má stavební povolení). Ale i v obecné rovině se město potýká s problémem, že nestíhá proinvestovat ani to, co má v rozpočtu na ten který rok.
Jak je to tedy? Pokud je projektů málo, proč nejsou obratem realizovány ty, které už jsou řadu let na stole? Nebo naopak, pokud je stávajících (běžících a připravovaných) projektů hodně, proč město souběžně zahajuje takové, u nichž je následně realizace zrušena nebo odložena?
„Projekty pro projekty“, nebo rozvážné plánování?
Z pohledu celkového rozpočtu města, jehož příjmy činí přibližně 1 miliardu korun, se mohou vynaložené statisícové sumy na projektové dokumentace jevit jako zanedbatelné. (Statisíce korun „blednou“ například i v porovnání s částkou zhruba pěti milionů korun, sjednanou za nyní nepoužitelnou projektovou dokumentaci pro původní variantu rekonstrukce aquaparku, která nakonec byla „odpískána“.)
Ale jde i o princip.
V každém případě podstatnou otázkou zůstává, zda vedení radnice převezme odpovědnost za to, že se utrácejí peníze daňových poplatníků za zbytečné služby.
Ano, město výměnou za peníze získalo určité podklady; ale ty jsou mu – nám – nyní přinejmenším v případě parkoviště v Družstevní ulici k ničemu. Osobně takový postup nepovažuji za zcela souladný s péčí řádného hospodáře.
Tomáš Mosler, Příbramský bublifuk
