Příbramský bublifuk přináší vyjádření M. Škodové a M. Profanta, členů Výboru pro územní plánování, k situaci ohledně budoucího osudu plaveckého bazénu v Příbrami.
Rada města Příbrami doporučuje zastupitelům, aby dnes, 11. září 2023, posvětili variantu výstavby nové budovy plaveckého bazénu na místě stávajícího venkovního, resp. další projekční práce. K návrhu se měli vyjádřit zejména urbanisté. Z předkládaného materiálu však vyplývá, že se tak nestalo.
O vyjádření jsme proto požádali Ing. arch. Veroniku Šindlerovou, Ph.D., vedoucí ateliéru v Ústavu prostorového plánování Fakulty architektury ČVUT v Praze a doktorku v oboru urbanismus a územní plánování.
Ta navíc ze své pozice s městem Příbram v posledním roce spolupracuje: studenti ateliéru pod jejím vedením již rok pracují na zadání připravit vlastní urbanistickou a územně-plánovací vizi a koncepci rozvoje našeho města (aktuální výsledky jsou k dispozici na stránkách ateliéru).
„Za krajně nevhodné považuji již samotné zadání, nahradit venkovní koupaliště hmotou budovy plaveckého bazénu. Vložená hmota bazénu podle mě nevhodně vstupuje do základní kompoziční „figury“ otevřeného prostoru (kvazináměstí), která je tvořená hmotami budov po severním, západním a jižním okraji prostoru [viz modrý zákres v ortofotomapě]. Takto je prostor koncipovaný. Stávající koupaliště nevytváří žádnou solitérní hmotu a nenarušuje proto historickou kompozici prostoru,“ konstatovala Veronika Šindlerová s tím, že právě hlavní „figura“ velkého obdélného prostoru by neměla být narušována. (Text pokračuje pod obrázkem.)
I my po prostudování tzv. studie proveditelnosti konstatujeme, že se jedná o naprosto nedostatečný podklad pro zodpovědné rozhodování zastupitelů o investici v řádu stovek milion korun.
Celé březohorské sídliště je významnou urbanisticky komponovanou částí našeho města. Tuto kompozici bychom měli ctít, objekt plaveckého bazénu na místě venkovního koupaliště se do ní nevhodně vlamuje. Umisťuje se do prostorově koncipovaného a tím pádem zakotveného veřejného prostoru, který je vymezený na jedné straně kulturním domem a po stranách budovou gymnázia a sportovními stavbami.
Pokud už někdo chce dělat zásahy typu „postavíme obchodní dům Prior uprostřed historického náměstí“ (Jihlava), měl by pro to mít pádné argumenty. Tato studie je ale nenabízí. Takže neodpovídá na zásadní otázky typu, co bude s objektem stávajícího bazénu, zda a jak se změní, na co a kdy ho využijeme, kolik to bude stát, jestli na to budeme mít, jak se bude řešit parkování a přístupy, jak by novostavba působila při dálkových pohledech atd.
Dokument nijak nereaguje ani na zrušení venkovního bazénu, skica sice obsahuje menší venkovní bazény, ty ale nejsou součástí kalkulace, takže nevíme, jestli, kdy a za kolik by se postavily. Opravdu by měla Příbram jako 33. největší město v republice a při vývoji klimatu přijít o venkovní koupaliště? Nebylo by lepší to staré zatraktivnit třeba přidáním zábavních prvků a vybudováním bazénu pro nejmenší?
V kalkulaci také chybí všechny vyvolané a související investice a předkladatelé návrhu navíc chybně spočetli cenu ve výši 290 milionů korun. Při jimi odhadované ceně 12 tis. Kč/m3 a jimi odhadované velikosti obestavěného prostoru jim mělo správně vyjít 305 milionů korun.
Vedení města by mělo nechat vypracovat skutečnou studii proveditelnosti, jež by zahrnula i původně uvažovanou variantu opravy stávající budovy bazénu, důslednou a odpovědnou urbanistickou analýzu a hlavně realistický odhad všech nákladů, vč. těch, jež by v případě schválení varianty novostavby souvisely s rekonstrukcí staré budovy.
Letos v květnu ostatně starosta Jan Konvalinka v mediálním vyjádření sám uvedl: „Zasedne tým odborníků, který vyhodnotí všechna pro a proti a posoudí všechny možné detaily a dílčí varianty.“ Vysoce bychom ocenili, kdyby k tomu skutečně došlo.
Rada města si sama dala čas do konce prosince a dílčí podklady má již zpracované z předchozího představení dalších variant. Pokud máme skutečně odpovědně a promyšleně zacházet nejen s investicemi, ale i s veřejným prostorem, který odkazujeme budoucím generacím, měli bychom vycházet z relevantních, objektivních a detailních podkladů.
Michal Profant a Markéta Škodová, členové Výboru pro územní plánování
