Spalovna v Příbrami: Kraj nařídil posouzení vlivů (EIA). Zlepší teplárna a radnice informovanost občanů?

Před časem jsme informovali o zjišťovacím řízení k záměru vybudování spalovny odpadů v areálu příbramské teplárny. Spalovnu chce vybudovat soukromá společnost Energo Příbram (vlastník teplárny). Odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Středočeského kraje dospěl v rámci uvedeného řízení dne 20. 6. 2023 k závěru, že záměr „Spalovna TKO Příbram – Zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO)“ může mít významný vliv na životní prostředí, a nařídil posouzení vlivů na životní prostředí (EIA).

V tomto článku přinášíme podrobnosti k uvedenému závěru krajského úřadu. Také se vracíme k diskusi o spalovně při posledním zasedání příbramského zastupitelstva a zamýšlíme se nad nedostatečným poskytováním informací o záměru jak ze strany oznamovatele, tak ze strany města.

Krajský úřad v dokumentu se svým závěrem uvádí, že oznamovatel (společnost Energo Příbram, provozovatel příbramské teplárny) se musí v dokumentaci vlivů na životní prostředí „především zaměřit na následující oblasti:

  • Konkretizace spalovací technologie a čištění spalin
  • Způsob nakládání s produkty spalování a uvedení jejich předpokládaného množství
  • Vyhodnocení odstavení zařízení především vzhledem k vlivům na ovzduší
  • Popis svedení a zpracování odluhů/odkalů z kotle
  • Detailnější určení svozové oblasti
  • Vyjasnit nesrovnalosti v návozu odpadu ke spálení a kapacity spalovny (návoz odpadu je vyšší než kapacita spalovny)
  • Upravit nejbližší obytnou zástavbu dle skutečné situace a současně s tím aktualizovat příslušné studie
  • Dopravnímu napojení a jeho vlivu
  • Dále je potřeba v dokumentaci zohlednit a vypořádat všechny relevantní připomínky a podmínky, které jsou uvedeny v došlých vyjádřeních.

Shrňme v krátkosti některá vyjádření, která krajský úřad obdržel (úplné znění všech vyjádření je k dispozici ve výše odkazovaném dokumentu).

Česká inspekce životního prostředí mj. poukazuje na pouze velmi obecný popis zařízení, na rozpor mezi předpokládaným návozem (178 t/den) a uváděnou kapacitou spalovny (99 t/den) nebo na nedostatečné posouzení provozu jímky na dešťové vody.

Krajský Odbor životního prostředí a zemědělství především namítá, že zařízení má být v příloze BAT (nejlepší dostupné techniky) posuzováno jako nové, nikoli jako stávající, s čímž se pojí odlišné emisní limity. Také poukazuje na nutnost uvést množství odpadů vznikajících provozem a upřesnit, jak s nimi bude nakládáno.

Město Příbram poukazuje na riziko zátěže (zpracování odpadů a doprava) pro sousední oblasti.

Spolek Nostra Terra mj. zmiňuje nevhodnost ulice U Lilky pro větší dopravní zátěž nebo chybějící zohlednění souběhů vlivů s jinými záměry. Dále poukazuje na to, že nejbližším obydlím je dům č.p. 522 v ulici U Lilky, který se nachází zhruba 140 metrů od plánované spalovny (oznamovatel uváděl jako nejbližší obydlí objekt vzdálený zhruba 500 metrů).

Spolek Arnika mj. požaduje upřesnění informací o odpadech, o dalším využití strusky a o nakládání s popílkem.

Diskuse na zastupitelstvu

Nyní shrňme, co k tématu spalovny dosud zaznělo na zastupitelstvu.

Poprvé byla o spalovně řeč při zasedání zastupitelstva v prosinci 2022. Tehdy starosta mj. uvedl (v kontextu diskuse o nakládání s odpady a zvýšení poplatku za jejich likvidaci):

Je to více než dva roky, co je tato myšlenka na světě a začíná mít nějaké reálnější obrysy. Se společností Energo Příbram, která tady provozuje teplárnu, už delší dobu jednáme o tom, že jeden z těch kotlů, který tam je, by bylo možné přebudovat na zařízení, které by bylo schopné spalovat odpad. […]

Do hry tady také vstupují subjekty, které zpracovávají odpad ve smyslu třídění, skládkování atd. Podařilo se mi uspořádat společné jednání těchto všech subjektů a teplárny, aby se začala nastavovat nějaká možná budoucí spolupráce (odpad se někam odveze, tam se roztřídí, co se dá použít, co se použít nedá, se spálí).

Zároveň na platformě dobrovolného svazku obcí jednáme o vytvoření speciálního svazku okolních obcí, z kterých by se ten odpad svážel, prostřednictvím našich technických služeb. Taková spalovna dává smysl jenom v okamžiku, když se spaluje určitá kubatura odpadu. I třeba s ohledem na to, že vedlejším produktem je teplo, které roztáčí teplovodní turbínu a vyrábí se proud atd.

Existují určité ekonomické modely, které říkají, že pokud by se toto v Příbrami realizovalo, tak by se cena tepla z centrálního zdroje vytápění mohla výrazně snížit pro odběratele v rámci města.

Při nynějším zasedání (červen 2023) jsem se na zastupitelstvu mj. dotazoval, zda je k dispozici nějaké srovnání (prognóza) cen svozu komunálního odpadu a cen tepla, varianta se spalovnou a varianta bez spalovny.

Dozvěděl jsem se sice, že teplo vyrobené spalováním odpadu by bylo oproti štěpce levnější (to tak může být, zároveň je ovšem nutno poznamenat, že zhruba jedna třetina příbramských domácností není na teplárnu připojena), ale k nákladům na likvidaci odpadu nic nezaznělo.

Celou diskusi ke spalovně (dotazů jsem měl více, zapojili se i někteří zastupitelé) si můžete poslechnout v tomto audiozáznamu (po kliknutí druhým tlačítkem na odkaz lze soubor stáhnout).

Komentář k informačnímu deficitu

Skutečnost, že město ani teplárna o záměru dosud – ačkoli se jedná o dlouhodobě projednávanou a zároveň důležitou záležitost – nijak výrazně neinformují veřejnost nebo že některé informace zaznívají zdánlivě tak trochu „mimochodem“, nelze hodnotit příliš kladně. (Výmluvnou statistikou je dosud nulový počet tiskových zpráv k tématu na webu oznamovatele i na webu města.)

Úvodem připomeňme, že dle platné legislativy bude možné po roce 2035 skládkovat nanejvýš 10 % nevyužitelného odpadu na skládku. Zároveň bude muset od téhož roku činit podíl recyklovaného odpadu nejméně 65 % a podíl odpadu pro energetické využití (spalovna) bude moci být maximálně 25 %.

Pokud město podporuje soukromý záměr třeba s vidinou příznivé ceny za svoz odpadu pro občany (oproti budoucí dopravě např. do spalovny u Mělníka), v pořádku. Ale pak by dle mého názoru bylo vhodné, kdyby souběžně s tím také předkládalo konkrétnější, nikoli pouze obecné, informace. I vzhledem k tomu, že o vzniku spalovny jedná město s teplárnou už delší dobu.

Obecně je trochu překvapivé, že o plánech soukromé firmy momentálně hovoří směrem k občanům opakovaně jen starosta města, zatímco společnost Energo Příbram záměr veřejně nijak nekomentuje.

Neměl by to být v první řadě právě provozovatel teplárny, který by např. vydal vlastní tiskovou zprávu s představou o fungování („zdrojové obce“, s nimiž jedná o dodávkách odpadu, a podobně) nebo o předpokládaných cenách likvidace odpadu či dodávaného tepla?

Jak jsem již napsal v minulém článku o spalovně, je zcela v pořádku, že soukromá společnost Energo Příbram sleduje svůj podnikatelský záměr. Tento soukromoprávní aspekt je ale zároveň zapotřebí mít na paměti v tom smyslu, že provoz spalovny nebude (nemůže být) „charita“.

Jistě musejí existovat určité ekonomické modely, dle kterých provozovatel teplárny vyhodnocuje, co se mu investičně a provozně (ne)vyplatí. A úměrně tomu by již dnes mohl existovat i určitý modelový „ceník“ teplárny (dodávka tepla), potažmo města (svoz odpadů) pro občany.

Ostatně i sám starosta výše hovoří o možném výrazném snížení cen za vytápění. Pokud je starosta s příslušnými ekonomickými modely obeznámen, proč o nich dosud informoval veřejnost pouze jednou všeobecnou větou?

V této souvislosti také zatím není zřejmé, zda a jaké přínosy by při takovém scénáři – myšleno případné snížení cen vytápění – plynuly těm občanům města, kteří by sice do systému přispívali „palivem“, ale sami by neměli žádný užitek z případné nižší ceny dodávaného tepla, protože žijí v oné třetině domácností, které nemají k dispozici možnost připojení na teplárnu.

V nynější informační mlze někdy nastávají mírně nepřehledné situace. Například když na jednu stranu Energo Příbram v oznámení záměru (duben 2023; nejedná se tedy o nijak zastaralý dokument) uvádí, že nepředpokládá využití železniční dopravy z důvodu komplikované logistiky – a starosta na druhou stranu opakovaně zmiňuje, že se o využití železnice s teplárnou jedná.

V této souvislosti lze také zopakovat, že kapacita spalovny má být 34 tisíc tun ročně. Pokud členové Dobrovolného svazku obcí ORP Příbram „zajistí“ pouze polovinu tohoto množství (viz audiozáznam), odkud se bude dovážet zbytek?

Rovněž o zvažovaném „trojúhelníku“ město / skládka / spalovna (viz citace starostových slov výše) zatím zaznívají pouze kusé informace. Znamenalo by takové řešení například to, že část komunálního odpadu bude dopravena na třídicí linku (jinde než v areálu spalovny), a následně po roztřídění bude „spálitelný“ odpad odvezen do spalovny?

To zatím veřejnost neví. Nicméně pokud by to skutečně mělo být právě takto – nebylo by případně logičtější separovat tuto část odpadu v areálu spalovny, než jej vozit z města jinam a pak (po roztřídění) zase zpět? (Energo Příbram aktuálně v rámci spalovny uvažuje pouze o separaci kovů.)

Tento text nemíří proti spalovně jako takové. Její vznik by mohl být akceptovatelný (samozřejmě také s přihlédnutím k tomu, jak dopadne EIA). Výše uvedené výhrady se primárně týkají zatím ne zcela dostatečné informovanosti o záměru (a jeho důsledcích) ze strany hlavních aktérů směrem k občanům.

Tomáš Mosler, Příbramský bublifuk

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.