Ve středu 1. ledna 2025 zahájila plnohodnotnou činnost firma Příbramská provozní, která převzala provozování vodohospodářské infrastruktury v Příbrami. 60% podíl v této firmě vlastní město Příbram, 40 % patří dosavadnímu provozovateli, firmě 1. SčV.
Průběžně usilujeme o získání různých dokumentů, které jsou součástí smluvních ujednání mezi městem Příbram a 1. SčV a které zatím nebyly zveřejněny. Aktuální výsledky našich snah shrnujeme v tomto článku s komentářem. Přinášíme také informace o měsíčních odměnách pro funkcionáře v Příbramské provozní, jejichž výši na konci roku odsouhlasila Rada města.
Článek v kostce: • Funkcionáři ve vodárenském podniku se za město Příbram stali P. Rotter, J. Holý a I. Fuksa • Měsíční odměna činí 35 000 Kč pro jednatele a 4 700 Kč pro členy dozorčí rady • Krajský úřad přikázal Odboru práva poskytnout informaci týkající se veřejné služby • Nově získané smluvní dokumenty (a přehled nezískaných dokumentů) k vodárenskému podniku |
Nejprve souhrn aktualit z poslední doby, které se týkají vodárenského podniku.
Při zasedání příbramského zastupitelstva dne 19. 12. 2024 byli do funkcí v Příbramské provozní za město Příbram zvoleni tito zastupitelé:
- Petr Rotter (ANO), jednatel
- Jiří Holý (ANO), člen dozorčí rady
- Ivan Fuksa (ODS), člen dozorčí rady
Za 1. SčV byly do příslušných funkcí ustanoveny tyto osoby (v případě jednatelů již ke konci listopadu, kdy firma vznikla):
- Robert Morávek (generální ředitel 1. SčV), jednatel
- Jana Poláková (finanční ředitelka 1. SčV), jednatelka
- Štěpánka Koníčková, členka dozorčí rady
Rada města Příbram následně dne 30. 12. 2024 schválila následující odměny za výkon funkcí:
- jednatel = 35 000 Kč za měsíc
- člen dozorčí rady = 4 700 Kč za měsíc
Cesta k „elaborátu“ o veřejné službě
Nelichotivou – ač ve světle dlouhodobých zkušeností s „informačními postupy“ Odboru práva Městského úřadu Příbram ne zas tak překvapivou – skutečností zůstává, že ze strany úřadu zůstává před veřejností a médii nadále skryta řada dokumentů, které tvoří součást smluv, uzavřených městem Příbram v souvislosti s vodárenským podnikem.
Objevujeme ve zdánlivě neprodyšném systému určité praskliny, jejichž prostřednictvím se nám podařilo některé údajně chráněné či neposkytnutelné informace získat. Ovšem zdá se, že dosažení přístupu ke kompletním dokumentům možná bude běh na dlouhou trať.
Předesíláme, že naprostá většina žádostí o informace je městským úřadem vypořádána správně a přiměřeně. I když je případně něco (částečně) odmítnuto, dává to zpravidla smysl. Z nejasných důvodů ale zrovna Odbor práva (sic) informace opakovaně neposkytuje, a to i v situacích, kdy pro to neexistuje žádný zákonný důvod.
Nejnovějším příkladem takového postupu je situace, kdy jsme požádali o poskytnutí dokumentu o veřejné službě, který byl zmíněn při zasedání příbramského zastupitelstva v listopadu 2024. „A co je veřejná služba. Mám tady celý elaborát, ale číst ho nebudu,“ sdělil tehdy starosta J. Konvalinka (ANO). A právě onen „elaborát“ nás zajímal.
„Nejedná se o existující dokument, ale o pracovní koncept materiálu,“ uvedl mimo jiné v původním odmítavém rozhodnutí Odbor práva a veřejných zakázek MěÚ Příbram.
Krajský úřad jako nadřízený orgán vyhověl našemu odvolání, původní rozhodnutí MěÚ označil za nezákonné a nařídil MěÚ Příbram požadované informace poskytnout.
Příslušný dokument je k dispozici zde.
Jedná se již o několikátý případ za poslední léta, kdy Odbor práva vydal chybné rozhodnutí. (Připomeňme např. naši starší žádost, ke které Odbor práva postupně vydal pět nesprávných rozhodnutí, než věc taktéž skončila nařízením poskytnutí informace – přičemž v průběhu řízení odbor zčásti ignoroval obsah rozhodnutí soudu.)
Naštěstí existují „osvícené“ odvolací orgány, případně správní soudy, které mohou taková rozhodnutí korigovat. Přesto se stále dere na mysl otázka, proč rovnou sám úřad nerozhoduje co nejvstřícněji (čímž by ve výsledku ušetřil sobě i všem dalším čas a kapacity), ale naopak někdy hledá zástupné či nesprávné důvody proti poskytnutí.
Okrajově lze zmínit, že obsah získaného dokumentu se téměř zcela shoduje s odstavci 43 a 44 situační zprávy, kterou město samo již dříve zveřejnilo (ještě předtím, než odmítlo naši žádost).
O to zvláštněji působí předchozí snaha MěÚ tento dokument neposkytnout. Před zhruba třemi lety jsme v souvislosti s (ne)poskytováním informací ze strany Odboru práva napsali článek Radnice ze skla, nebo pevnost Tyršova? Situace se bohužel za tu dobu v některých ohledech směrem k průzračnosti příliš nezměnila.
Smluvní dokumenty: Co víme a co nevíme
Samostatnou kapitolou v souvislosti s Příbramskou provozní je (ne)poskytnutí dokumentů, které jsou coby přílohy nedílnou součástí smluv, jež město Příbram ve věci vodárenského podniku uzavřelo.
Na úvod stručná rekapitulace výchozího stavu. 12. prosince 2024 bylo uzavřeno několik smluv mezi městem Příbram a 1. SčV a mezi městem Příbram a Příbramskou provozní.
- Rámcová smlouva (město Příbram a 1. SčV) má 12 příloh. Z toho příloha č. 9 (Zpřístupněné informace), č. 11 (Servisní smlouvy) a částečně č. 12 (Specifikace části závodu) byly v Registru smluv zveřejněny v anonymizované podobě.
- Dohoda společníků (město Příbram a 1. SčV) má 2 přílohy. Z toho příloha č. 2 (Finanční a obchodní plán do roku 2035) byla v Registru smluv zveřejněna v anonymizované podobě.
- Provozní smlouva (město Příbram a Příbramská provozní) má 8 příloh. Z toho přílohy č. 4 (Základní výkonové ukazatele a smluvní pokutové body) a částečně č. 6 (Výpočet pachtovného) byly v Registru smluv zveřejněna v anonymizované podobě.
Celkem tedy bylo zcela nebo zčásti anonymizováno 6 různých příloh z celkového počtu 22.
U příloh provozní smlouvy je poněkud kuriózní to, že samotná smlouva označuje za obchodní tajemství pouze přílohu č. 6 – přesto je anonymizována také příloha č. 4 (text pokračuje pod obrázkem).
Snažili jsme se získat příslušné přílohy v neanonymizované podobě.
Naše nejnovější žádost o informace byla vypořádána, převážně odmítavě, 14. ledna 2025.
Podařilo se nám získat pouze přílohu se servisními smlouvami, a to ještě jen v jakési redukované podobě. (Příslušná příloha v Registru smluv má tři sloupce, poskytnut byl upravený dokument pouze s jedním sloupcem.)
Neobdrželi jsme např. ani úplné znění Specifikace části závodu. Tento dokument už přitom mezitím byl (v době po podání naší žádosti, ale před jejím vypořádáním) zveřejněn v obchodním rejstříku společnosti Příbramská provozní. A my vám jej samozřejmě přinášíme – viz odkazy pod dalším odstavcem.
Připomeňme, že město Příbram má od 1. 1. 2025 v Příbramské provozní většinový podíl. Skutečně město netuší, co se děje v rámci veřejných systémů s dokumenty „jeho“ firem? Totiž – pokud to tuší, proč by poskytnutí Specifikace i po jejím zveřejnění v rejstříku nadále odmítalo?
Dokumenty:
- Specifikace části závodu
- Přehled servisních smluv (poskytnutá verze v omezeném rozsahu)
- Přehled servisních smluv (anonymizovaná verze v Registru smluv – uvádíme pro názornost kvůli odlišnému uspořádání obsahu)
Komentář k odůvodnění městského úřadu
V odůvodnění k odmítnutí příslušných dokumentů se městský úřad odvolává na obchodní tajemství a na dohodu o mlčenlivosti (NDA), kterou město Příbram v minulosti s 1. SčV uzavřelo.
Dohoda o mlčenlivosti (NDA) přitom měla časově omezenou platnost pouze do dne „uzavření smlouvy, na základě které dojde k realizaci Transakce mezi Prodávajícím a Zájemcem“. Tedy do 12. 12. 2024, kdy byly mezi městem Příbram a 1. SčV uzavřeny příslušné smlouvy ve věci budoucího provozování infrastruktury.
K argumentu obchodním tajemstvím připomeňme, že všechny předmětné dokumenty představují součást smluvních ujednání k podniku, ve kterém má město většinový podíl, jejž za necelých 10 milionů korun koupilo. Hodnota samotné provozní smlouvy činí dle údajů v Registru smluv 400 milionů korun.
Je tedy zcela na místě vědět, co konkrétně si město Příbram, potažmo jím většinově vlastněná firma, koupila a za jakých podmínek jsou vodárenské služby poskytovány.
Ostatně i samotné vedení města obhajovalo vznik společného podniku tím, že Příbram takto získá větší kontrolu.
Konkrétně k dokumentu s výkonovými ukazateli (příloha č. 4 k provozní smlouvě) MěÚ uvádí, že jsou „autorským dílem a obchodním tajemstvím skupiny Veolia“. Jak jsme již zmínili, tato příloha přitom ve smlouvě jako dokument chráněný obchodním tajemstvím výslovně uvedena není, na rozdíl od přílohy č. 6.
Obchodním tajemstvím argumentuje úřad i v případě dokumentu s výpočtem pachtovného, jenž dle MěÚ obsahuje „konkrétní promítnutí finančního plánu […], který je obchodním tajemstvím skupiny Veolia“ a dále „konkrétní metody výpočtu vybraných složek ceny, kdy tyto výpočty rovněž tvoří obchodní tajemství“.
K dokumentu „Zpřístupněné informace“ MěÚ uvádí, že jej nelze poskytnout, protože se „nejedná o informace týkající se povinného subjektu, ale o interní informace a obchodní tajemství skupiny Veolia. […] zpřístupněny [městu] byly výlučně za účelem provedení právní prověrky druhé smluvní strany před rozhodnutím o realizaci transakce a pro účely tohoto rozhodnutí“.
Skutečnost je ovšem taková, že tento dokument nepředstavuje jen jakousi doprovodnou (předběžnou) informaci, potřebnou pouze v rámci rozhodovacího procesu, ale přímou součást smluvních ujednání města Příbram.
Ve věci jen částečně poskytnutého dokumentu „Specifikace části závodu“ MěÚ opět odkazuje na obchodní tajemství. Dále poznamenává: „Povinný subjekt [město Příbram – pozn. red.] společnost nezakládal, pouze do ní majetkově vstoupil.“
Přitom, jak jsme již nastínili, je to právě majetková účast města, která představuje klíčový argument pro zpřístupnění maxima informací.
A konečně co se týká Finančního a obchodního plánu do roku 2034, MěÚ uvádí: „Jde o autorské propočty a prognózy budoucího vývoje, které nejsou veřejně dostupné, vychází z interních finančních modelů skupiny Veolia a představují obchodní tajemství.“
Obdobně jako výše platí, že jde o propočty týkající se hospodaření firmy, kterou většinově vlastní město Příbram.
MěÚ dále mj. uvádí: „Finanční modely jsou navíc informacemi vzniklými bez použití veřejných prostředků, které byly předány osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá.“
K tvrzení ohledně předání informací doplňme, že příslušný dokument představuje nedílnou, povinnou přílohu smlouvy (Dohody společníků).
To znamená, že povinnost 1. SčV poskytnout tento dokument městu je dána již z principu a z logiky věci – od chvíle, kdy jej obě strany učinily součástí smlouvy.
Na závěr k tématu informací doplňme, že vedení města v poslední době prostřednictvím městského webu, facebookových stránek, zpravodaje Kahan i Minutek z radnice opakovaně aktivně informuje o vzniku Příbramské provozní a o nových platebních údajích pro úhradu vodného a stočného. (Psali jsme zde.)
To je zcela v pořádku. Aktuální „komunikační smršť“ je ovšem v určitém kontrastu s tím, že vedení města prostřednictvím infokanálů města v uplynulém roce samo od sebe prakticky vůbec neinformovalo o samotných přípravách vzniku vodárenského podniku. Dle našeho názoru by k podstatným záležitostem měla radnice sdílet relevantní informace průběžně, nikoli pouze ve finiši.
Tomáš Mosler, Příbramský bublifuk