Policie v uplynulém roce prověřovala nesrovnalosti při rekonstrukci městského bytového domu Špalíček v Příbrami. Co zjistila? Při zakázce v hodnotě zhruba 12,5 milionu korun (vč. DPH) fakturovala stavební firma položky, které nedodala. Radnice přitom záležitost původně bagatelizovala s tím, že průběh rekonstrukce hlídal dozor s razítkem.
Bublifuk má k dispozici závěrečné usnesení policie k případu. Díky policejnímu šetření a znaleckému posudku se naskytla vzácná příležitost rozklíčovat, jaké nestandardní situace mohou při realizaci a fakturaci veřejných zakázek nastat. Co obsahuje usnesení a proč byla věc odložena? To se dočtete v tomto článku.
| Obsah článku v kostce: • Jak okomentoval nesrovnalosti ve fakturaci zástupce stavební firmy • Co říká znalecký posudek • Jakých chyb se dle policejní zprávy dopustil technický dozor • Proč podle policie nedošlo k trestnému činu |
Zakázku, při které došlo ke kompletnímu zateplení městského domu na křižovatce ulic Milínská a Špitálská v Příbrami, realizovala firma EUbuilding z jižních Čech.
Na problémy při zakázce Bublifuk upozornil vloni v únoru v článku „Bytový dům „Špalíček“: Nedotažená rekonstrukce, možný podvod při zakázce, soud města s nájemníky“.
Poukazoval jsem kromě jiného na to, že během rekonstrukce sklepní části bytového domu byl použit levnější polystyren namísto skutečně fakturované – a dražší – minerální vaty.
Následně tehdy na můj dotaz k tématu zareagovalo vedení města. Odpověď ze strany radnice ovšem překvapivě nebyla v tom duchu, že věc bude prověřena. Místostarosta Karpíšek (ANO) naopak tvrdil, že jde o nesmysly.
Několik dnů po uveřejnění tehdejšího článku začala záležitost, na základě vlastní operativní činnosti, prověřovat Policie ČR.
Jak vyplývá z policejního dokumentu, o žádné nesmysly nešlo. Nižší cenu polystyrenu oproti minerální vatě potvrdil i znalec objednaný policií.
A také se ukázalo, že tvořivost dodavatele a technického dozoru při fakturaci během této zakázky byla ještě rozsáhlejší, než se mohlo na první pohled zdát.
Před několika měsíci policie věc odložila. (Policejní usnesení a znalecký posudek jsou k dispozici dále v tomto článku.)
Před většími problémy uchránilo stavební firmu a technický dozor zřejmě především to, že zároveň byly prováděny i činnosti „navíc“, které nebyly účtovány. A že dle policie byla uplatněna fixní cena za dílo.
„Některé položky byly fakturovány, ačkoliv se nedělaly“
Klíčové pasáže v odkládacím policejním usnesení ukazují na nezvyklé kroky při účtování díla.
Vysvětlení policii podali kromě jiného zástupci firmy EUbuilding. Světlo do celého případu vnáší zejména vyjádření Jiřího Čabanova. Ten byl stavbyvedoucím (jedná se o manžela Lucie Čabanovové, statutární ředitelky firmy).
Čabanov se kromě jiného vyjádřil k možným změnám materiálu a cen. Policejní zpráva shrnuje jeho slova takto:
Za město Příbram komunikovali pouze se zástupcem investora – TDI [technický dozor investora; pozn. redakce]. Pokud sehnali levnější materiál, tak slevu investorovi nedali. Smlouvu si nevybavuje, ale cena za rekonstrukci byla daná.
Překvapivé je tvrzení o absenci slevy při použití levnějšího materiálu.
Ale především tvrzení o pevně dané ceně za rekonstrukci.
Smlouva města Příbram s firmou EUbuilding totiž obsahuje ustanovení, dle kterého lze sjednanou cenu snížit, a to například tehdy, pokud „některé práce a dodávky při zachování podoby a funkčnosti díla byly dodány v menším rozsahu, množství nebo ceně, než jaké předpokládá položkový rozpočet“.
To znamená, že cena nebyla fixní, ale mohla a měla se měnit dle skutečně odvedené práce a použitých materiálů.
Koneckonců tento princip byl u zakázky také uplatněn, když došlo k uzavření dodatku ke smlouvě. Tímto dodatkem byly zohledněny méněpráce a vícepráce, včetně například menší plochy zaizolovaného stropu ve sklepě.
Proč by k uzavření dodatku docházelo, pokud by cena skutečně byla fixní a firma by například mohla za použitý levnější materiál účtovat cenu dražšího materiálu?
Ostatně tehdejší vedoucí Městské realitní kanceláře sdělila policii:
Méněpráce se musí zohlednit cenově, stejně jako vícepráce, a to s ohledem na ceny dle ceníku stavebních prací. Pokud se prokáže, že cena polystyrenu je levnější než cena minerální vaty, tak by se to mělo nějak finančně porovnat a vyčíslit.
Čabanov také připustil svébytnou fakturaci. Dle policejní zprávy uvedl:
Společnost měla konečnou částku vždy stejnou, někde se to navýšilo vícepracemi, někde se to ponížilo méněpracemi, tedy ušetřilo se. […] Proto dává smysl, že některé položky byly fakturovány, ačkoliv se nedělaly.
Ano, čtete správně.
„Některé položky byly fakturovány, ačkoliv se nedělaly.“
Jako konkrétní příklad Čabanov zmínil větrací mřížky:
[…] mřížky se asi nedělaly z důvodu toho, že se vykonávalo něco jiného v rámci rekonstrukce, co bylo v obdobné ceně. Proto to asi vyfakturovali do mřížek, které osazovány nebyly.
Dle policejní zprávy Čabanov také uvedl, že Jindřich Novák (ten působil jako technický dozor stavebníka) věděl, že byl ve sklepě použit polystyren místo minerální vaty. A že sám Novák řekl, aby ho tam dali.
(Článek pokračuje pod galerií s usnesením Policie ČR.)
Z vyjádření Čabanova plyne, že v určitých případech došlo také ke změnám ve prospěch města. Tedy že určité položky fakturovány nebyly, ovšem byly provedeny.
Nějaké díry ve sklepě zadělávali, ale nefakturovali. Tyto práce nejsou vůbec fakturovány a uvedeny v položkovém rozpočtu, protože s nimi původně investor nepočítal, ale Novák v rámci rekonstrukce chtěl, aby to udělali. Takových víceprací dělali více, a přesto nejsou v konečné fakturaci ani v položkovém rozpočtu od investora uvedeny.
Znalecký posudek
Policie si k případu přizvala znalce, kterému položila deset odborných otázek.
Dotazovala se kromě jiného na izolaci stropů ve sklepě, na otlučení omítek, na osazená okna nebo na stav na půdě.
Znalec v obecné rovině konstatoval:
Na krycím listu konečného zjišťovacího protokolu došlo k dodatečným nestandardním úpravám, neboť součet neodpovídá položkovému soupisu prací, který je k němu přiložen.
Původní rozdíl u zkoumaných položek mezi faktickým stavem a konečnou fakturou byl vyčíslen na 233.820 Kč bez DPH. Tento rozdíl byl v neprospěch investora (město Příbram).
Jednalo se například o levnější izolant, o chybějící impregnaci prken na půdě nebo o menší výměry oken.
Znalec také poukázal na nesrovnalosti ve zjišťovacím protokolu. Jako základ pro výpočet DPH byla uvedena částka 1.606.214 Kč (bez DPH). Ovšem v Rekapitulaci stavebních dílů i Rozpočtových nákladech II. a III. hlavy byla vyčíslena částka pouze 1.475.755 Kč.
Ale do finální rekapitulace (konečný zjišťovací protokol) nebyly na druhou stranu zahrnuty rozpočtové položky 720 a 762 (zdravotechnika a tesařské konstrukce).
Znalec proto provedl korekci výpočtu včetně přepočtení vedlejších rozpočtových nákladů (VRN). V důsledku toho vyšel rozdíl v neprospěch města „pouze“ ve výši 2.195 Kč bez DPH (článek pokračuje pod galerií).
Znalec označil nesrovnalosti v konečném protokolu
Znalec k nesrovnalostem sdělil:
Je tedy patrné, že na konečném zjišťovacím protokolu došlo k dodatečným úpravám, neboť součty nesedí a neodpovídají také ani položkovému soupisu prací.
Vzhledem ke skutečnosti, že však nebyly v rekapitulaci zahrnuty položky 720 a 762, provedl znalec korekci celého výpočtu včetně přepočtení VRN. Po zahrnutí chybějících položek a přepočtení položky VRN pak celkový rozdíl (nesrovnalost) vychází v neprospěch objednatele ve výši 2.195,- Kč bez DPH.
K použitému polystyrenu posudek uvádí, že polystyren má lepší izolační vlastnosti než minerální vata.
„Nesplňuje však parametry požární bezpečnosti a neodpovídá parametrům požadovaným projektantem,“ uvádí znalec k polystyrenu. Tato změna parametrů izolace musela být dodatečně odsouhlasena zástupcem Hasičského záchranného sboru.
Co se týká rozdílu v cenách izolačních materiálů, posudek konstatuje:
Po stránce finančních nákladů (ceny obvyklé) se v případě polystyrénu jedná o izolant levnější, a to nejen z hlediska dodávky materiálu, ale i z hlediska montáže.
S ohledem na celkovou zateplenou plochu stropu ve sklepě o výměře 390 m2 dospěl znalec k závěru, že dodání polystyrenu bylo zhruba o 51.480 Kč (bez DPH) levnější.
Novák coby technický dozor přitom vloni usilovně tvrdil, že ceny obou izolačních materiálů jsou srovnatelné. „Nepodložené formulace vycházejí z letité chiméry výrazného rozdílu cen obou materiálů,“ uvedl tehdy.
Doprovodné dokumenty
- Usnesení Policie ČR (odložení věci; 19. 2. 2025)
- Znalecký posudek (12. 6. 2024)
- Smlouva mezi městem Příbram a firmou EUbuilding
- Tři reklamace ze strany města Příbram (19 stran)
Zarážející přístup technického dozoru
Již zmíněný J. Novák měl, coby technický dozor stavebníka (investora), hájit zájmy města.
Policie k jeho působení uvedla:
Nutno podotknout, že přístup Ing. Jindřicha Nováka je zarážející. Tento měl hájit zájmy investora – Města Příbram, avšak i laickým pohledem bylo zcela zjevné, že v 1. PP byl užit polystyrén namísto minerální vaty.
Proto se policejní orgán spíše přiklání k verzi Jiřího Čabanova, že TDI o dané záměně musel vědět, tedy pravděpodobně byla ze strany TDI tato změna iniciována. Stejně tak i užití betonu namísto dlaždic u vchodových dveří.
Je pak otázkou, zdali TDI při kontrolách a následném přebírání díla skutečně řádně procházel každou položku, neboť v půdních prostorách bylo též zcela zjevné, že řezivo nebylo nijak ošetřené (nutno však podotknout, že nesoulad tloušťky řeziva na první pohled patrný nebyl).
Novák k použití polystyrenu místo minerální vaty sdělil policii, že o změně izolantu se dozvěděl až dodatečně.
„[Novák] netuší, na čí návrh nebo žádost byly změny provedeny,“ konstatuje policejní zpráva.
Na tomto místě lze doplnit, že ve stavebním deníku (se záznamy podepisovanými Novákem) se v lednu 2021 hovoří pouze o minerální vatě.
Obdobně i závěrečná faktura z dubna 2022, kterou spolupodepsal Novák, obsahuje jako přílohu rozpis nákladů včetně minerální vaty.
Policie též poukázala na skutečnost, že Novákovi byla stavovským soudem ČKAIT jednou udělena důtka za disciplinární delikt (trest byl v odvolacím řízení potvrzen představenstvem ČKAIT).
Doprovodné dokumenty
- Stavební deník
- Závěrečná faktura s přílohami (se schválením ze strany dozoru a pracovníka MěRK)
Policejní závěry
Policie uzavřela, že výsledná nesrovnalost 2.195 Kč bez DPH v neprospěch města zřejmě vznikla v důsledku toho, že byly dodatečně prováděny fiktivní činnosti (např. osazování mřížek), aby dokumentace souhlasila.
Policie také konstatovala, že šetřením na místě byla naopak také zjištěna nefakturovaná činnost – oklepání omítky do výše 2 m ve sklepních prostorách.
Z pohledu možné trestné činnosti a vzniku škody policie uvedla:
Nebylo prokázáno společnosti ani osobám za tuto společnost vystupujícím, že by se jednání v podobě úmyslného zaměňování materiálů a fakturování nevykonaných/částečně vykonaných činností dopouštěli s úmyslem způsobit nikoliv nepatrnou škodu Městu Příbram. […]
Z důvodu fixně stanovené výše ceny za dílo, docházelo pouze ke zkreslování činností uvedených v položkovém rozpočtu, k poškozování města však nemohlo dojít. Městu Příbram nebyla navýšena cena, požadované práce byly provedeny a investorem převzaty. […] V případě zjištění nesrovnalostí se má prvotně přistupovat k reklamaci díla.
Věc tak nakonec byla odložena, a to zejména z těchto důvodů:
- Dle znalce docházelo i ke změnám ve prospěch města. Zjištěný rozdíl tak měl v součtu činit 2.195 Kč (bez DPH) v neprospěch města, což nedosahuje hranice trestní odpovědnosti.
- Podle policie byla cena u zakázky fixní, takže v případě podezření na podvod absentuje vznik škody. (Fixní cenu ovšem Městská realitní kancelář určitým způsobem rozporovala.)
- Dle policie není u osoby technického dozoru dovozována povinnost opatrovat cizí majetek.
- Policie rovněž odkázala na subsidiární úlohu trestního práva. To znamená, že na případná protiprávní jednání lze reagovat prostředky trestního práva až v nejkrajnějších případech. Přednost má reklamace díla, resp. občanskoprávní žaloba.
Konec příběhu?
Firma EUbuilding je od srpna 2024 v konkursu.
Město Příbram přihlásilo pohledávku ve výši 104.785 Kč bez DPH. Tato částka představuje náklady na odstranění nedodělků ve Špalíčku, které pro město zajistila jiná firma.
Město Příbram také v souvislosti se zakázkou podalo tři reklamace. Poslední z nich (nezaštukované stropy a chybně uchycená svítidla) jeden den po vydání článku na Bublifuku.
Jak vyplývá z aktuálních zjištění, ve Špalíčku se ve společných chodbách i nadále v určitých místech drží plíseň. (Jeden z problémů, na který Bublifuk vloni poukazoval.)
Ze smlouvy o odstranění nedodělků rovněž nevyplývá, zda byla objednána a zajištěna impregnace prken v půdním prostoru; tu firma EUbuilding neprovedla.
Ale podstatná je i systémová rovina.
Pokud se policie a znalec věnovali jedné příbramské zakázce, a v tomto jediném případě zjistili řadu nedostatků při vykazování činností a materiálu, nemohou se podobné problémy vyskytovat i u dalších městských zakázek?
Ostatně například na začátku roku 2024 předložil finanční výbor příbramskému zastupitelstvu zprávu k opravě havárie kanalizace v ulici Hailova. I v tomto případě existovaly určité nejasnosti ohledně fakturace některých položek.
Starosta Konvalinka (ANO) tehdy k příslušné opravě kanalizace uvedl: „Já to vnímám jako pochybení z naší strany. Uděláme to tak, aby se prostě tohle nestalo.“
Při zasedání zastupitelstva letos v květnu jsem se vedení města dotázal, zda může zlepšit kontrolní mechanismy u zakázek, namísto slepé důvěry v osoby s razítkem.
Zareaguje radnice v tomto ohledu podobně konstruktivně jako ve výše zmíněném případě? Nebo věc vyšumí do ztracena?
Tomáš Mosler, Příbramský bublifuk
Líbí se vám články na tomto webu? Podpořte pomocí platebního tlačítka níže činnost Příbramského bublifuku. Děkujeme.
