KOMENTÁŘ | Nedávno vznikla určitá patálie, když mi zastupitel J. Holý připisoval údajnou nedbalost při zpracování tématu kanalizačních přípojek. Podstatnou tohoto komentáře je ale něco jiného.
Prakticky z každé situace totiž může vzejít něco dobrého. Přesně v tomto duchu jsem se na Holého obrátil při zasedání zastupitelstva s několika podněty. Úvaha byla jednoduchá: Když se jako zastupitel zajímal o jednu záležitost, o které jsem psal, je šance, že by se mohl podobně zajímat i o některé další. Diskuse se ze strany Holého rozvinula poněkud překvapivým směrem.
Příslušná témata, která níže popisuji, nejsou nahodilá. Částečně souvisejí s již řešenou problematikou vodárenství a částečně se záměrem, který Holý před lety přibrzdil.
Když jsem návrhy předestřel při dubnovém zasedání zastupitelstva, Holý to označil za vtip a naznačil, že ho prý úkoluji. Audiozáznam celé diskuse je k dispozici zde; část věnovaná podnětům začíná v čase 16:42.
Možná v tu chvíli Holý pouze nedohlédl, že nejde o žádné úkolování, nýbrž o podnět občana směrem k zastupiteli. (Zastupitelé mají konat v zájmu občanů.) Že jde o možnost prověření či posunutí některých věcí ve veřejné sféře.
Třeba mé návrhy vyznějí v písemné podobě lépe (pochopitelněji), proto je shrnuji v tomto textu.
Vydláždění ulice Pod Struhami na Březových Horách
Tento záměr byl navržen k realizaci na konci roku 2019, na základě podnětu dřívějšího Osadního výboru Březové Hory a následné iniciativy březohorské zastupitelky M. Frýbertové (ANO).
Ulice Pod Struhami se nachází pár desítek metrů od centrálního březohorského náměstí i od muzea a patří k jedněm z řady v rámci Březových Hor, které dosud nemají zpevněný povrch. Zároveň se jedná o nejkratší cestu pro občany ze spodní části Březových Hor směrem do Husovy ulice i o turisty využívanou spojnici mezi jednotlivými areály Hornického muzea Příbram.
V březnu 2020 se záměrem zabývala Rada města a na návrh zastupitele Holého materiál stáhla z jednání. Holý tehdy odkazoval na plánovanou rekonstrukci bazénu a na úsporná covidová opatření. (Text pokračuje pod obrázkem)
Později se přece jen záměr pohnul kupředu. Před několika lety už byl dokonce vysoutěžen dodavatel a uzavřena smlouva. Ovšem následně byla (cituji z dodatku ke smlouvě) „zjištěna pochybení objednatele“ (města). Mj. se ukázalo, že k vydláždění chybí vyjádření památkářů. Smlouva byla zrušena a projekt od té doby uvízl na mrtvém bodě, alespoň navenek.
Proto jsem nyní zastupitele Holého požádal, zda by mohl situaci prověřit.
Ten v této souvislosti při zasedání zastupitelstva zmínil, že je (pouze) řadový zastupitel. Ovšem i Frýbertová, která pomohla osadnímu výboru přiblížit tuto akci k realizaci, tehdy byla jen řadová zastupitelka. V „síle funkce“ tedy určitě žádné úskalí nevězí.
Cenová politika uchazečů v koncesním řízení na „vodu“
Na podzim 2024, když finišovala příprava spolupráce s 1. SčV v městském vodárenském podniku, se vedení města vrátilo k cenotvorbě prvního uchazeče (dle cenových nabídek) ve zrušeném koncesním řízení (2023).
V jednom z videokomentářů tehdy z úst příbramského starosty zaznělo:
Je někdo, kdo si myslí, že by k tomu zdražení nedošlo? Že by ani SčV nebo SMVAK ty prostředky na svůj provoz nenavyšovaly? Že by se nenavyšovalo vodné a stočné? Já vám garantuji, že navyšovalo. A obzvlášť u SMVAK by k tomu docházelo, protože ty rozpočtované položky v několika momentech působily silně podstřeleným dojmem.
Zastupitel Holý se nedávno vymezil proti údajným obviněním na adresu obchodních partnerů města.
Zároveň radnice opakovaně deklaruje, že chce město prezentovat jako důvěryhodného partnera.
Pokud představitel města sdělí o jakémkoli dodavateli, že by určitě zdražoval víc než jiný dodavatel (ačkoli z oficiálních dokumentů nic takového nevyplývá), nese to znaky obvinění.
Koncesní smlouva umožňovala změny cen pouze podle jasně stanovených, objektivních kritérií. Dodavatel (ať už kterýkoli) by nemohl měnit ceny, jak by ho napadlo.
Pak se takovým výrokem může snížit důvěryhodnost města, které nahodile a bez konkrétních argumentů (spíš na základě dojmů) negativně komentuje toho či onoho potenciálního obchodního partnera.
Právě k tomu mířil můj další podnět pro zastupitele Holého: Zajímat se o to, zda by opravdu jeden konkrétní dodavatel zdražil více než ostatní. A jak by takové „mimořádné zdražení“ mohl ten či onen dodavatel naroubovat na striktní podmínky koncesní smlouvy.
Prodleva radnice při přípravě rekonstrukce ČOV
V únoru 2025 předstoupilo vedení města před zastupitele poněkud překvapivě s tím, že z důvodu časové tísně je nutno u plánované rekonstrukce ČOV schválit spojení původní 1. a 2. etapy do jedné „nové“ první etapy. A následně aktualizovat rozpočtový výhled kvůli souvisejícím vyšším nákladům na tuto spojenou etapu (oproti situaci, kdy by se nejdříve realizovala jen původní 1. etapa).
To, že je nutno realizovat „velkou“ první etapu jako celek, přitom bylo známo už v březnu 2024. (Tehdy byla městu předána dokumentace pro provedení stavby.) Tuto skutečnost jsem ověřil u několika zdrojů, obeznámených s průběhem jednání o rekonstrukci.
Dle dokumentace pro provedení stavby (3/2024) činily předpokládané náklady cca 550 mil. Kč bez DPH (zahrnuje všechny tři původní etapy).
Předpokládaná hodnota veřejné zakázky dle zadávací dokumentace k zakázce (4/2025) činí 551,66 mil. Kč bez DPH (taktéž zahrnuje všechny tři původní etapy).
Finanční rozdíl tedy je z pohledu „velkých čísel“ rozpočtového výhledu naprosto zanedbatelný.
Pak se nabízí otázka, proč se nová etapizace (a související rozpočtový výhled) neřešila na zastupitelské úrovni již v loňském roce. Přinejmenším by tak mohly být prostředky odsouhlaseny již v prosinci 2024, kdy se schvaloval poslední rozpočtový výhled.
Opakované schvalování téhož materiálu (byť s jinými čísly) představuje delší proceduru, větší náklady (přinejmenším personální) a podobně.
Zároveň se jeví, že umělou tíseň si vyrobilo město samo (podobně jako při přípravě vodárenského podniku).
A s tímto problémem souvisel můj poslední podnět pro zastupitele Holého: Zajímat se o to, proč vedení města řešilo tuto strategickou otázku takříkajíc na poslední chvíli, když už dávno vědělo, že musí dojít ke spojení etap.
Lze doplnit, že poslední dva podněty se týkají vodárenské oblasti, ve které se nyní Holý výrazněji pohybuje.
Závěr
„Myslíte vážně, že mě budete úkolovat tím, ať tyhlety věci zjišťuju?“ podivil se při zasedání zastupitelstva Holý, když jsem na výše uvedené záležitosti poukázal.
Předně, své návrhy jsem předkládal jako podněty, ne jako úkoly. Hlavní je ale jiná věc.
Ano, občan čeká, že když se s něčím obrátí na zastupitele, že ten se o danou věc aspoň zkusí zajímat.
Ostatně průběžně jsem v kontaktu s různými zastupiteli, koaličními i opozičními. Všichni jsou ochotni a schopni ten či onen podnět prověřit a buď sjednat nápravu, nebo přinejmenším odpovědět.
Bylo proto poněkud překvapivé, že Holý se apriori bránil už tomu, že by se tím či oním podnětem vůbec měl zabývat.
(Tím spíš když se již v minulosti jinému „tématu z Bublifuku“ bez výhrad či poznámek o úkolování věnoval: „Autor oslovil zastupitele, aby se o danou věc zajímali. A tak jsem se jako zastupitel zajímal,“ uvedl nedávno.)
Pokud zastupitel Holý svůj původně odmítavý postoj přehodnotí, může to napovědět, že podnětům občanů průběžně naslouchá.
Tomáš Mosler, Příbramský bublifuk
