Novou parkovací zónu ve staré Příbrami přezkoumá soud. Občané se mohou připojit k řízení

Městský úřad Příbram během necelého měsíce vyhlásil dvě nové místní úpravy provozu – zónu placeného stání (ZPS) ve staré Příbrami (Dlouhá a okolí) a ve střední části Příbrami II (Na Leštině a okolí). Úprava ovšem možná trpí určitými nedostatky, kterým se bude věnovat správní soud.

Ve věci první uvedené zóny (Dlouhá) jsem již podal návrh k soudu na zrušení opatření (úpravy). Vzhledem k částečně obdobným nedostatkům plánuji podat k soudu návrh na zrušení opatření (po nabytí jeho účinnosti) i ohledně druhé vyhlášené zóny (Na Leštině).

Důvodem tohoto postupu je skutečnost, že návrhy dle mého názoru trpí určitými nedostatky a úřad se zároveň přiměřeně nevypořádal s podanými připomínkami.

Ulice Dlouhá a okolí

První zmíněná zóna zahrnuje ulice V Brance, Palackého, náměstí Dr. Josefa Theurera, Hornická, Ondrákova, Hrabákova, Jungmannova, Smetanova, Purkyňova, Dlouhá, Na Valešince, Mariánské údolí a Spojovací. Soubory s mapovými podklady jsou uvedeny dále v tomto článku.

Dřívějšími připomínkami k této zóně (Dlouhá a další ulice) jsem dosáhl aspoň toho, že u MŠ a ZUŠ v Jungmannově ulici vzniklo oproti původnímu návrhu několik krátkodobých parkovacích míst a na náměstí Dr. J. Theurera došlo k přemístění parkovacího místa pro ZTP z prostřední části náměstí na místo přímo navazující na chodník.

Obdobně jiní účastníci řízení dosáhli toho, že úřad ustoupil v ulici Pivovarská (ta spojuje Pražskou a Hailovu) od zvažované změny spočívající v posunutí řetězu dále od Pražské ulice. (Tím by se snížil počet parkovacích míst.)

U této konkrétní úpravy v Pivovarské ulici účastníci požadovali po správním orgánu, aby

doložil konkrétní technické posouzení průjezdnosti pro požární techniku,
prokázal, že navržené řešení je skutečně nejméně omezující variantou, a
znovu individuálně posoudil alternativní varianty řešení.

Úřad následně namísto prokázání těchto závěrů od úpravy ustoupil.

„Výše uvedená námitka byla projednána s navrhovatelem [městem Příbram], který následně požádal správní orgán o vyjmutí ulice Pivovarská z opatření obecné povahy z důvodu nemožnosti vyznačení parkovacích stání,“ okomentoval výsledek úřad v rámci řízení.

Tento dílčí bod je v kontextu celé úpravy zajímavý tím, že obdobně neurčitě argumentoval úřad i při stanovení opatření napříč celou oblastí.

Ze strany správního orgánu mj. nebylo dostatečně vysvětleno, proč považuje za nejmenší možný zásah do práv občanů „až“ vytvoření zóny placeného stání – namísto mírnějších opatření, která jsou způsobilá zajistit bezpečnost a plynulost provozu a průjezdnost vozidel IZS srovnatelným způsobem.

Podobně neurčitě správní orgán uvedl: „Zpoplatněné parkování silničních vozidel […] slouží jako regulační nástroj k omezení dlouhodobého odstavení vozidel, zvýšení a zajištění dostupnosti parkování pro rezidenty, abonenty a návštěvníky.“

Zároveň ale nijak nedoložil, jaký je v oblasti aktuální počet (nevyznačených) parkovacích míst, jaký bude počet míst po realizaci opatření, kolik v oblasti parkuje rezidentů/abonentů s bydlištěm či provozovnou v dotčených ulicích, kolik parkujících motoristů je odjinud apod.

Otázkou potom je, jak mohl přiměřenost vzniku navrhované ZPS vůbec vyhodnotit.

Zásada přiměřenosti a přezkoumatelnosti

Téma přiměřenosti může na první pohled působit jako banalita.

Ovšem zásada přiměřenosti zásahu je jedním z klíčových principů při vyhlašování opatření obecné povahy.

Úřad musí např. důsledně zkoumat, zda zájem na zpoplatnění (a s tím související jiný charakter parkování) je přínosnější než zájem na volném užívání komunikací.

Správní orgán v návrhu opatření poukazoval na zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu.

Ovšem s tím placené stání příliš nesouvisí. Konkrétní parkovací místa lze vymezit i bez toho, aby tato místa byla zároveň součástí zóny.

Ostatně úřad sám v řízení konstatoval: „Správní orgán nikdy neuvedl, že nezbytným předpokladem k zajištění průjezdnosti složek IZS je vytvoření parkovací zóny.“

Zároveň platí, že modrá barva čáry na vozovce (ZPS) nezabrání řidiči v nesprávném parkování o nic více než čára bílá (bez ZPS).

Jinou zvláštností vyhlášené zóny placeného stání je, že přímo uprostřed, v některých úsecích obklopených zónou, zóna paradoxně nevzniká.

Když jsem se na tuto skutečnost dotázal vedení města, obdržel jsem následující odpověď:

Ulice jako Krátká, Palackého apod. nemají vyznačené placené parkování, protože šířka těchto ulic nesplňuje požadavky ČSN 73 6056 – Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel. Z tohoto důvodu policie nepovolí vyznačení parkování vodorovným dopravním značením (modrou čarou), a není tedy možné zde parkování zpoplatnit. Policie nicméně toleruje stávající stav a nepožaduje zrušení současného parkování.

Jinak řečeno, zavádí se placená zóna, ale zároveň v dotčené oblasti vznikají úseky, které budou nadále mimo zónu a kde bude policie tolerovat parkování na nevyznačených místech.

I tento nerovnoměrný postup zavdává pochybnosti o přiměřenosti opatření jako celku.

Pokud lze tolerovat neexistenci zóny v ulici Krátká či Palackého, proč by tento stav obdobně nešlo tolerovat i o 20 metrů vedle v ulici Jungmannova či Dlouhá?

Důležitá je také přezkoumatelnost rozhodnutí.

Úřad by měl mít k dispozici konkrétní objektivní kritéria a údaje, z nichž vychází.

Nemůže pouze říci „vyhlásíme zónu, protože to požaduje vedení města a narýsoval to tak projektant“.

Město má již několik let k dispozici generel parkování.

Z něj vyplývá, že poptávka po parkování je v dotčené lokalitě vyšší v nočních hodinách než během dne.

V tomto čase přitom zóna podle všeho nebude platit.

Doprovodné dokumenty

Textová část

Původní návrh úpravy (Dlouhá a další) – únor 2026
Stanovení úpravy (Dlouhá a další) – květen 2026

Mapové podklady

Soudní řízení

Ve věci návrhu předloženého k soudu (ohledně opatření týkajícího se Dlouhé ulice a dalších) byla na úřední desce MěÚ Příbram aktuálně zveřejněna výzva soudu.

Ze zveřejněné soudní výzvy plyne, že osobami zúčastněnými na řízení jsou kromě jiného „osoby, které byly přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného opatření obecné povahy nebo jeho části“.

Pokud chce kdokoli z této široké (neurčité) množiny občanů uplatnit svá práva, měl by to do 22. června 2026 oznámit (včetně konkrétních důvodů) Krajskému soudu v Praze.

Ulice Na Leštině a okolí

Tato druhá zóna zahrnuje ulice Na Leštině, Partyzánská, Alšovo náměstí, Bytízská, Luční, Balbínova a K Mýtu.

Obdobně jako v případě první zóny (ulice Dlouhá) i zde není zatím zřejmé, zda je opatření úřadu v souladu se zásadou přiměřenosti.

Jedna z připomínek se týkala dopadu vzniku zóny na sousední oblasti. Lze očekávat, že část motoristů se místo placení v zóně přesune do ulic směrem k hvězdárně. Tento vyšší provoz může negativně ovlivnit bezpečnost a plynulost provozu.

Úřad k tomu uvedl: „Správní orgán nevylučuje, že zavedení parkovací regulace může mít určitý vliv na parkovací chování části uživatelů území. Samotná existence takového možného sekundárního efektu však neznamená, že navržené opatření není způsobilé dosáhnout sledovaného cíle.“

Nezohlednil ovšem tyto dopady v testu proporcionality.

Jiná připomínka ke druhé zóně se týkala vyšších emisí a hlučnosti. Část ulic totiž bude nově zjednosměrněna, takže někteří motoristé budou muset oproti stávajícímu stavu ujet delší trasu.

I tuto okolnost mohl vzít úřad v rámci testu proporcionality v potaz. Veřejným zájmem je (kromě jiného) ochrana životního prostředí.

Úřad k tomu ovšem pouze sdělil: „V kompetenci silničního správního úřadu je posuzování pozemních komunikací a dopravního značení, nikoliv ochrana životního prostředí, ta spadá pod Odbor životního prostředí.“

Poněkud překvapivým prvkem v případě řízení o druhé zóně bylo, že správní orgán některé připomínky nevypořádal jako připomínky.

Úřad několikrát lakonicky poznamenal: „Obsah podané připomínky správní orgán vyhodnotil jako komentář, nikoliv jako připomínku.“

Správní řád přitom uvádí: „Správní orgán je povinen se připomínkami zabývat jako podkladem pro opatření obecné povahy a vypořádat se s nimi v jeho odůvodnění.“

Doprovodné dokumenty