Slučování gymnázií: Kraj chybuje. Je v argumentační tísni?

Před týdnem jsem se pozastavil nad nejednoznačnými argumenty, které Krajský úřad Středočeského kraje používá při zdůvodnění nezbytnosti sloučení příbramských gymnázií. Nyní mám k dispozici podklad pro jednání (2. března) krajského výboru pro vzdělání. Tento dokument jednu chybu napravuje – ale zároveň několik nových obsahuje. Přičemž se pouští na tenký led zavádějících (neúplných) informací. Detaily najdete v novém článku. Ten rovněž obsahuje kompletní dotazník (vč. odpovědí) města Příbram pro ředitele příbramských základních škol.

V aktuálním dokumentu „Sloučení Gymnázia pod Svatou Horou, Příbram II, Balbínova 328 s Gymnáziem, Příbram, Legionářů 402“ je opravena dříve nadsazená kapacita Gymnázia Legionářů. Nad zavádějící výpovědní hodnotou tohoto údaje jsme se již v minulosti pozastavili – kraj na tento údaj poukazoval při snaze doložit příliš vysokou kapacitu gymnázií v okrese Příbram.

Místo rejstříkové kapacity (1000 míst) nyní kraj u tohoto gymnázia počítá s reálnou kapacitou (720 míst). Přepočítaná kapacita na 10 tisíc obyvatel tak nově nečiní 177 míst, ale 153 míst. To je stále nad průměrem kraje, ale již se nejedná o kapacitu nejvyšší (v čele je okres Kutná Hora se 163 místy na 10 tis. obyvatel).

Je zvláštní, že v tabulce na straně 4 se stále používá kapacita chybná. Ještě překvapivější ovšem je, že kraj chystá zhruba dva roky optimalizaci, a ani si dostatečně neověří, kolik se mu do které střední školy vejde studentů.

Argumentační faul

Zpět ke zmíněnému dokumentu. Za velmi nešťastný a nestandardní považuji postup, který krajské Oddělení koncepce a rozvoje školství uplatnilo na straně 2. Zde je zmíněn dotazník, který pro MěÚ Příbram vyplnili ředitelé příbramských základních škol (na příslušnou tiskovou zprávu města jsme již odkazovali). Ovšem v dokumentu kraje jsou uvedeny jen ty výstupy z dotazníku, které hovoří pro sloučení.

Pokud se zeptám ředitelů ZŠ na jejich názor na gymnázia, zejména víceletá, lze z logiky věci předpokládat (a je to samozřejmě vcelku normální a pochopitelné), že budou spíše rezervovaní. Zde je ale nutno zopakovat (což možná v době zadání dotazníku ještě nebylo známo), že případné sloučení se víceletých gymnázií v Příbrami nijak nedotkne. Je tedy otázka, proč kraj poukazuje v určité míře na informace, které nejsou v otázce slučování příliš relevantní. (Text pokračuje pod obrázkem.)

Z podkladového dokumentu pro jednání krajského výboru pro vzdělání: Úřad z výsledků šetření převzal jen tvrzení, která podporují jeho záměr

Dále – a toto považuji za pochybení při přípravě dokumentu, které nelze zcela opominout: V dané pasáži v dokumentu se vynechávají informace, které z dotazníkového šetření rovněž vyplynuly (viz tisková zpráva) a které hovoří ve prospěch zachování obou gymnázií. Pro úplnost tedy doplňme, co se do dokumentu nedostalo:

…v odpovědích zaznělo i to, že je dobře, když je síť škol pestrá, a zdůraznění faktu, že Gymnázium pod Svatou Horou má velmi atraktivní program v oblasti živých jazyků a nabízí prostředí menší střední školy…

Zde pouze poukáži na § 16 zákona č. 312/2002 Sb. o úřednících územních samosprávných celků: „Úředník je povinen […] jednat a rozhodovat nestranně bez ohledu na své přesvědčení a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování.“

Nechť si čtenář udělá sám obrázek o tom, nakolik nestranné je takové jednání, kdy úřední podklad k rozhodování o takto zásadní otázce obsahuje jen taková sdělení, která jsou „výhodná“ pro záměry předkladatele, zatímco sdělení opačná se upozaďují a vynechávají.

Díky vstřícnosti MěÚ Příbram má Bublifuk k dispozici kompletní otázky a odpovědi z předmětného dotazníku města (dotazník byl anonymní). Jak je patrné, komentáře se většinově týkají existence víceletých gymnázií nebo přínosu svatohorského gymnázia. Konkrétně ke čtyřletým gymnaziálním oborům zazněla pouze jedna poznámka, a to neutrální až pozitivní: „Čtyřletý obor zajišťuje větší výběr SŠ pro žáky ZŠ, ten ZŠ vůbec neovlivňuje.“

Další chybnou informaci v dokumentu pak představuje následující tvrzení: „Pokud by přijímalo Gymnázium Jiřího Ortena v Kutné Hoře žáky s 39 body z JPZ, tak by to představovalo o 129 přijatých žáků více.“

Toto tvrzení o 129 (hypotetických) dalších přijatých žácích není pravdivé. Na Gymnázium Jiřího Ortena se do čtyřleté „větve“ (čemuž odpovídají uvedené body) v roce 2020 hlásilo 131 zájemců. Otevíraly se dvě třídy, bylo přijato 62 studentů. Z logiky věci tak je zřejmé, že „navíc“ by mohlo být přijato maximálně dalších 69 studentů (a to bez ohledu na počet bodů) – víc se jich jednoduše nehlásilo. Kraj přitom uvádí téměř dvojnásobný počet potenciálních žáků.

Jestliže až nyní, po medializaci záměru sloučení, příslušné oddělení krajského úřadu doplňuje důvody a tvrzení pro sloučení, spoléhá na tiskové zprávy a novinové články a nadto jejich obsah výše popsaným způsobem vytrhává z kontextu, pouze to umocňuje pochybnosti. Situace se jeví tak, že záměr slučování příbramských gymnázií je nepřipravený a že pro střední školství ve Středočeském kraji ve skutečnosti žádná konkrétní propracovaná koncepce neexistuje.

Pokud by Oddělení koncepce a rozvoje školství za poslední rok takovou koncepci vytvořilo, už by s ní veřejnost byla dávno obeznámena. Místo toho můžeme od radního Váchy pouze slyšet neurčité odpovědi, že teprve po sloučení příbramských gymnázií se bude jednat s řediteli dalších středních škol na Příbramsku o tom, jak postupovat dál. O předpokládané absenci celkové zevrubné koncepce vypovídají i komentáře pana radního směrem k občanům, ať tedy navrhnou ke sloučení jiné školy.

Omezenou výpovědní hodnotu – jako dílčí informace i jako údaj v kontextu Středočeského kraje – má i porovnání úspěšnosti u maturit, které je v dokumentu taktéž obsaženo. Tomuto tématu se chci ještě věnovat.

Aktuální komentář k situaci

Postup kraje ve věci zamýšleného slučování gymnázií bohužel v mnohém připomíná situaci z detektivky, kdy má snaživý policista podezřelého, a nyní už se řeší pouze to, jak z něj učinit viníka – místo toho, aby se pečlivě zkoumalo, zda vůbec může dotyčný viníkem být.

Obdobně i situace kolem gymnázií trochu působí tak, že se kraj zaměřil na okres Příbram, konkrétně na gymnázia (protože jsou v okrese čtyři), a na základě této skutečnosti se už jen snaží shromáždit dostatečné důvody pro organizační změnu právě v tomto případě. Důvody proti sloučení gymnázií jsem ze strany kraje nezaznamenal.

Zájem kraje o regulaci počtu absolventů dle oborů či škol může mít své opodstatnění. Kraj by v první řadě musel předložit reálné, jednoznačné, srozumitelné argumenty pro sloučení. To se ale tak úplně nestalo. Kroky kraje naopak mohou působit poněkud kontraproduktivně, v důsledku čehož mohou narůstat výhrady ohledně tvrzené nezbytnosti sloučení.

Osobně nejsem nekompromisním odpůrcem sloučení. Dovedu si představit skutečnosti a okolnosti, které by mohly být dostatečným důvodem pro sloučení. Co ale neumím tolerovat, jako občan i jako publicista, je nedostatečná nebo neobjektivní argumentace – ať už jde o úřední či politické rozhodnutí v libovolné věci. Taková situace zásadně podkopává důvěryhodnost celého postupu.

Chybějící ucelená koncepce obnáší i další úskalí, které v souvislosti se záměrem sloučení vnímám: Tím, že se zruší 60 míst na gymnáziu, není nijak zaručeno, že se zájem v součtu „přelije“ na takové obory, které by si kraj možná přál. (Ostatně zatím víme jen to, že kraj nechce 60 studentů na gymnáziu, ale už ne to, kde je tedy mít chce.)

Teoreticky může od školního roku 2022/23 otevřít dva ročníky navíc například obchodní akademie – ale kraj zatím neobjasnil, v čem by taková situace byla lepší než zachování ročníků gymnaziálních. (Mimochodem, situace, kdy by ředitelé jiných středních škol začali až v květnu 2022 – až tehdy budou jednoznačně vědět, kolik zájemců k nim chce nově nastoupit namísto gymnázia – shánět personál pro posílení výuky kvůli případnému otevření nové třídy, na mě nepůsobí zcela optimisticky.)

Napsali jsme o tématu: • Blesková zpráva: Středočeský kraj zvažuje sloučení příbramských gymnázií • Budoucí osud příbramských gymnázií: Tři pohledy a jedna petice • Slučování gymnázií: Kraj argumentuje čísly, která úplně nesedí • Komentář ke zvažovanému sloučení příbramských gymnázií • Kraj chybuje. Je v argumentační tísni? • Kritéria optimalizační komise, maturitní statistiky a demografický vývoj • Slučování gymnázií: Dalších 10 dnů, a s nimi jen další nejasnosti • Pražský radní pro školství: V Praze kapacity 4letých gymnázií navyšujeme • Jedna pravda a jedna nepravda radního Váchy (glosa) • Devět argumentů k (ne)sloučení příbramských gymnázií • Slučování gymnázií: Příspěvek na krajském zastupitelstvu • Krajské zastupitelstvo a sloučení gymnázií: Temné okamžiky a světlé okamžiky (komentář)

Je rovněž trochu záhadou, proč kraj v rámci zvažované optimalizace nezveřejnil srovnání středních škol s přehledem dle jednotlivých kritérií, která byla navrhována při jednání optimalizační komise. (STAN předložil návrh devíti samostatných kritérií, Hospodářská komora tři širší kritéria.) Místo toho se krajem porovnávané údaje smrskly na počet škol v okrese, vytížení kapacity a úspěšnost u maturit – a z ničeho z toho nevyplývá v případě příbramských gymnázií jednoznačná nezbytnost změny.

Závěrem dnešního textu lze poukázat na možná trochu opomíjený detail, že ačkoli fakticky jde při sloučení o „podřazení“ svatohorského gymnázia pod gymnázium na sídlišti, bylo by to v praxi paradoxně právě Gymnázium Legionářů, které by do budoucna ztratilo dvě čtyřleté třídy.

V článku, který plánuji na příští týden, se podíváme podrobněji na činnost optimalizační komise (včetně výše zmíněných kritérií) a na srovnání míry úspěšnosti u maturit.

Tomáš Mosler, Příbramský bublifuk