Záměr nové regulace parkování v Příbrami: Chystá se malý průvan v peněženkách motoristů?

Město Příbram si v uplynulém roce objednalo několik analýz a návrhů, které se věnují problematice parkování. V tomto článku se zaměřím na materiály, které v loňském a letošním roce vytvořila firma M.O.Z. Consult. Vyplývá z nich záměr zavést rozsáhlé zpoplatněné parkovací zóny na většině území Příbrami. Předběžně navrhovaná základní sazba pro rezidenty činí 1.000 Kč ročně. 

Jednotlivé materiály jsou dostupné na webu města, na stránce Odboru silničního hospodářství. V loňském roce vznikl podrobný materiál o rozvoji parkování v Příbrami VII, letos dokumenty týkající se staré Příbrami a návrhu regulace pro obě oblasti. Souběžně s přípravou tohoto článku se nyní k tématu objevily informace v městském zpravodaji Kahan.

Materiály k parkování se zaměřují na oblast „Příbram VII“, která zahrnuje území březohorského sídliště a „křižáků“, a na oblast „Příbram A“, která zahrnuje staré centrum – od Březnické a Milínské až po části pod Svatou Horou a okolí hřiště Spartaku. Obě uvedené oblasti jsou v návrhu dále členěny na několik „podzón“ (7a až 7d a dále 1a až 1f).

Z analytické části vyplývá aktuální vytížení parkovacích ploch v jednotlivých sledovaných oblastech ve dne a v noci. Viz také obrázky níže. (Materiály obsahují i další statistické informace k jednotlivým oblastem a ulicím.) Možná ještě podstatnější je návrhová část, která naznačuje směr, jímž by se mohla regulace parkování ve městě ubírat.

Z návrhu cenové politiky vyplývá, že ve výše uvedených oblastech má být celoplošně zavedeno zpoplatněné parkování. Základní poplatek za parkovací oprávnění pro jednu podzónu by dle návrhu činil pro první vozidlo 1.000 Kč ročně (pro celou zónu 5.000 Kč ročně), za druhé (a další) vozidlo pak 3.000 Kč ročně. K obsahu návrhu se ještě dostaneme. Podrobnosti k různým příplatkům a zvýhodněním (např. pro seniory či neziskové organizace) jsou uvedeny na straně 7 návrhu.

Obsazenost parkovacích míst ve dne (článek pokračuje pod obrázkem)

Poskytovatelé analýz a návrhů

Nejprve něco málo k chronologii vzniku jednotlivých analýz. (Můžete přeskočit na další kapitolu.) V loňském roce uzavřelo město se společností M.O.Z. Consult smlouvu na zajištění analýzy a doporučení pro Příbram VII (279.000 Kč). Tato doporučení byla ještě pojata celkem všeobecně a prezentovala různá řešení, nikoli pouze zpoplatnění. (Byť např. návrh „Mnoho individuálních garáží je prázdných, či jsou z nich skladiště. Proto by bylo vhodné vytvořit tlak a nástroje na jejich lepší využití“ může působit poněkud úsměvně.)

Letos následovala smlouva na analýzu a projekt organizace dopravy v klidu (včetně úprav právní dokumentace) pro obě hlavní oblasti (550.000 Kč) a smlouva na projektovou dokumentaci pro dopravní značení pro realizaci parkovacích zón (460.000 Kč). Z těchto smluv již jednoznačně vyplývá orientace na zpoplatnění (mj. „režimy regulace dopravy v klidu“).

Za zmínku stojí také skutečnost, že město si v loňském roce objednalo u společnosti HaskoningDHV Czech Republic generel parkování pro celou Příbram (331.000 Kč). Dle smlouvy na tento generel byl kromě jiného požadován „návrh regulace parkování (…), návrh zón s plošnou regulací statické dopravy“. (Dílčí výstupy viz stránka Generel dopravy na webu města.)

Z toho je patrný souběh několika shodných požadavků, které město řešilo duplicitně. Na tento problém jsem se již dotazoval na červnovém zastupitelstvu, viz str. 37 v zápisu.

Pro úplnost lze poznamenat, že jednatelem zmíněné společnosti M.O.Z. Consult je pan Ing. Horský. Ten je zároveň předsedou rady České parkovací asociace (jejímž je firma M.O.Z. Consult členem). Z materiálů ČPA i ze seznamu dalších členů této organizace (např. Eltodo, mj. provozovatel vozidel s kamerami, která monitorují parkovací zóny v Praze, nebo Green Center, dodavatel parkovacích automatů) se zdá, že zájmy ČPA do určité míry korelují se zpoplatněním parkování. (Možná by se tak tato organizace mohla s jistou nadsázkou přejmenovat na Českou asociaci zpoplatněného parkování.)

Kam s ním?

Nyní již k samotné regulaci parkování. Otázkou je, jaká je představa města o tom, kam se v případě rozšíření regulace podějí dnešní „početně nadlimitní“ vozidla. Je zřejmé, že během dne např. v okolí nemocnice tvoří drtivou většinu parkujících nerezidenti. Ovšem při večerním a nočním parkování např. na sídlišti lze předpokládat, že motoristé zde většinově neparkují jaksi naschvál, ale právě proto, že tady bydlí.

Z toho lze dovodit, že zpoplatněním ta „přebytečná“ auta většinově nikam nezmizí, jen se posunou o pár ulic dál. Čímž se posílí dominový efekt, jistě k radosti obyvatel příslušných „sousedních“ částí. Domněnku o přesunu části vozidel na periferii ostatně nepřímo potvrzuje i vyjádření města, o které Bublifuk před časem požádal. Cituji:

Obě navrhované hlavní zóny pokrývají zhruba 60-70 % všech parkovacích míst ve městě. Tato regulace pojme v první vlně velké území a dle zkušeností z jiných měst můžeme očekávat, že k určitému přesunu poptávky po nezpoplatněném parkování dojde. V takovém případě budeme připraveni hranice parkovacích zón upravovat dle nutnosti.

Proto si nemyslím, že je zcela příhodné v této souvislosti spoléhat na to, že zóny vyřeší nedostatek míst (což město naznačuje). Někde možná bude více volno, ale jinde zase více plno.

V této souvislosti v dostupných materiálech postrádám jakoukoli prognózu změny stavu. Vedla by zvažovaná poplatková politika k uvolnění 50 míst? 200? 500? Tuto zásadní informaci bych ve finálním návrhu, který může změnit tvář parkování v Příbrami na desítky let, rozhodně očekával. Tím spíš v materiálu vytvořeném firmou, která podle všeho již zná dopady zpoplatnění na vytížení parkovacích míst ze své dřívější praxe.

K tomuto ještě jeden otazník, byť možná mírně filozofický: V čem je stav, kdy řidič zaparkuje daleko od bydliště proto, že blízko domova není volné parkovací místo, lepší (nebo horší) než stav, kdy řidič zaparkuje daleko od bydliště proto, že blízko domova není k dispozici bezplatné parkovací místo?

Buď zaplatíš, nebo… zaplatíš

Město argumentuje tím, že cílem záměru není výběr poplatků, ale uvolnění míst pro rezidenty. V tom případě není příliš jasné, proč se nejdříve nezpoplatní parkovací místa právě jen pro „cizí“ motoristy, případně k tomu navíc místa jen pro druhá (další) vozidla v domácnostech. (Rezident by nahlásil registrační značku všech vozů, ale za první by nic neplatil.) A teprve pokud by toto dostatečně nepomohlo, řešil by se další postup.

Zjednodušeně řečeno, pokud chci někoho upřednostnit a někoho omezit, nedává příliš smysl, aby ve finále stejně museli platit všichni.

Další zvláštností celého plánu je, že mají být zpoplatněny i ty oblasti, resp. ty denní doby, v nichž přitom v současnosti parkovací kapacity dostačují. (Ve dne prakticky celá Příbram kromě starého centra, v noci téměř celá stará Příbram s výjimkou Milínské, Plzeňské a okolí, viz mapky v materiálech.) Je zřejmé, že večerní zaparkování na sídlišti někdy vyžaduje pevné nervy. Ale jak se tento problém vyřeší tím, pokud se do parkovací zóny zahrne například ulice Koperníkova nebo Na Leštině na opačném konci města?

Ne zcela srozumitelné jsou i některé dílčí parametry nastavení poplatků. Z návrhu např. vyplývá, že za elektromobil by se platila pouze desetina standardní sazby. Nic proti ekologii – což ale elektromobil nezabírá při parkování stejný prostor, jako běžné vozidlo? À propos, když už jsme u elektromobilů, co případné osazení parkovacích automatů spojit s tím, že by na vhodných místech vznikly dobíjecí stanice?

Další věcí je, jak bude ošetřeno parkování návštěv nebo dovážky nákupů. Budou muset motorizovaní Příbramáci žijící mimo zóny platit za to, že jedou na návštěvu za příbuznými do parkovací zóny nebo že vezou nákup starším rodičům (a zároveň chtějí vyřídit drobné věci v jejich domácnosti)? Město k tomu Bublifuku sdělilo:

I v modré zóně budou moci krátkodobě zaparkovat úplně všichni, nerezidenti pouze za parkovací poplatek.

V Kahanu je naznačena možnost krátkodobého parkování zdarma; v takovém případě je pak ale otázka, jak se ohlídá riziko, že se dané krátkodobé parkování může proměnit v dlouhodobé.

Obsazenost parkovacích míst v noci (článek pokračuje pod obrázkem)

Odhad nákladů na realizaci

Organizace MPLA, která v Příbrami provozuje systém mobilních plateb parkovného, momentálně za každé příbramské parkoviště, kde lze platit pomocí mobilní aplikace, inkasuje 326 Kč bez DPH. (Měsíčně celkem 4.900 Kč bez DPH.) Tato částka by pravděpodobně vzhledem ke značnému nárůstu zpoplatněných parkovacích míst vzrostla.

Hlavní finanční položkou při realizaci záměru by bylo osazení nových parkovacích automatů. (Nelze spoléhat na to, že všichni občané využívají internetové platby. Ne každý má dostatečně chytrý telefon, ne každý používá datový tarif.) Uvažme, že na třídě Osvobození (u náměstí 17. listopadu) je jeden parkovací automat pro zhruba 60 parkovacích míst. U Zámečku, což je z hlediska parkování členitá lokalita, jsou pro zhruba 80 míst k dispozici 3 automaty. Zprůměrováno to znamená 1 automat na 35 vozů.

Dle analýzy by se zóny týkaly celkem zhruba 6.900 parkovacích míst. To po přepočtu dle výše uvedeného průměru znamená zhruba 197 parkovacích automatů. Odečteme již existující parkovací automaty, dostáváme se na nějakých 180 automatů. Protože většina oblastí s parkovacími místy má podobu rovných ulic (a tedy jeden automat pokryje více míst), snižme počet automatů o třetinu.

Dostáváme se na nějakých 120 parkovacích automatů. Dle poslední městské zakázky na parkovací automaty (2018) činila cena jednoho automatu vč. montáže přibližně 100.000 Kč (bez DPH). To znamená, že pouze za samotné nové parkovací automaty by město vydalo zhruba 12 milionů korun. K tomu nutno připočíst případné dodatečné stavební práce (ne všude musí být přesně v místě automatu rozvody elektřiny), provoz centrálního systému, rozsáhlé změny dopravního značení a podobně.

Kolik nových legálních parkovacích míst (v souladu s územním plánem), vytvořených např. za použití zatravňovacích dlaždic, by se za tuto částku dalo vytvořit? (Samozřejmě ne na úkor stromů či parků.)

Zde je také nutno dodat, že v materiálech chybí odhad investičních nákladů na novou parkovací zónu – „není součástí aktuální ekonomické bilance (viz návrh koncepce pro Příbram VII, str. 9). Přitom orientační kalkulace nákladů na vznik případných nových parkovacích míst uvedena je.

Nejen odrazovat, ale i motivovat

Město v dané záležitosti – podle mě ne úplně šťastně – naznačuje „A“, ale už neříká „B“. Jinými slovy, chystá zde určité kroky, které asi řadu motoristů nepotěší, ale už chybějí kroky, které by představovaly aspoň dílčí řešení samotné příčiny „nadbytku“ aut. Tedy kroky, které by měly za následek, že motoristé v první řadě nebudou mít takovou potřebu (oproti dnešku) používat vozidla v blízkosti domova tak často. Ne proto, že je odradí zpoplatnění, ale proto, že je osloví rozumná alternativa pro různé situace, kdy se dnes člověk bez vozidla zkrátka úplně neobejde.

Takovou alternativou může být třeba rozšíření pokrytí v rámci sítě městské hromadné dopravy (z hlediska zastávek, rychlosti i frekvence spojů). Ono sice na první pohled působí logicky odkazovat při zavádění plošných parkovacích zón na Prahu, jenže některá řešení nejsou podle mě plně přenositelná.

Ano, parkovací zóny dnes pokrývají značnou část Prahy; jenže zároveň tam je každých 10 nebo 15 minut (pokud vynecháme periferie) pohodlně dostupné spojení MHD. Kromě toho je Praha dennodenně zaplavena tisícovkami vozidel pracujících, kteří tam dojíždějí – tento fenomén se třeba na březohorském sídlišti prakticky nevyskytuje.

Jiná věc je, že zatímco například v jízdních řádech PID s přesahem do Příbrami dochází průběžně v rámci možností ke vstřícným úpravám, u příbramské MHD bylo největší revolucí za poslední desetiletí zavedení linky 19A; ta má deset spojů a jezdí na trase Příbram – Sázky – Dubenec.

Zde ještě drobná odbočka: komise Smart city, zřízená Radou města, navrhovala již v roce 2019 opatření v podobě sledování obsazenosti parkovacích míst, naváděcích systémů a podobně. Je trochu překvapivé, že ani po roce Příbramáci nemají od města konkrétní informace o tom, kdy budou tyto praktické a užitečné služby k dispozici.

Více otázek než odpovědí

Plán vyvolává i řadu dalších otázek. Nejen praktických, ale i koncepčních.

• Co když v příslušné „podzóně“ nebude v určitém čase volné místo? Bude pak řidič-rezident stejně odsouzen k tomu, že bude muset parkovat až kdesi daleko za vnějšími hranicemi celé „velké“ parkovací zóny? Z aktuálního návrhu totiž vyplývá, že pokud by například někdo byl předplatitelem v zóně „Březové Hory – jih“ a chtěl zaparkovat v ulici Erbenova (u okresního archivu), pak pokud by zde bylo plno, tento řidič-rezident by bez ohledu na uhrazený roční poplatek nemohl jen tak přejet na vedlejší parkoviště u venkovního zimního stadionu, i kdyby tam bylo volno. Ledaže by měl předplaceno parkování v celé zóně (dle výchozího návrhu 5.000 Kč) nebo uhradil poplatek navíc jako „návštěvník“.
• Má smysl zavádět zóny právě nyní? Je v plánu (již se řešilo stavební řízení) vytvoření zhruba 130 parkovacích míst v ulici Gen. Kholla (už jen tato kapacita by pokryla místa, která v současnosti v noci chybí v oblasti „Březové Hory – jih“ a „Čertův pahorek“, a ještě by asi 80 míst zbylo). Zvažuje se posílení parkovacích kapacit v okolí ulice Březohorská nebo zjednosměrnění provozu v okolí Kladenské ulice. (Situace uprostřed sídliště by bývala mohla být z hlediska parkování ještě utěšenější, kdyby před lety nezanikla podélná parkovací místa v ulici Bratří Čapků, které nahradila cyklostezka vedoucí odnikud nikam.)
• Jak se bude řešit parkování (zpoplatnění) služebních vozidel? Ta používají rezidenti, ale v technickém průkazu je zpravidla uvedena firma.
• Bude počet registrací pro rezidenty omezen počtem existujících parkovacích míst? Nebo se zde bude Příbram inspirovat pražským modelem, kde existuje v součtu více parkovacích oprávnění (odkaz na externí článek), než kolik je v regulované zóně míst? Pokud dojde na druhý scénář, jaký vlastně bude mít pro rezidenty zpoplatnění smysl, jestliže hrozí, že se všichni motoristé s oprávněním stejně do příslušné zóny „nevejdou“?

Je také na místě poznamenat, že město zatím nebylo schopno vyřešit ani takovou banalitu, jakou je vracení drobných v případě již existujících parkovacích automatů nebo možnost platby parkovného přes SMS. Nabízí se pak otázka, zda se takto výrazné rozšíření parkovacích zón a osazení zhruba stovky nových parkovacích automatů, včetně příslušných změn značení a podobně, nemůže stát pro radnici poněkud nepříjemným oříškem.

Malý dovětek k argumentu, který často zaznívá na podporu parkovného: Ano, pozemky jsou města a město může za parkování vybírat poplatky, jaké uzná za vhodné. Smyslem tohoto článku bylo mj. zamyslet se nad přiměřeností a účelností konkrétního zvažovaného opatření ve vztahu ke sledovanému cíli.

Tomáš Mosler, Příbramský bublifuk
Autor je vlastníkem motorového vozidla; nebydlí v oblasti dotčené uvedeným záměrem

Obrázky v článku a náhledový obrázek: M.O.Z. Consult – Analýza a projekt organizace dopravy v klidu pro rozvoj parkovacího systému v Příbrami (2020)