V minulosti jsem opakovaně informoval o různých nesnázích, které provázejí snahu získat od města Příbram určité informace. Valná většina žádostí o informace je vyřízena kladně. Ale pokud už se úřad rozhodne přístup k informacím omezit, pak k tomu často dochází z nesrozumitelných (případně chybějících) důvodů. V poslední době tak musel dvakrát zasáhnout až správní soud. Jindy zas úřad občany vyzývá k nezveřejňování informací nebo je varuje před možnými právními důsledky, pokud určitou informaci zveřejní.
Ovšem všechny tyto zádrhele mohou nakonec z celkového pohledu ještě vypadat neškodně – ve srovnání s nedávnou situací, kdy městský úřad v rámci zamítavých rozhodnutí uplatnil smyšlené tvrzení a z nejasných příčin přehlédl část spisového materiálu.
A právě to se stalo v případě posledních dvou rozhodnutí, kdy město opětovně posuzovalo mou pradávnou žádost o poskytnutí podání adresovaného Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a o poskytnutí trestního oznámení podaného městem. Oba dokumenty souvisejí s nesrovnalostmi u městských zakázek realizovaných firmou Staler.
V prvním ze zmíněných rozhodnutí město Příbram tvrdilo, že Okresní státní zastupitelství v Příbrami (OSZ) doporučilo informace neposkytnout: „Okresní státní zastupitelství doporučilo […] informace žadateli neposkytnout.“
To si kraj nenechal příliš líbit a v rámci odvolacího řízení nekompromisně sdělil městu, že tvrzení města se nezakládá na pravdě. Stručně řečeno, OSZ nic nedoporučovalo. Pouze uvedlo, že k realizaci zákona o svobodném přístupu k informacím nemůže zaujímat stanovisko. Viz vyjádření OSZ.
Minulý týden, 25. července 2022, vydalo město Příbram nové rozhodnutí (opět zamítavé). Vyhotovila ho Mgr. Humlová, se kterou město nedávno navázalo spolupráci v oblasti vyřizování žádostí o informace (viz též kopie dohody o provedení práce).
V tomto rozhodnutí sice město odkazuje na nové vyjádření Policie ČR, ovšem naložilo s ním poněkud jednostranně.
I když totiž policie ve vyjádření v obecné rovině zmiňuje riziko pro trestní řízení, zároveň uvádí, že lze uvažovat o částečném poskytnutí informací – v závislosti na tom, které informace již mám k dispozici, resp. které jsem již v minulosti publikoval. (Tento postup navrhuji již od prvního podaného odvolání v lednu 2021 a zmínil ho i krajský soud v příslušném rozsudku.) Město ale v rozhodnutí tuto možnost opět nijak nezohlednilo a citovalo pouze pasáž o riziku pro trestní řízení.
Především je ale nutno poukázat na skutečnost, že město v rozhodnutí poznamenalo, že nemá k dispozici rozsudek Krajského soudu, který se předmětné žádosti týkal. (A ve kterém soud nastínil možný další postup města, jakožto povinného subjektu, při dalším posuzování žádosti.)
Prý město rozsudek od Středočeského kraje (jako žalovaného) ani od žadatele (ode mne) neobdrželo. A proto se k tomuto rozsudku nemůže vyjadřovat:
„[…] povinný subjekt nebyl účastníkem soudního řízení, a ani odvolací orgán, ani žadatel tento rozsudek povinnému subjektu nepředložili.“
Tento rozsudek přitom byl přílohou mého nejnovějšího odvolání ze dne 8. června 2022. Které jsem podal u města Příbram. A které je (včetně příloh) součástí správního spisu.
Když jsem se na tuto záležitost – tedy proč nebyl vzat v potaz rozsudek, který byl městu poskytnut – dotazoval 1. srpna osobně na městském úřadě, bylo mi sděleno, že autentičnost mnou zaslaného rozsudku nelze ověřit. (Na tento rozsudek přitom již v předchozí fázi řízení odkazoval i krajský úřad.)
Proč se tyto věci dějí?
Tomáš Mosler, Příbramský bublifuk
P. S. Samozřejmě existují situace, kdy je poskytnutí informací oprávněně odmítnuto. Ale taková odmítnutí musejí být odpovídajícím způsobem zdůvodněna. Na úplný závěr uvádím, že úřední spis k předmětné žádosti o informace v současnosti obsahuje 25 položek (čísel jednacích).
