Slučování gymnázií: Kraj argumentuje čísly, která úplně nesedí

V pondělí 15. února 2021 se konala tisková konference k optimalizaci středních škol ve Středočeském kraji. Ta by mj. měla vést ke sloučení dvou příbramských gymnázií a k budoucímu zániku (na sloučené škole) dvou ročníků čtyřletého gymnázia. Příbramský bublifuk se snažil zjistit, proč má být stávající situace nevyhovující. Jak dílčím informacím z konference, tak otázce slučování obecně se věnuji v tomto článku. V samostatném textu pak najdete můj komentář k celé záležitosti.

Materiály poskytnuté novinářům najdete zde: tisková prezentace a obory středních škol v okrese Příbram. (Rovnou opravím jednu faktickou chybu v prezentaci – v červnu 2020 krajské zastupitelstvo nic neschválilo, pouze vzalo návrh optimalizace na vědomí, tedy zjednodušeně řečeno sdělilo, že o daném dokumentu ví.)

Záznam odpovědí na mé dotazy při tiskové konferenci je zde (dotazoval jsem se např. na nadprůměrný počet gymnazistů, kapacitu gymnázií, body u přijímacích zkoušek nebo důvod přesměrování žáků na jiné školy; měl jsem technický problém s mikrofonem, proto nejsou součástí nahrávky mé vstupy):

Níže shrnuji různé aspekty a tvrzení, týkající se okresu Příbram.

I. Kapacita gymnázií

Kraj uvádí, že v okrese Příbram je 177 gymnaziálních míst na 10 tisíc obyvatel (nejvyšší hodnota v kraji). Jenže kraj již neříká, že 1000 míst na „větším gymnáziu“ v Příbrami existuje jen na papíře. Reálná maximální kapacita budovy je zhruba o několik stovek míst nižší. (V současnosti ve škole studuje zhruba 600 studentů; rovněž deklarovaná kapacita jídelny je 600 strávníků, s tím, že při vyšším počtu studentů by se musely upravovat časy výdeje obědů.)

V podkladech k tiskové konferenci se hovoří o zvýšení kapacity Gymnázia Legionářů na základě rekonstrukce v r. 2006 a naznačuje se, že tato rekonstrukce měla být krokem směrem ke sloučení. Ovšem formální kapacita 1000 studentů platí již od roku 1999.

Pro úplnost cituji z inspekční zprávy z r. 2002: „Současných dvacet tříd čtyřletého a osmiletého gymnázia (574 žáci) se jeví jako maximum vzhledem k prostorovým možnostem budovy školy, přestože v Rozhodnutí o zařazení do sítě škol předškolních zařízení a školských zařízení ze dne 21. ledna 1999 je uváděna kapacita tisíc žáků. V aktuálním školním roce tak musejí být výjimečně využívány i z hlediska psychohygieny problematické prostory. […] Efektivní využívání ve škole dostupných materiálních zdrojů ztěžuje absence specializovaných učeben.

Následnou rekonstrukcí se tak řešila spíše dřívější nevyhovující situace, než že by to znamenalo přípravu na sloučení. (Ostatně pokud by tam těch 1000 míst v současnosti reálně bylo, proč by se měla gymnázia „sestěhovat“ až ve školním roce 2024/25.) Na skutečnost, že rekonstrukcí v r. 2006 vznikly na Gymnáziu Legionářů odborné učebny, nikoli učebny kmenové, upozorňoval při tiskové konferenci i ředitel Karnet z Gymnázia pod Svatou Horou.

II. Kritérium kvality = maturitní zkoušky

Z tiskové konference vyplynulo, že kromě řady kvantitativních parametrů je bráno v potaz jediné kritérium kvality, a to úspěšnost u maturitních zkoušek. Ani zde není situace nijak vychýlena v neprospěch příbramského okresu. Ba spíše naopak. Namátkové srovnání gymnázií (šk. rok 2019/20 nebo 2018/19, dle nejnovějších výročních zpráv jednotlivých škol):

Okres – počet maturantů – neúspěšní (1. pokus) – podíl neúspěšných
Kutná Hora – 141 – 7 – 5 %
Mělník – 184 – 18 – 10 %
Příbram – 289 – 9 – 3 %
Rakovník – 60 – 7 – 11 %
(za okres Rakovník je zahrnuto jen gymnázium v Rakovníku, výroční zprávu gymnázia v Novém Strašecí se nepodařilo dohledat)

Nezdá se tedy, že by okres Příbram měl dle kritéria kvality, které kraj zvolil, zásadní problém. (To už by spíš měl kraj napřít pozornost k jiným středním školám na Příbramsku, kde je neúspěšnost při prvním pokusu u maturitních zkoušek mnohem výraznější.)

III. Podíl gymnazistů vůči všem středoškolákům

Pokud kraj preferuje rozhodování dle kvantity, je zde další kritérium, které podle mě přehlíží. A to počet studentů na gymnáziích vůči studentům všech středních škol.

Průměrná hodnota za celý kraj činí 32 % (zdroj: Český statistický úřad). Na jednoho gymnazistu tak připadají zhruba dva středoškoláci-negymnazisté. V okrese Příbram je tento podíl 36 %. Ano, tedy lehce nad průměrem. Ale tato mírně vyšší hodnota se dostává do zcela jiného světla, když víme, že v okrese Mělník je tento podíl 45 %, v okrese Praha-východ 54 % a v okrese Praha-západ 69 %.

IV. Není známo, čemu existence dvou gymnázií vadí

V návrhu optimalizace (již jsme publikovali zde) je k situaci v okrese Příbram jediný krátký odstavec: „V okrese Příbram koexistují čtyři krajská gymnázia z toho dvě v Příbrami. Vyskytují se i další shodné obory, ale ne ve stejném městě, podobně jako je tomu v jiných okresech.

Jakýkoli náznak vysvětlení, proč že by tato situace měla vadit, chybí. (Nezapomínejme, že okres Příbram je největší ve Středočeském kraji – je zhruba stejně rozlehlý jako okresy Mladá Boleslav a Mělník dohromady. Existence škol se samozřejmě neřídí jen rozlohou oblasti, ale přesto by i dostupnost a vzdálenost určitě měla hrát roli.)

Napsali jsme o tématu:
Blesková zpráva: Středočeský kraj zvažuje sloučení příbramských gymnázií
Budoucí osud příbramských gymnázií: Tři pohledy a jedna petice
Komentář ke zvažovanému sloučení příbramských gymnázií
Záznam tiskové konference Středočeského kraje k záměru sloučit příbramská gymnázia
Slučování gymnázií: Kraj chybuje. Je v argumentační tísni?

Rovněž při dotazech během tiskové konference, proč by měl být problém v mírně vyšším počtu gymnazistů a proč (ve prospěch čeho) má být možnost studovat na gymnáziu omezena, byly odpovědi krajského radního Váchy poněkud neurčité. Též to, kam se poděje 60 budoucích potenciálních gymnazistů ročně, ponechává radní Vácha bez konkrétní odpovědi.

Také tvrzení v aktuální krajské tiskové zprávě, že optimalizace školství je „nástroj, který nám umožní eliminovat obory, o které uchazeči nemají zájem a z nichž nenacházejí uplatnění“, je v přímém rozporu s tím, že o příbramská gymnázia žáci zájem mají a že uplatnění nacházejí (což p. Vácha při tiskové konferenci výslovně potvrdil).

Samozřejmě chápu, že optimalizace znamená (jak lze slyšet v poslední části záznamu TK) rušení. Méně srozumitelné už je, proč má toto rušení cílit právě na gymnázia. Z pohledu statistik pro samotný okres Příbram předložených krajem (viz tisková prezentace, str. 8) je zřejmé, že s naplněností kapacit mají problém úplně jiné střední školy než gymnázia.

V. Počet bodů při přijímacích zkouškách

Dalším dílčím argumentem radního Váchy je to, že zatímco přijatý student na čtyřleté gymnázium v Kutné Hoře musí získat 65 bodů a v Rakovníku 55 bodů, na Gymnáziu Legionářů je to 40 bodů a na Gymnáziu pod Svatou Horou 39 bodů. (Jak vyplynulo z tiskové konference, byly v tomto ohledu porovnávány jen tyto školy, ne všechny školy v kraji.)

Zde je ovšem nutno poznamenat, že v Kutné Hoře se otevírají dva ročníky čtyřletého gymnázia a v Rakovníku jeden, zatímco v Příbrami čtyři. Je tedy vcelku logické, že při vyšším počtu míst stačí na „poslední postupovou“ příčku méně bodů. Směrodatným ukazatelem by možná mohlo být srovnání bodů např. na 30. místě napříč gymnázii. Takové srovnání nezaznělo, proto ho nyní předkládáme (porovnání za rok 2020; zdroj výsledků):

Gymnázium Kutná Hora – 82 bodů
Gymnázium Mělník – 70 bodů
Gymnázium Legionářů, Příbram – 83 bodů
Gymnázium pod Svatou Horou, Příbram – 70 bodů
Gymnázium Rakovník – 79 bodů

Ani zde nelze vysledovat žádnou dramatickou anomálii v neprospěch Příbrami.

VI. Sloučení jako cesta k vyšší kvalitě?

Radní Vácha je přesvědčen, že sloučením gymnázií se zvýší kvalita, nastanou určité „synergické“ efekty (provozní a organizační záležitosti) a podobně. Ovšem zde se nabízí zcela zásadní otázka, proč že by „ještě větší“ mělo automaticky znamenat „ještě lepší“.

Nemůže naopak takový postup vést do určité míry k upozadění individualizace (na straně dětí) a jedinečného charakteru (na straně škol)? Školy přece nejsou stroje, jejichž výkon by se dal napasovat do tabulek, ale instituce plné dětí, z nichž každé je unikát.

Kromě toho se podle mě trochu přehlíží, že například i rozmanitost (jedno gymnázium jakoby „venkovské“, jedno klasické) je sama o sobě kladnou hodnotou – kvalitou, kterou nelze vyjádřit snadno uchopitelným číslem, ale která podporuje konkurenci a možnost volby.

VII. Kraj chce zavádět nové obory

Jakýmsi leitmotivem, který na pozadí celého dění opakovaně probublává a který možná ve skutečnosti je jedním z hlavních důvodů snah kraje o sloučení gymnázií, je tvrzení radního Váchy, že po rozhodnutí o sloučení (lépe řečeno po rozhodnutí o sloučení) bude moci kraj začít jednat s odbornými středními školami o rozšíření a zatraktivnění nabídky.

To ukazuje v plné nahotě, že koncepce optimalizace má značné mezery. Je to vlastně sled nahodilých kroků, nikoli ucelená vize konkrétních opatření. (I s takovou vizí by možná mnozí Příbramáci nesouhlasili, ale aspoň by mohla dávat určitý logický smysl.)

Pokud by totiž kraj přistupoval k celé záležitosti důsledně, představil by komplexní plán kroků A, B, C. Řekl by například: „Otevřeme na SPŠ v Příbrami nový obor kybernetika, připravíme špičkově vybavené učebny, zajistíme specialisty z oboru. Očekáváme zájem dětí o tento obor. Pokud se tento předpoklad naplní, následně v dalším školním roce snížíme počet míst na takové škole či v takovém oboru, který bude změnou negativně ovlivněn.“ (Kybernetika je obor, který uvádí jako příklad radní Vácha.)

Pokud chce kraj nalákat děti na konkrétní obory, v pořádku. Ale v tom mu nic nebrání ani dnes – vhodné školy už v okrese existují, jde jen o to vytvořit zajímavou nabídku. K dosažení tohoto cíle vůbec nemusí být zapotřebí slučování gymnázií. Co když by bylo smysluplnější či efektivnější omezit jiné obory?

Ovšem kraj zde postupuje, poněkud nepochopitelně, z úplně opačného konce. Nejdříve zrušíme dvě třídy čtyřletého gymnázia, a pak budeme řešit, co dál.

Tomáš Mosler, Příbramský bublifuk

Samostatný komentář ke zvažovanému slučování gymnázií najdete zde.

Zajímají vás komentáře a analýzy k dění v Příbrami? Sledujte stránku Bublifuku na Facebooku a neunikne vám žádný nový text.

Komentáře:

  1. Po rozhovoru s p. radním Váchou, který trval přesně 47 minut, kde jsem dovysvětlil své argumenty a požadoval po panu radním to stejné, vyšly najevo 2 záměry kraje:
    a) Provoz 2 typově stejných škol na Příbramsku je nákladný, aneb tvrzení “zde nejde o peníze” je totální fraška a lež. Kraj chce ušetřit. Cituji p. radního Váchu: “Kraj nemá peníze na otevření nového oboru. To je, jako byste chtěl po žebrákovi, ať vám dá peníze. Ne. Nejdřív musíme na něčem ušetřit, abychom mohli investovat.” Kvůli šetření tedy budeme omezovat vzdělanost. Perfektní, krajské zastupitelstvo opět nezklamalo.
    b) Na výučních oborech je málo lidí a co budete dělat, až nebude nikdo, kdo by vám “spravil vodní kohoutek”?

    Když pominu, že pan radní je vyučený železničář a podle jeho životopisu vystudoval magisterský obor na Cevro institutu za 2 roky (klasická doba k získání magisterského titulu je okolo 5 let), stejně mi nejde do hlavy, jak si někdo může takto okatě sypat popel na hlavu.
    Jedním z důvodu k uzavření obou gymnázií, který byl uveden v rozhovoru pro jednu z příbramských televizí, byla podprůměrná vzdělanost dětí pátých a devátých tříd a příslušným ročníkům gymnázií. Pan radní z toho vyvodil, že gymnázia jsou špatná. Opravdu nechápu jak a ani on mi to nevysvětlil. Z tohoto mi spíš vyplývá zhoršená kvalita základních škol na Příbramsku, z čehož vyvozuji (a také z osobní zkušenosti), že gymnázia jsou určitým vysvobozením chytrých studentů, kteří se na ZŠ trápí v tamějším kolektivu a chtějí se rozvíjet po stránce vědomostní.
    Ať žije inkluze! Třikrát hurá…

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.