Několik kapitol o demolici: Posudek z Kloknerova ústavu aneb Pravdu má největší razítko

Série článků o demolici domů na Václavském náměstí v Příbrami (2021) se chýlí ke konci. V tomto článku se věnuji zejména posudku z Kloknerova ústavu. Tento posudek významně přispěl k úřednímu rozhodnutí o povolení demolice.

Jak se posléze ukázalo, zmíněný posudek obsahoval různé chyby a nepřesnosti. Proto jsem požádal o vyjádření jeho autory. Odpověď příslušných inženýrů, kterou jsem před nedávnem obdržel, byla poněkud nezvyklá. V jistém smyslu je to vlastně taková příznačná tečka za celým seriálem, popisujícím různá pochybení a zvláštnosti. Kromě posudku z Kloknerova ústavu (2018) se věnuji také statickým posudkům z dubna 2016 a ze srpna 2021.

Demolice byla původně Stavebním úřadem v Příbrami v dubnu 2018 zamítnuta, s odkazem na nesouhlasné stanovisko památkové péče. Stavebník se následně odvolal ke krajskému úřadu. Krajský Odbor kultury a památkové péče vydal v říjnu 2018 nové závazné stanovisko, kterým změnil původní stanovisko památkové péče a demolici označil jako přípustnou. (Věc měl za tento odbor na starosti Mgr. Bartůšek.)

Na základě nového závazného stanoviska pak krajský úřad v lednu 2019 vrátil věc k novému projednání Stavebnímu úřadu v Příbrami. Ten následně v srpnu 2019 vydal povolení k odstranění příslušných domů.

Možná největší úlohu při změně stanoviska památkové péče na krajské úrovni sehrál znalecký posudek z dílny Kloknerova ústavu ČVUT. Jak se uvádí ve výše zmíněném novém stanovisku památkové péče: „[…] odvolací orgán [musel] dbát legitimních zájmů odvolatele. Zvláště za situace, kdy existuje závěr statického posouzení předmětných budov, vypracovaný zástupci Kloknerova ústavu […]“.

Jak se později ukázalo, tento posudek z Kloknerova ústavu obsahuje různé chyby a nepřesnosti.

Znalecký posudek, který nevypracovali znalci

Nesrovnalosti jsou podrobně popsány v Poznámkách ke znaleckému posudku. Tyto poznámky byly vypracovány odborníky v dané oblasti. Jsou prezentovány anonymně; autor článku totožnost autorů zná.

Jen pro názornost několik příkladů: Řada fotografií v obrazové příloze má chybné popisky. Jinými slovy fotografie ukazují jinou situaci (objekt), než jak je prezentováno. Například z osmi fotografií (v příloze znaleckého posudku č. 17 až 24), které jsou označeny jako záběry exteriéru a interiéru domu č.p. 106, ve skutečnosti dům č.p. 106 znázorňují fotografie pouze dvě (!).

Z těchto dvou fotografií dále fotografie č. 17 na str. 9 (příloha č. 1 znaleckého posudku) znázorňuje vypraskanou opravu omítky po snížení pilíře vrat směrem k domu č.p. 422. Nejedná se tedy o statickou poruchu či cokoliv jiného závažného.

Ani jeden ze dvou hlavních zpracovatelů posudku (Ing. Tomáš Klečka, CSc. a prof. Ing. Pavel Kuklík, CSc.) nefiguruje a nefiguroval v seznamu znalců. Obdobně ani jeden z nich nemá dle platné legislativy oprávnění provádět statické posouzení staveb nebo navrhovat sanaci stavby či její demolici. (Závazné stanovisko krajské památkové péče přitom znalecký posudek KÚ označuje jako „statické posouzení“.)

Pod posudkem je rovněž podepsán ředitel Kloknerova ústavu doc. Ing. Jiří Kolísko, PhD. Ten autorizovanou osobou (pro oblast IZ00 – zkoušení a diagnostika staveb) a znalcem je. Jak ale vyplývá z posudku, na místě nebyl osobně přítomen.

Čtenáře možná nyní napadá, jak je možné, že materiál z Kloknerova ústavu byl prezentován jako znalecký posudek. Je to celkem jednoduché. Dle tehdejší právní úpravy (zákon o znalcích a tlumočnících č. 36/1967 Sb.) postačilo, pokud „alespoň tři […] společníci, členové nebo zaměstnanci [ústavu] v pracovním poměru, kteří pro něj vykonávají znaleckou činnost, jsou znalci zapsanými pro požadované obory […]“.

Jinými slovy, na vypracování (libovolného) posudku znaleckého ústavu se – zcela v souladu se zákonem – nemuseli podílet výhradně znalci.

Další okolností, která nestaví věrohodnost posudku Kloknerova ústavu do zcela příznivého světla, byl omezený přístup do domu č.p. 106. Klíče umožňující vstup do patra s bytem a na půdu měli dle dostupných informací k dispozici pouze paní K. (ta disponovala k bytu věcným břemenem užívání) a její manžel. Z vyjádření manželů K. vyplývá, že od jara 2017 neumožnili do bytu vstup „cizím osobám“.

Omezený přístup do budovy je nepřímo potvrzen i tím, že v případě domu č.p. 106 jsou (na rozdíl od domu č.p. 104 a 105) ve znaleckém posudku obsaženy pouze fotografie exteriéru, viz výše. (Tento omezený přístup ostatně vyplynul i ze skutečnosti, že stavební historik nemohl provést průzkum celého domu č.p. 106.)

Je proto nejasné, jak mohli autoři znaleckého posudku Kloknerova ústavu (místní šetření proběhlo ve dnech 8. 12. 2017 a 19. 2. 2018) stav domu č.p. 106 řádně posoudit, vzhledem k nemožnosti přístupu do významné části domu. Tím méně jak mohli spolehlivě určit, že je jeho stav havarijní nebo že nelze provést jeho sanaci.

Ve světle těchto otazníků jsem se obrátil se žádostí o komentář na příslušné autory znaleckého posudku. (Své dotazy jsem uvedl s tím, že působím jako publicista a příslušné záležitosti se věnuji.) Odpověď, kterou jsem obdržel, byla svým obsahem poněkud nečekaná.

V odpovědi jsou nejprve shrnuty již známé okolnosti (kdo posudek objednal, kdy byl vypracován apod.). Výhrady obsažené v Poznámkách a v doprovodném e-mailu (chybné označení fotografií, omezený přístup do domu č.p. 106 apod.) nebyly nijak reflektovány.

Hlavní část odpovědi končí slovy (původní znění bez redakčních úprav): „Vy byste si snad na svědomí vzal náhlí totální kolaps těchto objektů? Nestačí Vám řada kolapsů vlivem různých náhlých změn klimatických podmínek jako jsou záplavy, tornáda, zemětřesení apod.? MY NE

Celou odpověď si můžete přečíst zde.

Odpověď také odkazuje na statické posouzení od Ing. Hrmy z r. 2016. Toto posouzení (omluvte sníženou čitelnost str. 3 a 4) ovšem v závěru uvádí pouze tolik, že demolice je navržena proto, že se jeví „jako nejvýhodnější“ (nikoli nutná či nezbytná). Navíc jediným statickým problémem dle tohoto posudku byly „staticky významné trhliny prostupující zdivem“ u fasády domu č.p. 105 ve dvoře.

Na tuto odpověď inženýrů z KÚ jsem zareagoval tím, že jsem znovu poukázal na určité nesrovnalosti v posudku. Do dnešního dne žádné další vyjádření nepřišlo.

V souvislosti s výše uvedenými výhradami k posudku Kloknerova ústavu (KÚ) lze poukázat na jiný případ, v němž posudek KÚ též figuroval. Jednalo se o soudní řízení ve věci trestního stíhání v souvislosti se zřícením konstrukce mostu ve Studénce (2008). Tehdy soud konstatoval, adresně mj. směrem k posudku KÚ, že „jednotliví znalci spatřují příčinu pádu mostu […] zcela v opačných prvcích podle toho, kým byli přizváni.“ (Text pokračuje pod obrázkem)

Ptáme se: Byla v případě posudku Kloknerova ústavu ke třem domům na Václavském náměstí, zejména k domu č.p. 106, situace posouzena nestranně a objektivně? Nebo rovněž i zde hrála roli ve výsledném znění posudku skutečnost, že KÚ byl přizván stranou, která si přála domy zbourat?

Kdo jako znalec podá nepravdivý, hrubě zkreslený nebo neúplný znalecký posudek, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.
§ 346 trestního zákoníku České republiky

Ze série článků „Několik kapitol o demolici“ k výročí zbourání domů na Václavském náměstí v Příbrami:
Několik kapitol o demolici: Prolog
„Statik je nadřazený stavebnímu úřadu“ – zánik domu č.p. 106
Stavitel plánoval po vyklizení rychlé zbourání, aby se paní nemohla bránit (rozhovor s M. Profantem)
Všechno je v nejlepším nepořádku
Krátká epizoda z Rady města aneb My fandíme developerovi
Krásný den, paní K. – píše Vám advokát
Epilog

Statické posudky

Závěrem tohoto článku se ještě v krátkosti podíváme na tři statické posudky, které si stavebník nechal vyhotovit v srpnu 2021, krátce před demolicí domu č.p. 106.

Ačkoli pro všechny tři domy bylo již od roku 2019 vydáno stavební povolení k jejich zbourání, stavebník si nechal (dva měsíce před uplynutím platnosti povolení k demolici) v srpnu 2021 vyhotovit tři statické posudky, hovořící ve prospěch zbourání domů. Tyto statické posudky vypracoval Ing. J. Cikán, CSc.

Statický posudek z 2. srpna 2021
Statický posudek ze 6. srpna 2021
Statický posudek z 12. srpna 2021

Není zřejmé, proč stavebník tento postup zvolil. Možnost, že by domy zhruba dva roky od vydání povolení bez problémů stály, ale poté by se jejich stav v srpnu 2021 náhle dramaticky zhoršil natolik, že by jejich zbourání nebylo možno provést „pouze“ na základě původního povolení, nepůsobí příliš věrohodně.

Jedním z vysvětlení, které se nabízí, je varianta, že stavebník potřeboval mít k dispozici dokument, kterým bude moci před policií obhájit víkendové zbourání domu č.p. 106, aniž by do domu umožnil vstup paní K. (O okolnostech bourání a vyklizení jsme již psali zde a zde.)

Podobně jako v případě posudku z Kloknerova ústavu se i zde musíme ptát, jak mohl statik zhodnotit celkový stav domu č.p. 106, když do patra s bytem a na půdu měli přístup pouze manželé K.?

Kromě toho je nutno opět poznamenat, jak jsme již v této sérii článků uvedli, že závěr všech statických posudků je nadepsán slovem „Doporučení“.

Neodkladné odstranění stavby totiž smí nařídit pouze stavební úřad. K tomu nedošlo.

Ano, domy č.p. 104 a 105 měly své nedostatky a nebyly v nejlepší „kondici“.

Ovšem stav domu č.p. 106 nebyl nijak kritický. Na tom se shodli i účastníci místního šetření (včetně zástupců stavebníka), které dne 30. 3. 2017 zorganizoval na místě stavební úřad. (Text pokračuje pod obrázkem)


Zápis z místního šetření v domě č.p. 106, 30. 3. 2017

Proč tedy musel být dům č.p. 106 zbourán?

„[…] pobořiti kus Staré Prahy znamená doslovně zrovna tolik, jako spáliti několik svazků národních písní, v niveč obrátiti bohatství krásného musea, a zničiti celé kusy zbývající nám staré kultury – čin skutečně sebevražedný […]“ (Vilém Mrštík, Bestia triumphans, 1897)

Tomáš Mosler, Příbramský bublifuk

Komentáře:

  1. Pane Moslere, máte to velmi dobře a detailně prošmátrané, klobouk dolů před vaší vytrvalostí a intuicí, kam se podívat a kde je “mezera”. Jen ona neslavná vymahatelnost a ohebnost práva podzákonných předpisů. Teď jsem dočetl rozhovor Pitharta, Schwarzenberga a Pribáně v Deníku N o české justici. No, plamínek naděje, s ohledem na osobnosti v politice a justici je velmi tenký… Děkuji Vám.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.