Minulý týden uplynuly tři roky od chvíle, co město Příbram podalo trestní oznámení na firmu Staler kvůli podezření na machinace s referenčními podklady u veřejných zakázek. Policie ČR v únoru 2023 trestní věc – podezření ze spáchání podvodu – odložila. Od té doby Bublifuk shromažďoval informace o průběhu policejního prověřování.
Policie vyhodnotila jako „vyloženě nepravdivých“ téměř dvacet referencí. Nejméně dva konkurenti firmy Staler v zadávacích řízeních také policii sdělili, že se jednáním firmy Staler cítí být poškozeni (deklarovaná škoda úhrnem zhruba 1,5 mil. korun). Navzdory těmto skutečnostem policie záležitost uzavřela s tím, že nebylo zjištěno naplnění skutkové podstaty trestného činu.
Zmíněnému trestnímu oznámení předcházela znepokojivá zjištění Příbramského bublifuku z léta a podzimu 2020. Vše začalo na první pohled běžnou zakázkou na instalaci výsuvných sloupků v Pražské ulici v Příbrami.
Postupně vyšlo najevo, že firma Staler u řady zakázek (v souhrnné hodnotě několik desítek milionů korun), zadávaných městem Příbram a dalšími veřejnoprávními subjekty, předkládala nepřesné, či dokonce smyšlené reference.
O záležitosti jsme poprvé psali v článku „Řekni, kde ty sloupky jsou: Nepravosti při milionové zakázce města Příbram“. Právě na základě našich tehdejších zjištění se město Příbram rozhodlo podat 7. prosince 2020 trestní oznámení.
Policie ČR na základě tohoto trestního oznámení prováděla od 5. ledna 2021 úkony trestního řízení. To bylo ukončeno usnesením o odložení věci ze dne 13. února 2023.
Ze spisu k trestnímu řízení
Podívejme se na to, co bylo v průběhu prověřování zjištěno.
Dle usnesení Policie ČR bylo jako vyloženě nepravdivých vyhodnoceno 19 referencí a čestných prohlášení. V osmi dalších případech byly reference vyhodnoceny jako sporné, a to proto, že údajní vydavatelé referencí odmítli věc komentovat, nebo referenční zakázka sice byla realizována, ale dle zjištění policie nesouhlasí hodnota referenční zakázky.
V policejním usnesení se mj. uvádí:
Policejní orgán konstatuje, že jednoznačně nepravdivé informace byly v rámci veřejných zakázek uváděny opakovaně Městu Příbram, Povodí Vltavy a Obci Podlesí, jakožto zadavatelům veřejných zakázek, nikoliv však ve všech případech.
Zmiňme, že mezi neověřitelné reference patří i reference od dvou firem, jejichž zástupci „se neustále snaží využívat svého práva odepřít vypovídat/odpovídat, aby si odpovědí nepřivodily trestní stíhání.“
Obrázky: Policie ČR text usnesení v rámci řízení o žádosti o informace postupně více a více deanonymizovala (vlevo původní podoba, vpravo nejnovější podoba; celé usnesení v aktuální podobě).
V rámci trestního řízení také byli na policii podat vysvětlení, kromě jiných osob, starosta města Příbram, vedoucí Odboru práva a veřejných zakázek a oba jednatelé firmy Staler. (Jednatelé odmítli vysvětlení poskytnout, s odkazem na to, že firma je jim „osobou blízkou“.)
V záznamu vysvětlení podaného příbramským starostou se mj. uvádí: „Kdyby společnost Staler spol. s r.o. uvedla pravdivě, že nemá zkušenosti s danými zakázkami, tak by se pravděpodobně o zakázku nemohla vůbec ucházet.“
A dále: Při slavnostním zahájení provozu Junior klubu (září 2020) „jsme diskutovali [se zástupcem prověřované firmy] o možném náznaku nesrovnalostí v jeho společností uváděných referencí. Z jeho reakce jsem vytušil určitý druh obav z možných komplikací v případě, že se potvrdí skutečná nepravdivost referencí, a to s ohledem na možné budoucí zakázky vyhlašované Městem Příbram.“
K záležitosti se směrem k Policii ČR několikrát vyjádřilo také město Příbram jako právnická osoba. Ve sdělení ze dne 25. ledna 2023 je kromě jiného zmíněno: „[…] skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Nelze tedy z pohledu Města Příbram určit, jakým způsobem by na takovouto výzvu reagovala společnost Staler s.r.o, a zda by nepředložila reference jiné, kterými by prokázala splnění kvalifikačních požadavků.“
Policie také v rámci trestního řízení zprvu oslovila tři firmy – konkurenty společnosti Staler u některých prověřovaných zakázek. Příslušné firmy se v rámci daných zakázek umístily jako další v pořadí. Z těchto firem poukázaly na vznik škody – v souvislosti s tím, že nezískaly určité prověřované zakázky kvůli problematickým referencím společnosti Staler – firmy 1. SčV a Stavmonta.
Ušlý zisk obou těchto „náhradníků“ u tří prověřovaných zakázek příslušné firmy deklarovaly v souhrnné výši zhruba 1,55 mil. korun.
Pro úplnost dodejme, že různí další konkurenti ze strany Policie ČR v rámci prověřování dle dostupných informací osloveni nebyli.
Souhrn hlavních dokumentů:
- Trestní oznámení (7. 12. 2020)
- Záznam o podání vysvětlení (1. jednatel firmy Staler)
- Záznam o podání vysvětlení (2. jednatel firmy Staler)
- Vyjádření právního zástupce jednatelů
- Záznam o podání vysvětlení (starosta města Příbram)
- Záznam o podání vysvětlení (vedoucí Odboru práva a veřejných zakázek MěÚ Příbram)
- Sdělení města Příbram
- Usnesení Policie ČR (odložení věci; 13. 2. 2023)
Výsledek prověřování
Na základě prověřování a zjištěných skutečností policie shrnula, že nelze jednoznačně učinit závěr, že pokud by společnost Staler neuvedla pravdivé informace, automaticky by tím byla vybrána druhá společnost v pořadí.
Dále policie odkázala na vyjádření některých veřejných zadavatelů zakázek, z nichž mj. vyplývá, že v případě nepravdivosti informací by zadavatel pravděpodobně vyzval dodavatele k předložení dokladů k jiným významným pracím, které by splňovaly požadavky zadavatele.
Policie v závěru usnesení konstatuje:
I když společnost Staler pro účast na výběrových řízeních na veřejné zakázky opakovaně předkládala nepravdivé reference, nebyly tyto základním kritériem pro výběr, ale zřejmě kritériem pouze doplňkovým, načež společnost Staler zakázku vždy řádně provedla. Vzhledem k tomu, že v předmětné věci absentuje škoda, kterou je prakticky nemožné určit […], pak nelze říci, že byla naplněna skutková podstata trestného činu podvod […].
[…] není úlohou prostředků trestního práva řešení majetkových zájmů účastníků soukromoprávních vztahů. Z hlediska principů, na nichž je založen demokratický právní stát, je nepřijatelné, aby trestním postihem jednoho účastníka soukromoprávního vztahu byla nahrazována nezbytná míra opatrnosti druhého účastníka (v předmětném případě zadavatele veřejných zakázek) soukromoprávního vztahu při ochraně vlastních práv a majetkových zájmů.
Trestním postihem není totiž možné nahrazovat instituty jiných právních odvětví, určených k ochraně majetkových práv a zájmů, když navíc z celkové koncepce a účelu trestního zákoníku vyplývá subsidiární úloha trestního práva. Podle této zásady je třeba na případná protiprávní jednání reagovat prostředky trestního práva až v nejkrajnějších případech, které jsou společensky škodlivé a ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiných předpisů – princip ultima ratio.
Povšimněte si pasáže o opatrnosti druhého účastníka (zadavatele); k této části se ještě vrátíme.
Komentář
Policie v usnesení odkazuje na opatrnost druhého účastníka – zadavatele. Zadavatelem bylo v prověřovaných případech primárně město Příbram. To ovšem škodu nedeklarovalo. Ostatně ani v samotném trestním oznámení města Příbram se neříká nic o tom, že městu měla vzniknout finanční újma.
Na straně města se jednalo spíše o riziko poškození dobré pověsti zadavatele a riziko poškození místního zakázkového prostředí, pokud reference dlouhodobě nikdo zevrubně neprověřoval. (Případně o to, že se určitá zakázka realizovala, k čemuž by u některých zakázek jen s jedním zájemcem eventuálně nemuselo dojít a finanční prostředky by v takovém případě bývaly mohly být využity jinak.)
Podstatná je s přihlédnutím k policejním zjištěním otázka újmy na straně konkurentů firmy Staler. V usnesení jsou nastíněny teoretické úvahy o tom, že při zjištění nesrovnalosti v době zadávacího řízení by mohla situace vypadat jinak. K tomu poznamenejme, že zájemci o zakázku mají právo jednat v dobré víře, bez nutnosti automaticky podezírat jiného zájemce z nečestného jednání.
K možné náhradě nepravdivých referencí pravdivými referencemi lze uvést, že zejména u starších námi prověřovaných zakázek z let 2015 a 2016 firma Staler zřejmě nemusela mít – vzhledem k tomu, že se jednalo o její podnikatelské začátky – dostatek správných referencí k dispozici. Ostatně proč by riskovala se smyšlenými referencemi, pokud by mohla rovnou použít reference pravdivé.
Nelze se ubránit určitému dojmu, že myšlenková konstrukce „co by kdyby“ v policejním usnesení nepůsobí zcela přiléhavě.
Ano, všechny subjekty mohou být v rámci zadávacích řízení obezřetnější či nedůvěřivější.
Ovšem dle našeho názoru by měla být věc vyhodnocena podle toho, jak se stala; podle reálného průběhu a výsledku.
Nikoli podle toho, jak „jinak“ by se bývala mohla věc odehrát.
Tedy nikoli podle toho, že nečestnému „předběhnutí“ konkurentů ze strany firmy Staler bylo možno zabránit. Ať už větší opatrností jednotlivých aktérů, předložením jiných, pravdivých referencí, nebo vyloučením firmy Staler z toho či onoho zadávacího řízení.
Ale podle toho, že určitým konkurentům dle jejich vyjádření vznikla v důsledku jednání firmy Staler škoda (nemožnost uskutečnit určitou zakázku).
Je na místě argumentace policie, že trestním postihem nelze nahrazovat nezbytnou míru opatrnosti dotčených subjektů, a náznak, že v dané situaci postačuje případné uplatnění odpovědnosti dle jiných právních předpisů?
Tomáš Mosler, Příbramský bublifuk
