V pondělí 25. 11. 2024 proběhne další jednání zastupitelstva věnované tomu, jakým způsobem bude v budoucnu řešeno provozování vodohospodářské infrastruktury (VHI). V tomto článku shrnujeme podklady, na jejichž základě budou zastupitelé rozhodovat. Přinášíme také dokumenty týkající se prohlášení o mlčenlivosti, jehož podpis město Příbram po zastupitelích původně vyžadovalo.
Připojujeme rovněž obecný komentář. Řada informací totiž nadále chybí. Jsou za těchto okolností splněny podmínky pro to, aby zastupitelé mohli rozhodovat s péčí řádného hospodáře?
Na úvod připomeňme, že v prosinci 2023 rozhodlo zastupitelstvo o ukončení (zrušení) tehdejšího koncesního řízení a o tom, že VHI v Příbrami má být nejpozději od 1. 1. 2025 provozována formou vlastnického modelu.
Poté byla v červnu 2024 na základě odborného posouzení zadána k dalšímu upřesnění a rozpracování varianta č. 1 (vznik nové provozní společnosti na zelené louce – vlastnický model), varianta č. 2 (založení nové společnosti s koupí části závodu 1. SčV – vlastnický model) a varianta č. 4 (vznik společného podniku města Příbram a společnosti 1. SčV – oddílný model).
V září 2024 zastupitelstvo odhlasovalo pokračování směrem k variantě č. 1. Další kroky směrem k variantě č. 4 nebyly schváleny. Bez ohledu na to nechalo vedení města následně dále zpracovávat i podklady k variantě č. 4, s odkazem na červnové usnesení.
Podklady pro jednání zastupitelstva 25. 11. 2024:
- Důvodová zpráva
- Situační zpráva (Rowan Legal)
- Znalecký posudek týkající se ekonomických náležitostí (vypracoval P. Krch; jedná se o aktualizovanou verzi ze dne 21. 11. 2024, která nebyla zveřejněna na webu města)
- Provozní posouzení (Vodohospodářský rozvoj a výstavba)
- Souhrn komunikace města Příbram s dalšími subjekty v oblasti VHI
- Dokumenty týkající se specificky varianty č. 4 (společný podnik města Příbram a 1. SčV)
- Návrh rámcové smlouvy
- Návrh společenské smlouvy
- Návrh dohody společníků (důležitý dokument shrnující práva a povinnosti v souvislosti se společným podnikem)
Dokumenty k mlčenlivosti:
- Smlouva o ochraně důvěrných informací („NDA“; uzavřena mezi městem Příbram a 1. SčV)
- Prohlášení o zachování mlčenlivosti (původně určeno zastupitelům města Příbram)
Poradenské smlouvy:
- Smlouva o poskytování právních služeb (Rowan Legal, únor 2024)
- Smlouva na ekonomické konzultační a znalecké služby (P. Krch, srpen 2024)
- Smlouva na posouzení potřeb při provozování VHI (Vodohospodářský rozvoj a výstavba, září 2024)
Celkové situaci se plánujeme věnovat v samostatném článku. Níže pouze v krátkosti komentujeme několik aspektů, vyplývajících z výše uvedených dokumentů a z doprovodných informací.
Obecný komentář k podkladům
Co se týká podkladů, je důležité sledovat nejen to, jaké informace jsou k dispozici, ale i to, jaké informace chybějí.
Protože vedení města dlouhodobě prosazuje společný podnik (varianta č. 4), zaměřili jsme se níže právě na tuto možnost.
Za 60% podíl v nové provozní společnosti by město Příbram mělo zaplatit zhruba 10 milionů korun.
V rozvaze (str. 64 v ekonomickém posouzení) je zmíněno, že převáděný majetek (který by nová provozní společnost získala od 1. SčV) zahrnuje osobní automobil (již účetně odepsaný), jeden server (pořizovací cena zhruba 1,6 mil. Kč), drobný hmotný majetek a provozní software (licence v hodnotě cca 3 mil. Kč). Hotovost má na počátku dosahovat peněžitého vkladu 100 tis. Kč.
Zbývající hodnotu okomentovalo město následovně:
Zbývající část kupní ceny platí kupující za nehmotnou složku společnosti, která odpovídá tomu, že jde o uceleně fungující systém s nastavenými postupy řešení všech relevantních otázek provozu, který není tím pádem nutné budovat od nuly […].
Poznamenejme, že na hmotné i nehmotné složce by město Příbram mělo jen 60% podíl. Finanční vyčíslení jakéhokoli vkladu ze strany 1. SčV do společného podniku je tedy nutno snížit o dvě pětiny – z tohoto výpočtu vyplyne, jakou hodnotu by město získalo za svůj přibližně desetimilionový vklad.
V této souvislosti lze poukázat také na to, že u návrhu rámcové smlouvy nejsou k dispozici přílohy. Mimo jiné specifikace závodu.
Město reagovalo takto:
Přílohy, které nelze v současné době finalizovat, nemají vliv na samotný obsah smlouvy, resp. na rozhodnutí o vstupu města do Společnosti.
Přílohy jsou z podstaty věci nedílnou součástí (libovolné) smlouvy. Podoba smlouvy má význam při rozhodování o vstupu města do společného podniku. Zde ale má zastupitelstvo zčásti rozhodovat o něčem, co by bylo doplněno až dodatečně.
Možná ještě překvapivější ovšem je toto sdělení města:
Část závodu bude do Společnosti vložena ve formě nepeněžitého příplatku mimo základní kapitál Společnosti po jejím vzniku. […] bude nepeněžitý příplatek oceněn posudkem znalce. Znalecký posudek bude také obsahovat vymezení vkládaného majetku.
Laicky řečeno, zastupitelé by měli projednat vytvoření společného podniku včetně cenových podmínek.
Ovšem to, zda je cena za nehmotnou složku ve společném podniku přiměřená, by se zastupitelé dozvěděli až zpětně.
Připomeňme, že např. k převodům pozemků mezi městem a soukromými subjekty se znalecké posudky předkládají předem prakticky automaticky. A to jde často o výrazně nižší částky.
Nechť si čtenáři udělají sami obrázek o tom, jak mohou zastupitelé s plnou odpovědností posoudit záležitost (vstup města do společného podniku), o které v současnosti nemají kompletní informace.
Jsou za těchto okolností splněny podmínky pro to, aby zastupitelé mohli jednat s péčí řádného hospodáře?
Komentář k mlčenlivosti a obchodnímu tajemství
V uplynulém týdnu kromě jiného rezonoval médii požadavek města Příbram, aby zastupitelé před převzetím aktuálních materiálů k VHI podepsali prohlášení o mlčenlivosti.
Po několika dnech město od tohoto požadavku ustoupilo. S vysvětlením, že prvotní materiály žádné obchodní tajemství neobsahovaly a pozdější materiály byly upraveny tak, aby obchodní tajemství neobsahovaly.
Pomiňme paradox, že to byly právě (již) ony prvotní materiály bez obchodního tajemství, u nichž město mlčenlivost vyžadovalo.
Nešlo výše uvedený postup použít hned od počátku? (Prvotní materiály rovnou poskytnout, u zbytku předložit verzi bez obchodního tajemství.)
Otazníky budí i skutečnost, že doručováním prohlášení o mlčenlivosti zastupitelům byla pověřena městská policie. Ta totiž může plnit pouze úkoly vymezené zákonem.
Doručování písemností k těmto úkolům samozřejmě patří. Ovšem pouze tehdy, pokud se písemnost týká trestního řízení nebo správního řízení. Což není případ jednání zastupitelstva.
V souvislosti s obchodní tajemstvím se ještě na chvilku vraťme k neúplnosti podkladů k variantě č. 4. Jednou z příloh dokumentu Dohoda společníků je také „Finanční a obchodní plán do roku 2040“.
Tato příloha ovšem také není k dispozici (je pouze uvedena v seznamu dokumentů).
Město reagovalo takto:
Finanční a obchodní plán do roku 2040 obsahuje obchodní tajemství, není zveřejněn také z důvodu jednání o ceně.
Připomeňme, že tento finanční a obchodní plán se týká budoucího společného podniku, kde by město Příbram coby veřejnoprávní korporace měla většinu. Podnik by tedy byl veřejným subjektem. Nejde o informace o interních plánech firmy 1. SčV.
Proč město přesto argumentuje obchodním tajemstvím?
Kromě toho, jedna ze zákonných podmínek pro to, aby určité skutečnosti splňovaly kritéria obchodního tajemství, zní: „Vlastník zajišťuje ve svém zájmu odpovídajícím způsobem jejich utajení.“
Dosud neexistující podnik logicky nemůže mít žádného vlastníka.
A i kdybychom vzali v potaz potenciální budoucnost, většinovým vlastníkem v podniku – a tedy i vlastníkem předmětné skutečnosti v podobě finančního a obchodního plánu tohoto podniku – by bylo město Příbram.
Z jakého důvodu tedy radnice v této dílčí otázce omezuje transparentnost?
Tomáš Mosler, Příbramský bublifuk
