Před měsícem jsme informovali o zakázce na zateplení městského bytového domu „Špalíček“ v Příbrami. Při této zakázce bylo kromě jiného fakturováno zateplení sklepa dražší minerální vatou, ačkoli ve skutečnosti byl použit levnější polystyren. Tento týden jsme obdrželi odpověď Městské realitní kanceláře (MěRK) a také vyjádření J. Nováka, který při rekonstrukci působil jako technický dozor investora (města).
MěRK v odpovědi uvádí, že město v době rekonstrukce nevědělo o tom, že při zateplení sklepů byl použit polystyren namísto minerální vaty. Také potvrzuje, že v domě existují v důsledku rekonstrukce určité závady či nedodělky. Naopak technický dozor se snaží některá sdělení obsažená v původním článku zpochybnit (zatímco jiná nechává bez povšimnutí). Na tuto snahu reagujeme osvědčenou „zbraní“ – pomocí faktů. Příslušné dokumenty, náš komentář a další podrobnosti přinášíme v tomto textu.
I. část: Důkazy dokládající vyšší cenu minerální vaty oproti polystyrenu
Na úvod připomeňme, že podstata celé záležitosti spočívá v tom, že při zateplení sklepa v bytovém domě byl použit levnější polystyren (celková výměra 390 m2), ovšem fakturována byla dražší minerální vata (ta také měla být použita dle projektové dokumentace; účtovaná cena činila 387.000 Kč bez DPH).
Tato otázka úzce souvisí také s tím, že město požaduje po nájemnících spoluúčast na rekonstrukci včetně této chybné fakturace.
Nejprve se podívejme na to, jak se to má s cenami minerální vaty a polystyrenu. To je klíčový aspekt předchozího článku, který je zároveň ze strany technického dozoru (a nepřímo i ze strany města) zpochybňován.
1. místostarosta V. Karpíšek (ANO) při posledním zasedání zastupitelstva označil předchozí článek za „bombastický“ a zpochybňoval přesnost v něm obsažených informací. Žádná naše zjištění a naše tvrzení, obsažená v článku, ovšem nebyla vyvrácena.
J. Novák (technický dozor) ve svém vyjádření (a dále ve vyjádření MěRK, v němž je citován) uvádí:
Ceny použitého izolantu byly srovnatelné.
[…] cena minerální vaty tl. 100 mm se pohybuje v rozmezí 100 – 180,- Kč/m2. Cena polystyrenu stejné tloušťky je pak 135 – 155,- Kč/m2.
Při psaní předchozí článku jsme nepředpokládali, že bude nutno obecně známou skutečnost (rozdíl v cenách) dokládat konkrétními důkazy. Shrňme tedy fakta, která prokazují, že minerální vata je (a, což je hlavní, byla i v době rekonstrukce) nezanedbatelně dražší než polystyren.
Na úvod připomeňme, že v případě rekonstrukce Špalíčku nese krycí list rozpočtu datum 23. 11. 2020 a firma EUbuilding zakázku dokončila na konci roku 2021.
Důkaz první: položkové ceny v rámci jedné a té samé smlouvy na zateplení budovy
V této části porovnáváme ceny polystyrenu a minerální vaty v rámci zakázek, kde byly použity oba izolační materiály současně. Tak je zaručeno, že ceny polystyrenu i minerální vaty se ve všech níže uvedených případech vztahují ke stejnému okamžiku. Zároveň porovnáváme materiály stejné tloušťky a podobných izolačních vlastností (na konkrétní rozdíly vždy upozorňujeme). Hodnota jednotlivých níže uvedených zakázek se pohybovala od 4,6 do 50,3 mil. Kč bez DPH.
Zakázka firmy EUbuilding (zhotovitel rekonstrukce Špalíčku) v Rokycanech, smlouva uzavřena 6/2021:
- deska tepelně izolační minerální kontaktních fasád
podélné vlákno, λ=0,036, tl. 140 mm
cena za m2 = 420 Kč - deska EPS 70 fasádní, λ=0,039, tl. 140 mm
cena za m2 = 238 Kč
(minerální vata je o 76 % dražší; použitý polystyren má horší izolační vlastnosti než minerální vata, při stejných parametrech by byla jeho cena o něco vyšší oproti uvedené ceně)
Zakázka firmy DIK stavby ve Frýdku-Místku, smlouva uzavřena 8/2021 (cenová kalkulace je z r. 2018):
- deska izolační minerální kontaktních fasád
podélné vlákno, λ=0,036, tl. 140 mm
cena za m2 = 518 Kč - deska EPS grafitová fasádní, λ=0,031, tl. 140 mm
cena za m2 = 329 Kč
(minerální vata je o 57 % dražší; použitý polystyren má lepší izolační vlastnosti než minerální vata, při stejných parametrech by byla jeho cena o něco nižší oproti uvedené ceně)
Zakázka firmy Hartex CZ v Děčíně, smlouva uzavřena 11/2021:
- deska tepelně izolační minerální kontaktních fasád
podélné vlákno, λ=0,036–0,037, tl. 140 mm
cena za m2 = 450 Kč - deska EPS grafitová fasádní, λ=0,031, tl. 140 mm
cena za m2 = 295 Kč
(minerální vata je o 52 % dražší; použitý polystyren má lepší izolační vlastnosti než minerální vata, při stejných parametrech by byla jeho cena o něco nižší oproti uvedené ceně)
Zakázka firmy TOMIreko v Třeboni, smlouva uzavřena 9/2023:
- Zateplení fasády, minerálními deskami s podélným vláknem, tloušťky 160 mm, zakončené stěrkou s výztužnou tkaninou
cena za m2 = 1598 Kč - Zateplení fasády, expandovaným polystyrénem, tloušťky 160 mm, zakončené stěrkou s výztužnou tkaninou
cena za m2 = 944 Kč
(minerální vata je o 69 % dražší)
Ve všech porovnávaných případech je minerální vata o desítky procent dražší než polystyren; konkrétně v rozmezí zhruba od 50 do 75 %.
Důkaz druhý: porovnání historických cen ve srovnávači Heureka
Připomeňme, že podávat nabídky v zadávacím řízení na zakázku (zateplení Špalíčku) bylo možno do 30. 10. 2020. Proto jsme ve srovnávači nastavili nejbližší datum předcházející tomuto termínu. Zároveň jsme zvolili materiály od stejného výrobce. Níže uvedené ceny jsou včetně DPH (na procentuální rozdíly mezi cenami materiálů nemá tato skutečnost vliv).
Průměrná cena za 1 m2 izolace: minerální vata zn. Isover, λ=0,035, 100 mm = 223 Kč
Průměrná cena za 1 m2 izolace: polystyren (EPS) zn. Isover (70F), λ=0,039, 100 mm = 118 Kč
Ze srovnání uvedených průměrných cen plyne, že minerální vata byla v 1. polovině roku 2020 o 89 procent dražší než polystyren.
Pro zajímavost, z porovnání aktuálních cen (březen 2024) totožných výrobků vyplývá, že minerální vata stojí v průměru 301 Kč, zatímco polystyren stojí průměrně 125 Kč. Momentálně je tak vata v průměru dražší dokonce přibližně o 140 procent.
Prostřednictvím srovnávače jsme provedli ještě jedno porovnání. Jak vyplývá z fotodokumentace k fakturaci zakázky, při zateplení fasády Špalíčku byla použita minerální vata zn. Knauf, typ FKD S Thermal (λ=0,035). Průměrná cena vaty tohoto typu o tl. 100 mm činila ke dni 7. 6. 2020 dle srovnávače 330 Kč za 1 m2.
Knauf není dodavatelem polystyrenu, proto jsme pro porovnání vybrali nejoblíbenější (dle srovnávače) polystyren o téže tloušťce (opět 70F; λ=0,039), který nese značku Bachl. Průměrná cena ke dni 2. 8. 2020 činila 86 Kč za 1 m2. Cenový rozdíl v případě těchto dvou materiálů činí zhruba 330 procent.
Pro doplnění můžeme zmínit také článek na webu „Jak na zateplení“, který uvádí srovnání cen minerální vaty a polystyrenu ke dni 28. 5. 2020 v e-shopu značky Isover. Dle tohoto srovnání stál 1 m2 minerální vaty 376 Kč, zatímco 1 m2 polystyrenu stál 144 Kč.
Důkaz třetí: porovnání cen uváděné profesními organizacemi
Sdružení EPS ČR (sdružení výrobců expandovatelného polystyrenu)
- „Průměrná cena zateplení z minerální vlny je oproti zateplení z pěnového polystyrenu vyšší o 400–500 Kč za m2.“
Samozřejmě lze namítnout, že výrobci polystyrenu mohou polystyrenu stranit a cenu minerální vaty mohou prezentovat částečně nadsazeně. Podívali jsme se i na vyjádření „opačného tábora“.
Asociace výrobců minerální izolace
- Fasádní polystyren EPS F (tl. 180 mm) = 348 Kč/m2
- Minerální vata fasádní (tl. 180 mm) = 671 Kč/m2
Výrobci minerální izolace jsou asi těmi posledními, kdo by opomněl zdůraznit výhody „jejich materiálu“ oproti polystyrenu. Samotní výrobci minerální vaty uvádějí, že minerální vata je o 93 procent dražší než polystyren. (Jedná se pouze o samotný izolační materiál bez montáže.)
Na závěr této části otázka k zamyšlení: Pokud by cena minerální vaty (která je odolnější, ekologičtější, bezpečnější a lépe pohlcuje hluk) sktuečně byla srovnatelná s polystyrenem, jak tvrdí technický dozor, proč by se vůbec polystyren používal (kromě tepelné izolace ve vlhkém prostředí)?
II. část: Vyjádření Městské realitní kanceláře
MěRK ve svém obsáhlém vyjádření (odkazy včetně příloh jsou uvedeny v závěru této části) shrnuje celou historii zateplení bytového domu od přípravy zakázky až do současnosti. Popisuje také mechanismy, které uplatňuje při zvyšování nájemného.
Na tomto místě musíme poznamenat (protože vyjádření s tímto na úvodních stránkách polemizuje), že jsme v předchozím článku nepsali nic o tom, že zateplení údajně nebylo zapotřebí, že nájemníci v domě údajně nebyli o rekonstrukci informováni nebo že nebyly učiněny žádné kompromisní návrhy při zvyšování nájemného.
V souvislosti s naším předchozím článkem jsou zřejmě nejdůležitější strany 16 a 17. Zde MěRK konstatuje, že o záměně izolačního materiálu ve sklepě (polystyren namísto minerální vaty) v době rekonstrukce město skutečně nevědělo:
Město Příbram nemělo povědomí o tom, že by zakázka měla být realizována v části zateplení jinak, než jak bylo projektováno, a to po celou dobu realizace stavby. Na žádné změny nebyl zástupce objednatele upozorněn TDI, zhotovitelem ani autorským dohledem.
Ohledně (spolu)podepsané faktury, která obsahovala minerální vatu, ačkoli v té době již byl ve sklepě reálně namontován polystyren, MěRK uvádí:
Faktura č. 2021003 obsahovala fakturaci za minerální vatu, příloha faktury (položkový rozpočet) byla podepsána TDI [technický dozor investora], nebylo tedy pochybností připojit podpis jako příkazce operace.
V této souvislosti lze připomenout, že smlouva o dílo uvádí ohledně kontroly prací a fakturace následující:
Zástupce objednatele [P. Sýkorová, vedoucí MěRK] prostřednictvím TDS [J. Novák] kontroluje kvalitu prováděných prací, je povinen a oprávněn ověřit, zda zhotovitelem vyúčtované práce odpovídají skutečně provedeným dohodnutým dodávkám a výkonům […].
[…] Provedené práce budou zhotovitelem fakturovány jednou za měsíc, a to na základě objednatelem písemně potvrzeného a odsouhlaseného soupisu řádně provedených prací a dodávek.
Podrobnosti k rozdílům v cenách polystyrenu a minerální vaty, dle vyjádření údajně srovnatelným (MěRK v této věci ve svém vyjádření toliko cituje názor technického dozoru), uvádíme v I. části tohoto článku.
Z vyjádření MěRK také vyplývá (úvod str. 18), že ke změně izolačního materiálu se technický dozor vyjádřil až v květnu 2023, tedy téměř rok a půl po předání díla.
V této souvislosti můžeme poukázat na zjištění vyplývající z dokumentů, které máme k dispozici již z dřívějška a které tuto časovou osu v určitém smyslu potvrzuje: Dodatek k požárně bezpečnostnímu řešení byl Hasičskému záchrannému sboru předložen až na konci července 2023.
Ve vyjádření MěRK se dále uvádí:
Objednatel uplatnil reklamaci vůči zhotoviteli za špatně uchycená světla na stropech ve sklepních prostorách, nedotažené štukování ve sklepních prostorách či závady na zateplení půd. Reklamované vady byly z části odstraněny zhotovitelem, Další opravy jsou v řešení.
To, že se závady řeší, lze hodnotit jedině pozitivně. Není ovšem příliš zřejmé, proč jejich odstranění trvá již déle než dva roky.
Doplňme, že ze zjištění Bublifuku plyne, že pracovnice MěRK až po vydání předchozího článku zjišťovala, kde ve sklepě se nachází nenaštukovaná část polystyrenu. (Na což jsme poukázali jednou z fotografií v předchozím článku; text pokračuje pod obrázky.)
Ukázka jiných nedodělků v bytovém domě Špalíček
Na okraj se pozastavíme nad následující informací, která je ve vyjádření MěRK také obsažena (závěr str. 20):
Město přistoupilo k navýšení nájemného dle § 2250 NOZ m.j. i z toho důvodu, jelikož zvýšení nájemného za poslední 3 roky [dle] § 2249 [N]OZ nepokryje ani úředně vyhlášenou inflaci za poslední 3 roky.
Přeloženo do laického jazyka: Město uvádí, že spoluúčast na nákladech na stavebních úpravách požaduje po nájemnících i proto, že tím kompenzuje zákonem omezenou rychlost zvyšování běžného nájemného (růst maximálně o 20 % za tři roky).
Tento postup může dle našeho názoru působit poněkud nestandardně. Pokud zákon neumožňuje dostatečně rychlé zvyšování nájemného, neměla by tato nemožnost být nahrazována jinými postupy. V opačném případě by omezení dle ustanovení § 2249 do určité míry pozbylo smyslu.
Ustanovení § 2250 občanského zákoníku hovoří o konkrétních podmínkách, kdy lze „mimořádné“ zvýšení nájemného navrhnout (zlepšení užitné hodnoty bytu, zlepšení podmínek bydlení nebo zajištění úspor energie či vody). Nedostatečné tempo zvyšování nájemného dle ustanovení § 2249 mezi těmito podmínkami není.
K našemu dříve sdělenému názoru, že pokud by město chtělo být při zvyšování nájemného v městských bytech „superdůsledné“, mohlo by nájemné zvyšovat již po 3 letech a 1 měsíci (nikoli až po 4 letech), se MěRK nevyjádřila.
Doprovodné dokumenty:
- Vyjádření MěRK
- Vyjádření MěRK – příloha č. 1
- Vyjádření MěRK – příloha č. 2
- Vyjádření MěRK – příloha č. 3
- Vyjádření MěRK – příloha č. 4
- Vyjádření MěRK – příloha č. 5
III. část: Vyjádření technického dozoru investora a komentář Bublifuku
Vyjádření Ing. Nováka, technického dozoru investora, je k dispozici zde.
Novák ve svém vyjádření mj. uvádí:
Škoda, že si pisatel článku nezjistil i stanovisko druhé strany, tj. zhotovitele či správce objektu. To by celá záležitost ztratila atraktivitu?
Technický dozor si zřejmě plně neuvědomuje, že zde nejde o nějaký střet stanovisek, ale o popis skutečnosti.
Při stavbě byl použit jiný materiál (levnější a nebezpečnější), než jaký byl fakturován. I kdyby MěRK, TDI nebo zhotovitel poskytli třeba pět dalších vyjádření, ve sklepě Špalíčku stále bude polystyren místo minerální vaty.
Považujeme za zarážející, že toto dosud nikomu na straně města nevadí.
Pokud technický dozor vnímá v záležitosti nějakou „atraktivitu“, nezbývá než poukázat na to, že celé situaci šlo jednoduše předejít. Stačilo, pokud by dostatečně dbal (společně se zhotovitelem a se zástupci města) na použití smluvně dojednaného materiálu. (Nebo, pokud to z jakýchkoli důvodů nebylo možné, na soulad fakturace se skutečně použitým materiálem.)
K popsanému (a prostřednictvím fotografií zdokumentovanému) výskytu plísní v domě uvádí J. Novák následující:
Již dříve vyvrácený chybný a nepravdivý názor. Žádná plíseň se netvoří.
Znovu uveřejňujeme již minule publikovanou fotografii z interiéru bytového domu, chodba v nejvyšší části schodiště. (Text pokračuje pod obrázkem)
K rozdílům mezi cenou polystyrenu a cenou minerální vaty J. Novák uvádí:
[…] nepodložené formulace vycházejí z letité chiméry výrazného rozdílu cen obou materiálů. Pisatel si nedal nejmenší práci s ověřením tvrzení (asi také od p. Valacha). Vyhledáním na internetu by hravě zjistil, že cena minerální vaty tl. 100 mm se pohybuje v rozmezí 100 – 180,- Kč/m2. Cena polystyrenu stejné tloušťky je pak 135 – 155,- Kč/m2.
Nezanedbatelný cenový rozdíl ve prospěch polystyrenu, na který poukazujeme, je zjištěním Bublifuku, nijak nesouvisí s komunikací s p. Valachem. Co se týká „ověření tvrzení“, odkazujeme na I. část tohoto článku. Doufáme, že nyní jsou naše formulace již dostatečně podloženy.
Skutečnost, že se technický dozor namísto předkládaných informací zaměřil na spekulace na adresu autora článku (a zároveň přehlíží některé podstatné části článku), pouze podporuje náš závěr, že v celé záležitosti není něco v pořádku.
Kromě toho se autor článku vůbec nezmiňuje o dosažené úspoře – méněpráce na této položce cca 155.000,- Kč.
V předchozím článku je výslovně uvedeno: „Ke smlouvě o dílo byl později uzavřen dodatek, kterým se snížila výměra izolovaného stropu. Účtovaný materiál jako takový ovšem zůstal beze změny – minerální vata.“
Jestliže je materiálu ve výsledku spotřebováno méně (kvůli menší výměře), považujeme za vcelku logické (a nevyžadující zvláštní zmínku), že se sníží i celková cena. Ostatně to vyplývá i z dodatku ke smlouvě, který byl součástí minulého článku.
J. Novák bohužel nereaguje na rozpor, který v dané pasáži namítáme: Pokud už se u fakturované položky upravovala výměra, tím spíš nic nebránilo tomu zároveň upravit i její popis a změnit materiál.
Jestliže technický dozor investora (který je placen městem) obhajuje fakturační pochybení dodavatele (jehož práci má jménem města prověřovat), působí to značně nestandardně.
K problémům s pronikáním chladného vzduchu prostřednictvím digestoří, na které poukázal nájemník A. Valach, uvádí J. Novák následující:
Běžné ventilátory digestoří či koupelen mají zpětnou klapku proti pronikání zápachu – vzduchu. Dočasně odpojené díly nefunkční VZT na půdě byly znovu napojeny na vývody střechou či střešními okny. Do bytových ventilátorů digestoří či WC nebo koupelen se nezasahovalo. Stav je tedy stejný jako před stavbou a tvrzení je vymyšlené.
Zaprvé, pokud určitý nájemník vnímá, že došlo ke zhoršení oproti stavu před rekonstrukcí, sotva to může být výmysl. (Nepředpokládáme, že by technický dozor ověřoval pohodu bydlení v jednotlivých bytech před rekonstrukcí a po rekonstrukci.)
Zadruhé, zakončení průduchu vzduchotechniky na střeše se v části domu, ve kterém bydlí A. Valach, změnilo. Dle Valacha jednak došlo ke změně provedení ventilační mřížky, jednak nyní průduch (umístěný v části se střešním oknem) již nevystupuje ven (jako tomu bylo dříve), ale je v jedné rovině. V důsledku těchto změn je podle Valacha za větrného počasí usnadněno proudění chladného vzduchu odvětrávacím potrubím až do bytu.
K osekanému zdivu na schodišti technický dozor sděluje:
Další zavádějící invektiva plynoucí z neznalosti stavu objektů před stavbou. […] Na provlhlém zdivu podzemních prostor došlo k degradaci a opadávání omítky. V nepoužívaných prádelnách a sušárnách byla nad rámec stavby opadávající omítka osekána pro omezení degradace dalších ploch a snazší vysychání obnaženého zdiva.
Sám technický dozor zde tedy potvrzuje, že v souvislosti s rekonstrukcí došlo k osekání zdiva, které následně bylo takto ponecháno.
Pokud se zdivo nachází v tomto stavu i dva roky (!) po předání díla, trváme na tom, že se jedná o nedokončenou záležitost. Netušíme, kde je v našem konstatování nějaká invektiva.
Dílčí pozitivní zprávou je, že na rozdíl od technického dozoru si je MěRK vědoma, že tento stav není uspokojivý. Ve vyjádření poznamenává (str. 22): „V rámci celé zamýšlené rekonstrukce společných prostor […] se plánuje i oprava takových okopaných míst.“
K úvaze nad tím, zda by se nájemníci měli finančně podílet i na nákladech, které nevedou k úspoře za vytápění („Samostatnou otázkou je, zda by se měli nájemníci finančně podílet také např. na celkové výměně střešního pláště nebo na výměně svodů dešťové vody“) J. Novák uvádí:
Střešní plášť není součástí domu?? Myslí pisatel článku […], že při zateplení pláště zůstanou letité dešťové svody bez výměny a bez zateplení pláště kolem nich?? S obdobnou logikou bude pisatel zpochybňovat řečnickými otázkami ještě např. opravu zděných střešních žlabů nebo třeba hromosvodů? Nebo uzná, že majitel domů s péčí řádného hospodáře opraví celou obálku budov v jedné akci bez prodražování oprav salámovou metodou (s použitím jednoho lešení)?
Technický dozor bohužel zřejmě nevěnoval dostatečnou pozornost obsahu článku.
Nerozporujeme rozsah oprav.
Poukazujeme na to, zda se mají nájemníci, formou zvýšení nájemného, podílet i na těch výdajích, které s úsporou nákladů na vytápění nebo se zlepšením podmínek bydlení nemají přímou souvislost.
Ostatně i MěRK ve svém vyjádření ve spojitosti s účelností investičních nákladů odkazuje pouze na zateplení a na úsporu dodané energie:
[…] provedením zateplení domů na Špalíčku došlo nepochybně ke zlepšení tepelně technických vlastností budov a k úspoře dodané energie v hodnotě 60 %. Z tohoto pohledu byly investiční náklady na rekonstrukci Špalíčku vynaloženy účelně.
IV. část: Vyjádření autorského dozoru projektanta
MěRK se ve svém stanovisku mj. odvolává na to, že změnový list (obsahující minerální vatu) byl potvrzen také osobou vykonávající autorský dozor. Touto osobou (autorem projektové dokumentace k zateplení) byl inženýr J. Kába.
Protože Kábovo vyjádření nebylo součástí poskytnutých podkladů, kontaktovali jsme ho se žádostí o komentář. J. Kába nám sdělil následující:
- Za hlavní odpovědnou osobu považuje technický dozor (J. Nováka).
- Neměl důvod nepodepsat změnový list, neboť v něm byla uvedena minerální vata (což bylo v souladu s jeho projektovou dokumentací).
- S použitím polystyrenu ve sklepě by určitě nesouhlasil.
Kába se také okrajově pozastavil nad tím, že dodatkem k požárně bezpečnostnímu řešení zasáhl Novák do Kábova projektu, aniž by s ním věc konzultoval.
V. část: Doprovodný komentář
Na celé záležitosti nepůsobí příliš srozumitelně skutečnost, že město, MěRK i technický dozor se odvolávají na někoho jiného – ovšem zatím se nikdo reálně nehlásí k odpovědnosti za popsané nesrovnalosti.
Při posledním zasedání zastupitelstva jsme se ptali, zda a jaké kroky město v této záležitosti podnikne. Navzdory desítkám stran dokumentů, které nám byly následně zaslány, odpověď na tuto podstatnou otázku dosud nezazněla.
Jako kdyby vlastně bylo všechno v pořádku.
Bohužel všechno rozhodně v pořádku není.
Zaprvé stále není objasněno, proč firma EUbuilding fakturovala (se souhlasem technického dozoru) jiný materiál. I kdyby rozdíl činil pouhou jednu korunu na metr čtvereční, není důvod, aby zůstal popis položky stejný.
Zadruhé, což s tím přímo souvisí, zatím nikdo povolaný nezareagoval na to, že město po nájemnících ve Špalíčku požaduje spoluúčast na rekonstrukci včetně chybně účtovaného (dražšího) materiálu.
Zatřetí město dosud neokomentovalo skutečnost, že ve sklepě je použit materiál, který je na rozdíl od minerální vaty hořlavý.
Technický dozor poukazuje na to, že se ve sklepě nenachází žádná úniková cesta (pomiňme, že prostřednictvím sklepa jsou propojeny dva sousední vchody, č.p. 17 a 18) a že díky povrchové úpravě ETICS je zabráněno šíření plamene. (Polystyren s povrchovou úpravou ETICS může být dle našich zjištění klasifikován dle třídy reakce na oheň B: „Velmi omezeně přispívá k růstu požáru.“)
Ovšem skutečnost, že by ve sklepě v případě požáru zřejmě (naštěstí) nedošlo k ohrožení žádné osoby ohněm, nemění nic na tom, že polystyren může v krajním případě začít hořet – přičemž spaliny vznikající při hoření polystyrenu jsou zdraví nebezpečné. Zároveň schodišťové chodby ve Špalíčku nemají (tři části ze čtyř – kromě č.p. 17) žádná okna.
To znamená, že v případě požáru ve sklepě by se mohly jedovaté spaliny dostat až k nájemníkům. Tuto situaci by podle nás město nemělo zlehčovat ani zamlouvat.
Níže shrnujeme, jaká rizika uvádí v případě hoření polystyrenu web Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje:
Hořlavý, prudce hoří, vylučuje hořlavé a toxické páry. Při požáru se mohou tvořit dráždivé a jedovaté plyny. Látka je škodlivá pro životní prostředí při úniku do vody i při nízkých koncentracích.
Věty o nebezpečnosti: H226 Hořlavá kapalina a páry. H315 Dráždí kůži. H319 Způsobuje vážné podráždění očí. H332 Zdraví škodlivý při vdechování částic.
Připomeňme, že minerální vata je nehořlavá a jedná se o materiál na přírodní bázi.
Závěrem této části zmíníme slova 1. místostarosty při posledním zasedání zastupitelstva. Ohledně změny materiálu a cenového rozdílu uvedl, že město mělo „najatého odborníka s kulatým razítkem“.
Poznámka o razítku nám připomněla případ demolice domů na Václavském náměstí v Příbrami v roce 2021. Posudek z Kloknerova ústavu, kterým vlastník příslušných domů obhajoval nutnost demolice, obsahoval řadu chyb – ale měl kulaté razítko… (Podrobnosti viz článek „Posudek z Kloknerova ústavu aneb Pravdu má největší razítko“.) Když jsem tehdy kontaktoval autory posudku, reagovali podobným stylem jako nyní J. Novák.
Vzhledem k tomu, že Novák navzdory prokázané nesrovnalosti v určitém smyslu obhajuje postup dodavatele, a vzhledem ke způsobu jeho argumentace nepovažujeme jeho vyjádření za zcela směrodatné.
Pokud město Příbram nemá možnost ověřit naše závěry ohledně cenových rozdílů a vlastností minerální vaty a polystyrenu „svépomocí“, domníváme se, že by záležitost měl posoudit nestranný odborník.
VI. část: Pět otázek, které zatím nejsou zodpovězeny
Jak je možné, že si záměny izolačního materiálu ve sklepě nikdo během rekonstrukce ani při převzetí díla nevšiml? (Nebo, pokud si všiml, proč na to již v té době aktivně neupozornil?)
Proč technický dozor zamlouvá, že ve fakturaci je chyba?
Jaký je názor města na vhodnost použití ne zcela bezpečného polystyrenu uvnitř bytového domu?
Proč technický dozor předložil dodatek k požárně bezpečnostnímu řešení až zhruba rok a půl po dokončení rekonstrukce?
Jaké kroky město učiní k zajištění nápravy ve věci fakturace a k tomu, aby na nájemníky v městském bytovém domě nebyly při řešení finanční spoluúčasti na rekonstrukci přenášeny dodavatelem nesprávně vyúčtované náklady?
Tomáš Mosler, Příbramský bublifuk
