Slučování gymnázií: Dalších 10 dnů, a s nimi jen další nejasnosti

Minulý týden byl zveřejněn televizní rozhovor s radním Váchou k tématu optimalizace středního školství ve Středočeském kraji. Rozhovor byl zajímavý zejména tím, že radní Vácha zpochybnil optimalizační kritéria, na nichž kraj dlouhodobě pracoval (o těchto kritériích jsme psali např. zde a zde).

Pan radní řekl mj. následující (čas v rozhovoru zhruba 9:45):

To [nižší úspěšnost u maturit] není ten důvod, proč se optimalizuje. Dokonce Gymnázium pod Svatou Horou má dostatečnou naplněnost.

Těmito slovy se bohužel potvrzují dřívější obavy, že při slučování příbramských gymnázií ve skutečnosti nejde o ta či ona optimalizační kritéria. Pouze z nějakého důvodu nastala situace, kdy se kraji dvě gymnázia v našem městě nelíbí, a nyní se už jen hledají důkazy a důvody (bohužel nepřesvědčivé), jak zrušení jednoho gymnázia obhájit.

Pak nezbývá než se ptát, proč tedy kraj na rovinu nepřizná, vzhledem k dříve i níže popisovaným okolnostem, že slučování příbramských gymnázií není založeno na optimalizačních kritériích, jednotných pro všechny střední školy v celém kraji, ale jde o náhodný „přílepek“.

Několik slov k lyceím

P. Vácha v rozhovoru dále poznamenal, že kvůli vzniku druhého gymnázia (r. 1992) na sobě příbramská gymnázia a lycea (pedagogické, zdravotnické a ekonomické) kanibalizují. Ani tento argument, podobně jako řada dřívějších, ovšem bohužel nedává příliš smyslu.

Například pedagogické lyceum vzniklo (na Integrované střední škole) ve školním roce 2018/2019. Každý rok je přijato zhruba 25 studentů. Pokud je nabídka vzdělávání v Příbrami „ohrožena“ dvěma gymnázii, jak se snaží tvrdit kraj, jak je potom možné, že někdo v takovém prostředí otevře nový obor – a uspěje s jeho zaplněním?

Nadto stále chybí odpověď na otázku, proč má být lyceum preferovanější cestou na vysokou školu než gymnázium. (O tom, že po lyceu se předpokládá VŠ studium, se radní Vácha v rozhovoru rovněž zmínil.) Jestliže bude z obecně vzdělaného středoškoláka (po lyceu i po gymnáziu) následně vysokoškolský student, měl by kraj zřetelně objasnit, v čem spočívá nutnost (nepřímé) podpory lyceální cesty.

Bublifuk v této souvislosti položil p. Váchovi následující dotaz: „Zaznamenal jsem Vaše vyjádření, že případné zastupitelské protinávrhy ke slučování gymnázií se mají opírat o strategické dokumenty. Prosím o krátké sdělení (název), z jakého strategického dokumentu vyplývá nutnost „přesměrovat“ 60 potenciálních gymnazistů na (zřejmě) lycea?

Odpověď zněla: „Z žádného strategického dokumentu nevyplývá Vámi popsaná nutnost „přesměrování“.

Otazník, proč má být napříště pro 60 žáků ročně studium například na lyceu vhodnější, důležitější, potřebnější než na gymnáziu, tak zůstává.

Další posun v argumentaci

Lze také zaznamenat určitý posun v argumentaci, kdy poslední zhruba dva týdny začíná kraj akcentovat, aspoň v kontextu příbramského okresu, že optimalizace vlastně nemá řešit všechny střední školy, ale jen střední školy s maturitou. Přitom optimalizace jako taková, jak o ní jednala optimalizační komise, je zaměřena všeobecně. Ostatně i tabulky publikované krajem zahrnují všechny školy bez rozdílu.

Tato úprava argumentace představuje další nesrozumitelný úkrok stranou. (A zároveň jde o další doklad toho, že čemu se odborníci a úředníci na kraji dva roky věnovali, to náhle „z moci politické“ neplatí.)

Rovněž opakované zmínky (nejen v odkazovaném televizním rozhovoru) o tom, že založení Gymnázia pod Svatou Horou v roce 1992 bylo politickou chybou nebo že ke zrušení mělo dojít už před zhruba 15 lety v souvislosti s modernizací Gymnázia Legionářů, působí spíš jako legenda než skutečnost podložená fakty.

O tom, že rozšíření Gymnázia Legionářů nemělo dle dostupných dokumentů za cíl zvýšení kapacity školy, ale modernizaci prostředí, jsme již psali. Pro úplnost ještě můžeme ocitovat z inspekční zprávy z roku 2012:

K nejvýznamnějším změnám od posledního inspekčního hodnocení v roce 2007 patří (…) generální rekonstrukce školní budovy (přestavba půdních prostor, zateplení, výměna oken, topení) a s ní spojený nárůst počtu odborných učeben. Zkvalitnilo se vybavení tříd a kabinetů, byly vytvořeny nové prostory pro školní knihovnu, studovnu a relaxaci žáků.

Pestrost vs. roztříštěnost

Radní Vácha také v odkazovaném rozhovoru opět zmínil, že šíře nabídky gymnaziálního vzdělávání ovlivňuje ostatní maturitní obory. Již při dřívější tiskové konferenci uvedl, že problémem je roztříštěnost oborů.

To je teoreticky možné (píšu „teoreticky“ – kraj totiž zatím neuvedl, jaký počet oborů např. na jeden okres nebo na 10 tisíc obyvatel by měl být správný). Ale opět není nijak jasné, proč je právě kvůli tomu nutno škrtnout jedno příbramské gymnázium.

V této souvislosti se můžeme podívat na údaje o naplněnosti jednotlivých oborů napříč okresy (tyto údaje jsme již publikovali na konci ledna 2021). Pomiňme, že samotný přehled nic „neřekne“, jestliže neznáme vizi či ideální stav, kterého chce kraj v tomto ohledu dosáhnout.

Radní Vácha tento přehled zdůrazňoval jako podstatný. Potíž je v tom, že když se na uvedený přehled zaměříme, žádný argument pro sloučení příbramských gymnázií z něj nevyplyne. Přehled naopak ukazuje, že podíl studentů na gymnáziích v okrese Příbram není ve vztahu k celku nijak mimořádně vysoký.

Z přehledu lze totiž dopočítat, že v rámci středoškolských maturitních oborů je na tom okres Příbram z hlediska podílu gymnaziálních a negymnaziálních studentů na místních středních školách v porovnání s ostatními okresy celkem průměrně. Podíl gymnazisté:negymnazisté činí např. v okrese Benešov 41:59, Mělník 65:35, Příbram 48:52, Rakovník 46:54, Praha-východ 65:35, Praha-západ 92:8.

Je tedy trochu nejasné, co se vlastně kraj nebo radní Vácha snaží uvedenými daty s nabídkou a obsazeností oborů prokázat. Navíc je nutno poznamenat, že údaje jsou zkresleny v neprospěch gymnázií tím, že jsou zahrnuty i nižší ročníky gymnázií víceletých.

Pokud lze považovat některé podíly za méně standardní (s výraznou převahou gymnazistů), pak jsou to okresy Praha-východ, Praha-západ a Mělník. Bylo by ještě lze pochopit, pokud kraj možná chce dosáhnout snížení podílu gymnazistů vůči jiným maturitním oborům. (Otázka je, k čemu by to bylo dobré.) Ovšem proč potom kraji stejně intenzivně nevadí mnohem výraznější „převaha“ gymnaziálních studentů například v okrese Mělník?

Ano, z tabulky vyplývá, že je v okrese Příbram relativně hodně středoškolských oborů. Ale je toto samo o sobě špatně? A pokud ano, pak tato situace se nevyřeší zrušením jednoho z gymnázií.

Dalším rozporem v argumentaci kraje a p. radního je to, že kraj tvrdí, že „[h]lavním záměrem optimalizace je možnost nabídnout žákům pestrou a vyváženou oborovou nabídku středních škol s maturitou“. Zdůrazňuji slova „pestrou nabídku“.

Pokud kraj chce zlepšit pestrost nabídky (a například otevřít obor kybernetika), pak nemá smysl druhým dechem kritizovat roztříštěnost. Zrušením jednoho gymnázia se totiž roztříštěnost nesníží. A otevřením dalšího oboru se tato roztříštěnost zvýší. (To je pouhé konstatování, doklad rozporuplnosti jednotlivých tvrzení, nikoli kritika toho či onoho rozsahu nabídky oborů.)

Tomáš Mosler, Příbramský bublifuk

Přečtěte si také první ze dvou nových článků k tématu.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.