V předchozím článku jsme se věnovali březnové besedě k architektonickému řešení náměstí J. A. Alise na Březových Horách v Příbrami. Bezprostředně po této besedě nás osobně oslovil moderátor besedy Vojtěch Černý (organizace Agora CE, smluvní partner města Příbram) a začal nezvyklým způsobem komentovat náš dřívější článek o únorové besedě k architektonickému návrhu.
Hned v první větě nám V. Černý sdělil: „Způsob, jakým vy děláte žurnalistiku, je úplně otřesnej.“ V podobném duchu se během našeho zhruba pětiminutového rozhovoru nesly i některé jeho další komentáře. Následně nám poslal konkrétní připomínky k našemu textu (ty už naštěstí měly kultivovanější podobu). Audiozáznam rozhovoru přinášíme a na zaslané připomínky reagujeme v tomto článku.
Nejprve zmiňme, že organizace Agora CE, pro kterou V. Černý pracuje, kromě jiného klade důraz na zlepšování komunikace. Domníváme se, že od takové organizace by se dalo očekávat korektní vedení rozhovoru.
V kontextu celé záležitosti je důležité i to, že úkolem této organizace v rámci spolupráce s městem Příbram je (kromě jiného) moderovat besedy s veřejností, které souvisejí s architektonickou soutěží. Jejím úkolem naopak není obhajovat jednotlivé soutěžní návrhy.
Za běžných okolností bychom připomínky od čtenáře v samostatném článku nerozebírali. Ovšem skutečnost, že se jedná o reakci smluvního partnera města, který se navíc ve věci architektonické soutěže angažuje jako moderátor, staví záležitost do jiného světla. Právě z těchto důvodů s ohledem na veřejný zájem také publikujeme příslušný audiozáznam.
Rozhovor a připomínky
V. Černý na úvod jím zahájené konverzace nezmínil, proč se na nás obrací (neznáme se a nikdy jsme spolu nejednali). Po pár vteřinách pokračoval V. Černý bez okolků ve svých invektivách a na poznámku o otřesné žurnalistice navázal slovy: „Musím říct, že se divím, že vám OSF byla ochotna propůjčit tu cenu, kterou jste dostal.“
Zajímaly nás detaily, co konkrétního se p. Černému na článku nepozdává, ale kromě obecných tvrzení o dezinterpretaci jsme toho příliš nezjistili. Zato jsme se dozvěděli, že nemá čas. Když jsme se dotázali, zda na své výpady čas má, p. Černý odvětil: „Na to čas mám.“
Audiozáznam hlavních částí rozhovoru, který se odehrál pár minut po skončení besedy, je k dispozici zde: https://youtu.be/bL3SQTvLYQk (součástí záznamu jsou titulky; článek pokračuje pod vloženým odkazem).
Následně nám V. Černý ještě téhož dne poslal ze své pracovní e-mailové adresy připomínky k našemu textu.
Celý e-mail p. Černého s připomínkami je k dispozici zde.
K jednotlivým připomínkám se vyjadřujeme níže. Citace z e-mailu p. Černého jsou uvedeny kurzívou. Části únorového článku, na které reaguje, jsou kvůli odlišení od textu tohoto článku označeny modrým rámečkem.
I. připomínka / Otázka MHD je důležitá
Zavádějící citace. Hlavní řešení omezení parkování je analýza potřebnosti parkovacích míst a jejich možnost substituce parkováním v dochozí vzdálenosti. Během prezentace jasně popsáno a diskutováno. Posílení MHD je prostě jen doplňkové řešení.
Příbramský bublifuk:
Alternativy parkování v okolí nejsou součástí zadání architektonické soutěže. Toto řeší pracovní skupina a osadní výbor, případně město, nikoli architektonické studio. Článek ale pojednával o záměru architektů.
Není zřejmé, jak může být citace zavádějící. Informace o posílení MHD zazněla. Navíc na toto opatření poukazují nejen architekti, ale i město, a to již (nejméně) od veřejné prezentace prvních tří (dle úspěšnosti v soutěži) soutěžních návrhů v listopadu 2022.
I proto na posílení MHD nevnímáme nic doplňkového. Naopak považujeme za vhodné tuto myšlenku zdůraznit. Už vzhledem k tomu, že za posledních 15 let všechny nebo téměř všechny změny v příbramské MHD znamenaly omezení nabídky spojů nebo zkomplikování obslužnosti.
Toto zdůraznění považujeme za patřičné i proto, že úbytek parkovacích míst je jistý, zatímco alternativy parkování a dopravy zatím nejisté. Nutnost snížení parkovacích míst nijak nerozporujeme – ale domníváme se, že řešení alternativ by mělo být prezentováno se stejnou jednoznačností, závazností a včasností.
Na březohorskou základní školu dojíždějí učitelé a žáci z různých osad a obcí v okolí Příbrami. Dle našeho názoru by tedy měla být co nejpřesněji vyhodnocena poptávka po dopravní obslužnosti školy. Tato záležitost (úprava spojů MHD) by se podle nás neměla podceňovat, ale již nyní zevrubně plánovat.
II. připomínka / Informace lze předkládat rozmanitě
Zredukovat obsah prezentace na 3 odstavce textu „informační části“ a odkázat na audiozáznam/galerii je opravdu špatná žurnalistika.
Příbramský bublifuk:
Podstatou článku nebyl obšírný slovní popis prezentace. Jak se říká, „jeden obrázek vydá za tisíc slov“.
To, že se zveřejní zdrojové a doprovodné materiály, které se následně komentují, je zcela standardní postup.
Kromě toho, článek se nejmenoval „Popis prezentace“.
Nadto čím více bychom popisovali zobrazený obsah, tím spíše by se mohl někdo ozvat, proč že jsme v textu nepopsali (jen pro názornost) zrovna detail č. 29 z celkových 30.
Mimochodem, samotná Agora CE uvádí v oficiálním zápisu z únorové veřejné besedy k obsahu prezentace jedinou (!) větu:
Přitom zápis by měl být z podstaty přesnější (doslovnější) než rekapitulace v novinovém článku.
Doplňme, že únorovou besedu také v aktuálním čísle zpravodaje Kahan (4/2024) shrnuje městský architekt Tlustý. Obsahu prezentace a debaty s občany věnoval ještě méně prostoru než my. (Toto uvádíme pouze pro srovnání, nikoli jako kritiku.)
III. připomínka / Nelze naplnit očekávání všech čtenářů
Takto to poukazuje a zdůrazňujete problematické aspekty aniž by zazněly pronesené odpovědi nebo to, že odpovědi najdou lidé v záznamu. Vše uváděné bylo během diskuze myslím vcelku jasně v mezích daných studií zodpovězeno a vysvětleno.
Příbramský bublifuk:
Titulek článku zněl „Architektonické řešení nám. J. A. Alise: Aktuální podoba návrhu má určité nedostatky“.
V anotaci k článku bylo uvedeno: „Hlavní dokumenty k zakázce, dílčí části prezentovaného návrhu, audiozáznam s popisem návrhu, souhrn postřehů veřejnosti k prezentaci a náš komentář přinášíme v tomto článku.“ (zvýrazněno redakcí)
Pokud určitý čtenář v článku očekával reakci na postřehy, ačkoli bylo hned v úvodu avizováno, co je (a co není) obsahem textu, četl nesprávný článek. Je to podle nás trochu podobné, jako kdyby se divák hokejového utkání divil, že se nehraje fotbal.
Navíc záležitosti jako zajištění celoročního dostatku vody pro vodní prvek, ochrana stromů (kmenů) před auty či problematika vyplavování mlatových povrchů zatím dle našeho názoru jednoznačně vyřešeny (dořešeny) nebyly.
Vojtěch Černý (Agora CE) při březnové besedě o náměstí J. A. Alise
IV. připomínka / Příbramský bublifuk primárně necílí na „povrchní čitatele“
Opět vyvoláváte dojem že tyto problémy studie neřeší, při tom tomu je zcela naopak … odkázáním se na obrázkovou prezentaci, kterou mylně pochopili i přítomní, tedy asi i Vy, opět jen zvyšujete pravděpodobnost, že povrchní čitatel bude mít za to, že studie některé věci neřeší nebo řeší špatně – zavádějící
Příbramský bublifuk:
Zaprvé, Příbramský bublifuk není primárně určen pro „povrchní čitatele“. Pokud někdo preferuje jiný styl informování, má možnost sledovat jiná média.
Zadruhé, pokud dle p. Černého mnozí (všichni?) přítomní při únorové besedě mylně pochopili promítanou prezentaci, nevypovídá to spíš o nedostatku na straně prezentace, nikoli o nedostatku na straně účastníků únorové besedy?
Zatřetí, konkrétně např. otázce stromořadí (proč je mj. umístěno vedle kostela, když se v upraveném zadání hovořilo o umístění stromů po obvodu náměstí) jsme se v komentáři v únorovém článku věnovali. (Mimochodem, stromy jsou podél kostela umístěny i v březnovém návrhu.)
Vyvýšení sochy prezentace (studie) představená v únoru neřešila, toto zaznělo až při debatě.
V. připomínka / V kontextu architektonického řešení není důležité kdo, ale co
Požadavky v tomto neklade pracovní skupina. Ta při nejlepší vůli jen „doporučuje“. Citované zadání není zadání „užší pracovní skupiny“ ale zadání města. Není vysvětleno, kdo to vlastně je ta „užší“ resp. odborná PS, nikde před tím není vysvětleno.
Příbramský bublifuk:
Doporučení pracovní skupiny byla městským architektem upravena do podoby požadavků města. Během těchto úprav se neměnila věcná podstata dokumentu. Jak jsme ověřili, samotné město (rada města, resp. nejužší vedení) do obsahu doporučení/požadavků nijak nezasahovalo.
Pro názornost uvádíme dílčí porovnání obou dokumentů.
Výňatek z doporučení pracovní skupiny:
Výňatek z požadavků města:
Je zřejmé, že kromě nahrazení slovesa „doporučujeme“ slovy „město požaduje“ se ve finálním upraveném zadání nic zásadního nezměnilo, věcná rovina připomínek zůstala zcela stejná. Obdobně tomu je i v jiných částech obou dokumentů.
Ano, formálně jde o doporučení skupiny a navazující požadavky města, mohli jsme to přesněji rozlišit.
Ale v dané situaci to považujeme spíše za slovíčkaření než podstatnou věc. Onou podstatnou věcí ve výše uvedeném sdělení bylo to, že upraveným zadáním bylo požadováno vypracování variantních návrhů řešení parkování.
Vysvětlení „kdo je pracovní skupina“ nebylo v kontextu článku důležité. Text nepojednával o činnosti nebo složení skupiny, ale o předloženém architektonickém návrhu a o tom, co v něm mělo být rozpracováno. (V každém případě členové odborné skupiny byli uvedeni v dokumentu s požadavky města, který jsme zveřejnili v únorovém článku.)
Vytváříte dojem, že architekti něco nedodali. Oni to dodali ve svém pohledu, jak by to mělo být správně.
Příbramský bublifuk:
To, že architekti něco nedodali, není dojem, ale skutečnost. Architekti v únoru veřejně neprezentovali variantní řešení parkování.
Tím, že to tak možná bylo z jejich pohledu správně (netušíme, na základě čeho V. Černý tuto správnost deklaruje, není členem týmu architektů), se nic nemění na tom, že veřejnost se tehdy nemohla s variantami seznámit. K tomu došlo až v březnu.
Dotaz z publika při únorové besedě zněl: „Já bych je [varianty] chtěl vidět tady.“
Odpověď architekta: „Tady vám je neukážu, protože je máme na serveru.“
To, že jsme si dnes na setkání vysvětlili, že 15 dočasných míst kolem kostela asi nemůže být „výjimečnými“, ale je třeba hledat potenciál pro „časově omezené“ je to meritum věci, o kterém mluvím a je třeba pro něj hledat řešení. Např. pokud cílová skupina starších dojíždějících na mši mají problém s pohybem, řešila by to spíše místa vyhrazená pro invalidy.
Příbramský bublifuk:
Ad 15 parkovacích míst kolem kostela a jejich časové omezení: Ano, toto je meritum věci. (Nikoli to, zda se má tato otázka řešit na základě doporučení jednoho subjektu, nebo požadavku jiného subjektu.) I proto jsme na tuto problematiku upozornili již v článku k únorové besedě a dotázali se na ni při besedě březnové.
Rozlišování rezidenti + ostatní (nikoli rezidenti + příležitostné parkování) bylo uvedeno už v doporučeních pracovní skupiny a v požadavcích města – je tedy poněkud překvapivé, že se tím (doufejme) architekti začínají odpovídajícím způsobem zaobírat až po třech měsících.
Ad občané dojíždějící na mši: Ne každý starší dojíždějící je invalida. Řada starších občanů se pohybuje hůře prostě proto, že jsou starší.
Zároveň používají vozidlo (například) k cestě do města / na mši proto, že zkrátka nemají žádnou vhodnou alternativu. Viz např. jízdní řády MHD, obslužnost na lince č. 505 (toto je jediné spojení např. z osad Lazec nebo Kozičín na Březové Hory a zpět) v podvečerních hodinách všedního dne nebo o víkendu. (O víkendu žádný spoj nejezdí.)
I z tohoto důvodu (ne vždy praktické spojení MHD) je zcela na místě akcentovat vhodnost zlepšení nabídky MHD.
VI. připomínka / Variantní řešení parkování nebylo v únoru předloženo
Pracujete s výše uvedenou zavádějící interpretací, že je nějaké zadání PS. Nicméně je to zadání města, které říkalo až 40 míst v různém režimu. Bylo naplněno. Ale kdo se podívá na zdroje že se mělo jednat o několik typů míst, že.
Příbramský bublifuk:
K zadání pracovní skupiny a města viz výše. Ostatně i samotná citace obsažená v předchozím článku uvádí „město požaduje“.
Jak jsme již zmínili, toto zadání při únorové besedě naplněno nebylo. Zadání města výslovně požadovalo variantní řešení. Variantní znamená, že měly být předloženy aspoň dvě verze. To se v únoru nestalo; došlo k tomu až v březnu.
Ze zadání „40 míst v různém režimu“ nijak nevyplývá, že část z nich musí být právě či pouze příležitostných (ve smyslu, zjednodušeně řečeno, parkování jednou za půl roku).
Dopravní inženýr J. Kašpar ve svém návrhu (součást upravených požadavků města; viz tabulka v následující části článku) uváděl místa pro rezidenty (20), místa K+R (5) a místa ostatní (15).
VII. připomínka / Zajímá nás důvod rozdílů v číslech
Zavádějící interpretace. Kdybyste poctivě interpretoval řečené stálo by tu, že zaměstnanci školy nemají na parkování na náměstí v zásadě nárok, protože mohou parkovat v okolí. To, že 40 zaměstnanců školy parkuje se rozhodně do zadání město nepropsalo jako požadavek.
Příbramský bublifuk:
V. Černý přehlíží, že vůbec nezkoumáme ani nekomentujeme, kdo na co má nebo nemá nárok, ani zda bylo 40 míst pro zaměstnance školy požadováno městem.
Pouze porovnáváme dva rozdílné číselné údaje. V návrhu dopravního inženýra J. Kašpara (příloha upraveného zadání města) je jednoznačně uvedeno, že poptávka pro zaměstnance školy činí 40 parkovacích míst.
V článku jsme poukazovali na odlišnost, kdy dle tabulky J. Kašpara (listopad 2023) je v případě pracovníků školy počítáno s poptávkou ve výši 40 míst, zatímco indikativní analýza dopravního inženýra V. Novotného (spolupracovník architektonického studia monom works), představená v únoru 2024, počítá pouze s poptávkou ve výši 10 míst.
Pro názornost opět níže srovnáváme obě tabulky.
Přehled poptávky po parkování dle J. Kašpara (říjen 2023; část týkající se ZŠ zvýrazněna redakcí):
Přehled poptávky po parkování dle V. Novotného (únor 2024; část týkající se ZŠ zvýrazněna redakcí): 
Na tom, že rozdíl v poptávce u zaměstnanců školy ve výši 30 míst nebyl ze strany autorů architektonického návrhu objasněn, trváme.
Pokud se tvrzená poptávka po parkování učitelů sníží o 75 % (ze 40 na 10), nemusí působit nápor na parkovací místa tak kriticky. Otázka zní, který údaj doopravdy více odpovídá realitě všedního dne?
VIII. připomínka / Míst pro rychloobrátkové zastavení vozidel možná bude méně
Opět zavádějící interpretace, během výkladu bylo poměrně jasně vysvětlen princip ranního bleskového vypouštění dětí ve sdílené zóně a odpolední nutnosti najít si prostě stálé parkovací místo poblíž
Příbramský bublifuk:
Hovořili jsme o parkovacích místech a o parkování. Ne o bleskovém vypouštění při zastavení vozidla ve vozovce.
Když dnes přijede v rychlém sledu za sebou do prostoru náměstí třeba 20 aut se školáky, část z nich může použít pro bleskové zastavení podélná parkovací místa za kostelem a poté nekomplikovaně pokračovat ve směru jízdy – aniž by v mezičase došlo k zablokování případného dalšího vozidla.
To, že po revitalizaci náměstí se může situace v tomto ohledu změnit k horšímu, připouštějí i autoři návrhu. V zápisu k únorové besedě se uvádí: „Sice [auto] teoreticky může blokovat průjezd, ale v řádu malých desítek sekund (režim „zastavení, nikoliv stání“).“
Domníváme se, že v budoucnu bude možnost bleskového vypouštění oproti současnosti omezena, jednoduše proto, že už nebude možné plnohodnotně využívat prostor – dnes průjezdný – za kostelem.
Jinak řečeno, naše poznámka se netýkala případné nemožnosti bleskového vypouštění dětí (to nikde netvrdíme), ale toho, že pro toto vypouštění bude v prostoru náměstí méně místa.
Osm míst pro bleskové vypouštění, která byla představena (až) v březnovém návrhu v prostoru před budovou 1. stupně a vedle sochy, nemusí dle našeho názoru v určitých chvílích počet přijíždějících (projíždějících) aut pojmout (i vzhledem k celkovému úbytku parkovacích míst v důsledku revitalizace).
V prostoru za kostelem potom mohou při přivážení školáků vznikat kolizní situace (kvůli tomu, že se bude jednat o neprůjezdný prostor).
Situace na náměstí J. A. Alise v ranních hodinách (úterý 2. 4. 2024)
IX. Závěr
Měl byste se chytnout za nos a rychle pomoci začít vysvětlovat smysl sdílené zóny a smysl přesně cílené rozvahy nad parkováním.
Příbramský bublifuk:
Stejně jako při osobním rozhovoru se i zde musíme opět pozastavit nad tím, z jakého titulu nám p. Černý „radí“, o čem bychom měli psát.
Není povinností médií vysvětlovat smysl něčeho, s čím přichází město nebo architekti. To by mělo činit jednak samotné město (prostřednictvím svého tištěného zpravodaje, webu, videokanálu), které takové řešení požaduje ověřit, jednak architekti, kteří toto řešení předkládají.
Úlohou médií mimo jiné je poukazovat na slabá místa ve veřejném prostoru. V tomto případě na slabá místa architektonického návrhu.
A například právě na základě toho – nikoli pohledem přes růžové brýle – mohou jednotlivé subjekty nedostatky ve veřejném prostoru následně řešit.
Kromě toho, konkrétně důvod a přínos sdílené zóny v prostředí březohorského náměstí (ve srovnání se stávajícím řešením provozu) je zatím doprovázen různými nejasnostmi (viz např. články k únorové a březnové besedě).
Jde kupříkladu o orientaci nevidomých nebo o otázku skutečného (nikoli pouze tvrzeného) zvýšení bezpečnosti. Ze strany autorů návrhu dosud nebyly předloženy žádné konkrétní údaje k důsledkům zavedení sdílené zóny jinde – nehodovost před/po; časový zisk/ztráta (ve smyslu „propustnosti“ prostoru) pro chodce, cyklisty, motoristy; emise před/po; dotazníkové šetření spokojenosti před/po; míra oživení prostoru „upozaděním“ motoristů atd.
Za takových okolností můžeme z principu jen stěží vysvětlovat smysl sdílené zóny.
Jak jsme již uvedli v minulosti, sdílená zóna byla do architektonického návrhu doplněna až dodatečně; v době ukončení architektonické soutěže ještě nebyla součástí české legislativy.
V této souvislosti lze zmínit, že legislativní návrh sdílené zóny byl předložen bez řádné (a veřejně dostupné) důvodové zprávy, až na základě projednávání novely zákona o silničním provozu v Hospodářském výboru Poslanecké sněmovny. Jak jsme se nedávno dozvěděli ze Sněmovny, když jsme se snažili získat podrobnosti: „Odůvodnění k pozměňovacímu návrhu bylo předneseno ústně.“ (Záznam z projednání ve výboru byl již skartován.)
Asi nemusíme zdůrazňovat, že u návrhů „šitých horkou jehlou“ jsme z podstaty věci obezřetní. (To platí nejen pro zákonodárnou činnost, týká se to i některých rozhodnutí města Příbram, aktuálně např. v oblasti vodohospodářského majetku).
Již jen okrajově k publikační činnosti poznamenáváme, že Příbramský bublifuk věnoval v posledních dvou měsících architektonické soutěži zdaleka nejvíce prostoru ze všech příbramských médií.
Obávám se však, že jste svým očerňujícím článkem napáchal dost škody ve veřejném mínění a to se špatně vrací zpět
Příbramský bublifuk:
Netušíme, co kde očerňujeme. Pouze shrnujeme informace a náš pohled na situaci.
Část příbramské veřejnosti je ke stávající podobě architektonického návrhu kritická bez ohledu na naši publikační činnost. To dokládá např. skutečnost, že ačkoli jsme poukazovali na to, že se dle návrhu zvyšuje oproti současnosti množství zeleně (stromů), mnozí občané došli na základě obsahu prezentace k závěru (který podle našeho názoru nelze příliš rozporovat), že náměstí má být jedna velká „betonová“ plocha.
Nadto pokud již samotný titulek článku zmiňoval určité nedostatky, sotva lze očekávat nekritický potlesk.
A pokud se například sdělení, že varianty parkování nebyly v únoru veřejně představeny, někomu nejeví jako příznivé, s tím nic nenaděláme – nijak jsme autorům návrhu nebránili v tom, aby již tehdy tyto varianty prezentovali.
Pár slov na konec
Moderátor V. Černý vystoupil dle našeho názoru svou konverzací hned dvakrát ze své role.
Jednak se domníváme, že jakoukoli kritiku lze sdělovat věcným a civilizovaným způsobem. Nota bene ze strany pracovníka organizace, která chce zlepšovat komunikaci ve veřejném prostoru.
Jednak máme za to, že moderátor by měl ve vztahu k příslušnému (moderovanému) tématu vystupovat nestranně. Neměl by obhajovat (ani zavrhovat) řešení, kterého se jím moderovaná beseda týká.
V souvislosti s rozhovorem s p. Černým a s tímto článkem jsme nabídli prostor pro vyjádření organizaci Agora CE. Tato nabídka zůstala bez odezvy.
Tomáš Mosler, Příbramský bublifuk
