Nedávno byl na serveru pribram.cz (zdroj) uveřejněn rozhovor s bývalým příbramským starostou a současným radním, který je též spoluvlastníkem a jednatelem firmy Meinland. Rozhovor se týkal přeložky zděné kanalizační stoky na Václavském náměstí v Příbrami (v horní části Pražské ulice), zejména pak přerušení prací na této přeložce. (V souvislosti se stavebními pracemi je dlouhodobě neprůjezdná část Václavského náměstí.) U této přeložky je uvedená firma stavebníkem.
V odpovědích v rozhovoru byla část informací upozaděna. Nezaznělo například, že práce byly přerušeny vodoprávním úřadem kvůli rozporu se stavebním povolením. Nebo že stavebník provádí přeložku proto, aby měl prostor pro vybudování garáží pod domem, který plánuje postavit. V tomto článku jsou určité věci uvedeny na pravou míru. Zároveň se částečně jedná o polemiku s některými tvrzeními.
| I. Stavebník: „Jedná se o veřejně prospěšnou stavbu prováděnou výhradně na majetku města, která je navíc z větší části umístěna pod veřejným prostranstvím.“ |
Přeložku kanalizační stoky uskutečňuje stavebník především ve svém vlastním zájmu. Přeložku musel provést, aby se pod jím plánovaný polyfunkční dům vešly podzemní garáže. (Pokud by jediným důvodem zásahu do stoky byla její oprava či výměna, nemusela by se nijak měnit její trasa.)
Jak uvádí projektová dokumentace: „Průběh [stávající] stoky tedy koliduje s navrženým suterénem nové stavby polyfunkčního domu.“ (Zdroj)
Z důvodu větší hloubky nové kanalizace pod plánovaným domem lze zároveň dovodit, že stavebník potřeboval, aby ve větší hloubce navazovala, kvůli zachování spádu směrem do Pražské ulice, i nová kanalizace pod Václavským náměstím (viz také předchozí odkaz).
Kanalizace je majetkem města, to ale není povinno měnit její trasu kvůli zájmům developerů. (Ke stavu a údržbě kanalizace se vracíme níže.)
| II. Stavebník: „Náklady spojené s tímto dílem dosahují částky 15 milionů korun a jsou plně hrazeny společností Meinland s.r.o.“ |
Informaci o nákladech nelze zcela ověřit. Pravdou zůstává, že v projektové dokumentaci (listopad 2020) byly uvedeny odhadované náklady 3 miliony korun (zdroj). Následně stavebník v srpnu 2021 uvedl částku 9 milionů korun (zdroj, čas ve videu 15:31), o měsíc později pak už 12 milionů korun (zdroj). Nyní (červen 2022) by se mělo jednat o 15 milionů korun.
(Když už je řeč o nákladech – ačkoli firma Meinland existuje již od roku 2019 a vynakládá miliony na stavební práce, zatím v obchodním rejstříku nezveřejnila ani jednu účetní závěrku.)
| III. Stavebník: „Stavební povolení na tuto stavbu nabylo právní moci 12.10.2021 a stavební práce byly zahájeny okamžitě. Dokončení prací bylo plánováno na 14.3.2022.“ |
V této souvislosti vyvstává otázka, proč byl průjezd Václavským náměstím blokován (před přerušením prací) od prosince 2021 do března 2022.
Dle harmonogramu dopravních omezení, který předložil sám stavebník, se u druhé etapy (při které nastalo dopravní omezení na Václavském náměstí) předpokládala doba trvání dopravních omezení 4 týdny (zdroj; str. 2 a 7).
| IV. Stavebník: „[…] při výkopových pracích byla odhalena historická stoka, o které neexistovaly žádné záznamy a dle vyjádření provozovatele VHM bylo nezbytné funkčnost této stoky zachovat […]. Po zjištění této skutečnosti bylo nutné původně plánovanou trasu posunout cca o 1 m.“ |
Dle podkladů ke změně trasy (statický posudek z ledna 2022) byl důvod změny trasy následující:
„[…] odsouhlasená trasa přeložky stoky [je] hodnocena jako potenciálně riziková vzhledem k relativní blízkosti ke stávajícímu objektu č.p. 142 a kontaktu paty výkopu s aktivní zónou podloží pod plošnými základy stávajícího objektu č.p. 142 […]. Z toho důvodu nařizujeme úpravu trasy přeložky kanalizační stoky dále od stávajícího objektu č.p. 142 tak, aby při hloubení rýhy nemohlo dojít k jakémukoli negativnímu ovlivnění stávajících konstrukcí.“ (Zdroj; zvýrazněno autorem článku. Text pokračuje pod obrázkem.)
Celá původní projektovaná trasa je vyznačena zde. Celá pozměněná projektovaná trasa (varianta odlišná od trasy ve statickém posudku) je vyznačena zde. (Autory všech odkazovaných výkresů jsou projektanti firmy Origon.)
| V. Stavebník: „Dne 25.2. došlo k odpadnutí několika m2 sádrokartonového stropu podkrovního bytu v domě č.p. 142. V tuto dobu probíhaly v Pražské ulici práce na pokládce žulových kostek, což je činnost, která se neobejde bez zavibrování konečného povrchu.“ |
Je otázka, zda stavebník nemohl (neměl), i na základě znalosti informací vyplývajících z dřívějšího statického posudku (možné riziko pro objekt č.p. 142), použít při pokládce dlažby ruční pokládku (bez mechanizace).
V souvislosti s domem č.p. 142 lze uvést, že ve statickém posudku z ledna 2022 je rovněž zmíněno: „Před provedením zemních prací doporučujeme provést passport okolní zástavby, především pak objektu č.p. 142.“
Zároveň se již v předchozím statickém posudku (duben 2021) nachází upozornění, že u domu č.p. 142 v souvislosti s přeložkou „nelze vyloučit výskyt náhodných trhlin především v obvodových stěnách.“
| VI. Stavebník: „Dne 28.2.2022 byly stavebním úřadem veškeré kladečské práce zastaveny, a to na základě stížnosti majitelky domu č.p. 142, s tím, že stavba poškozuje tento dům. Stavebník byl stavebním úřadem vyzván k předložení nové žádosti o stavební povolení na stavbu, která již v tu dobu byla z 95 % hotova.“ |
Stavební práce na přeložce kanalizace byly přerušeny vodoprávním úřadem (který má na starosti stavební řízení související s vodními díly, vč. kanalizací).
Kontrolní prohlídka ze strany vodoprávního úřadu proběhla dne 7. března 2022.
Skutečným důvodem zastavení stavebních prací nebyla stížnost majitelky domu č.p. 142, ale fakt, že stavba byla „částečně realizována v rozporu s vydaným stavebním povolením“. (Zdroj – oznámení vodoprávního úřadu. O stavbě v rozporu s povolením jsme již psali v březnu 2022 zde, o poškození domu č.p. 142 pak zde.)
Co se týká dokončenosti stavby – otázkou je, zda nebylo možné, právě i vzhledem k pokročilé dokončenosti stavby, v době přerušení prací umožnit po několik měsíců provizorně průjezd přes městský pozemek (Václavské náměstí), i kdyby to případně znamenalo jízdu po nevydlážděném povrchu. To, že přerušení bude trvat asi tři měsíce, bylo známo už v březnu 2022.
| VII. Stavebník: „Stavba již čtvrtý měsíc stojí díky stížnosti majitelky domu č.p. 142 […].“ |
Nikoli. Stavba již čtvrtý měsíc stojí kvůli změně trasy stoky, kterou stavebník předem nekonzultoval s vodoprávním úřadem.
(Ačkoli byl stavebník s tímto důvodem prokazatelně obeznámen nejpozději při zasedání zastupitelstva města dne 20. června 2022 zástupcem vodoprávního úřadu – viz zápis, str. 34 – přesto stavebník v rozhovoru, uveřejněném další den, opět uvedl původní zavádějící informaci.)
V této souvislosti se nelze než pozastavit nad poněkud nezvyklou linií argumentace stavebníka: Stavebník provádí stavební práce, při kterých dojde k poškození cizího domu – ale problém je na straně vlastníka cizího domu, protože se ozval?
| VIII. Stavebník: „Ani zpětně není možné poukázat na moment, ve kterém se snad měl stavebník dopustit jakékoli chyby, či opomenutí a mohl se zachovat jinak, než se zachoval.“ |
Toto poukázání možné je. Zastavení prací nezpůsobila stížnost majitelky domu, ale skutečnost, že stavebník opomněl předem oznámit vodoprávnímu úřadu stavbu v jiné než povolené trase. (To, že se v takovém případě nařizuje odstranění stavby a řeší se dodatečné povolení, je běžný postup; viz např. nedávno načerno ubouraná budova patologie za areálem nemocnice.)
Z dokumentů vyplývají jiné důvody pro změnu trasy (méně stabilní podloží a rizikovost blízkosti původní trasy kanalizace k domu č.p. 142), než jaké jsou uvedeny v rozhovoru. Tyto důvody byly (logicky) známy ještě před samotným budováním kanalizace v nové trase.
Nic tedy nebránilo tomu požádat předem o dodatečné stavební povolení a vyčkat s dalšími pracemi v prostoru Václavského náměstí až do vydání nového stavebního povolení (a mezitím případně vyřešit provizorní průjezd náměstím).
| IX. Stavebník: „Teprve poté, co byly odstraněny domy v čele Pražské ulice, bylo možno nade vší pochybnost prokázat, že jejich statika byla fatálně narušena rozpadlou městskou kanalizací vedoucí pod nimi.“ |
Odstraněním domů bezesporu byla fatálně narušena jejich statika.
Ovšem příčinu nebo rozsah narušení statiky nelze z hromady suti nijak určit.
Kromě toho se opět vracejí dvě staronové otázky: Pokud byl problém se stavem kanalizace dlouhodobý (což dle tvrzení v rozhovoru musel být; kanalizace se nerozpadne ze dne na den), proč se neřešil již dávno? (Ať již v režii vlastníka budov, nebo města.) Domy (dnes zbourané) č.p. 104 a 105 vlastnily firmy Ravak, resp. následně Meinland (obě firmy částečně se shodnými jednateli) zhruba 25 let.
A z jakého důvodu nebylo možné kanalizaci sanovat obdobným způsobem (tedy zevnitř, bez odstranění domů nad kanalizací), jako se to např. dělo před několika měsíci u městské kanalizace podél Pražské ulice, v úseku mezi ulicemi Zahradnická a Palackého?
Ve spojitosti se statikou lze uvést citaci z místního šetření z roku 2017 v domě č.p. 106, s jehož závěry souhlasili i zástupci stavebníka: „Statické poruchy se neprojevují, pouze lokálně praská omítka.“
| X. Stavebník: „Měl jsem dvě možnosti: zažalovat město, požadovat náhradu za zničené objekty […].“ |
Město je samozřejmě povinno si při správě svého majetku počínat tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na vlastnictví někoho jiného. Zároveň, jak vyplývá z vyjádření 1. SčV ke stavu kanalizace z ledna 2021, bylo město na nutnost opravy příslušné kanalizace opakovaně upozorňováno. (Není bez zajímavosti, že 1. SčV uvažovala o provedení opravy při zachování zástavby nad kanalizací.)
V této souvislosti se potom nabízí tato otázka: Pokud si byl vlastník domů problémů s kanalizací vědom dlouhodobě, a pokud žaloba reálně hrozila, proč zástupce vlastníka v dřívější minulosti neinicioval, například jako starosta města, kroky k opravě městské kanalizace, aby naznačenému riziku žaloby proti městu předešel?
Tomáš Mosler, Příbramský bublifuk
