V souvislosti s nedávno zrušeným koncesním řízením na provozovatele vodohospodářské infrastruktury jsme požádali město Příbram o několik dokumentů. Konkrétně o kopii rozhodnutí o zrušení řízení, o informaci o tom, zda byly (či nebyly) zamítnuty účastnické námitky, o kopii rozhodnutí o námitkách a o kopii odpovědi města na námitky.
Ačkoli žádná z těchto informací nepředstavovala informaci o obsahu nabídek nebo o osobách, podílejících se na průběhu zadávacího řízení (v takových případech lze, v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, poskytnutí informací v době neukončeného řízení odmítnout), naše žádost byla v plném rozsahu odmítnuta.
S tím, že Odbor práva a veřejných zakázek (OPVZ) MěÚ Příbram často uvádí různé zavádějící a nesprávné důvody (někdy bez opory v zákoně), proč určité požadované informace neposkytnout, má Bublifuk již bohaté zkušenosti.
Možná nejzářnějším příkladem obstrukčního přístupu OPVZ bylo opakované odmítnutí poskytnutí kopie trestního oznámení na firmu Staler. Odbor třikrát odmítl informaci poskytnout, pak rozhodl soud o opětovném řízení, ovšem odbor i poté znovu informaci dvakrát neposkytl – až mu její poskytnutí nařídil odvolací orgán. Vše trvalo „pouhé“ dva roky.
Aktuálním rozhodnutím napsal odbor další kapitolu v kategorii, které interně říkáme „důvody pro odmítnutí si vycucáme z prstu“.
Výrok rozhodnutí k odmítnutí žádosti o informace je následující:
Žádost žadatele se odmítá ve smyslu ust. § 2 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. g) – povinný subjekt neposkytne informace, na něž se zákon o svobodném přístupu k informacím nevztahuje, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, a dále povinný subjekt neposkytne informace, s nimiž se druhý účastník řízení nemůže seznámit v rámci předmětného řízení, resp. v dané fázi řízení či před jeho zahájením.
Zde je na místě upřesnit, že omezení dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. g) zákona o svobodném přístupu k informacím může dopadat pouze na takovou informaci, která „byla vytvořena nebo získána v přímé souvislosti se soudním, rozhodčím, správním nebo obdobným řízením, a to i před jeho zahájením, a její poskytnutí může ohrozit rovnost účastníků tohoto řízení“.
Níže citujeme jednotlivé hlavní části odůvodnění zamítavého rozhodnutí a připojujeme náš komentář.
ZZVZ velmi detailně upravuje procesní postup zadavatele – kdy jaké dokumenty vyhotovuje a kterým účastníkům tyto doručuje. Speciální právní úprava je uvedena též pro přezkumné řízení – řízení o námitkách.
Na toto řízení navazuje případný přezkum ze strany ÚOHS a uveřejnění poskytnutých informací by mohlo ohrozit rovnost účastníků tohoto řízení a transparentnost zadávacího postupu.
Tvrzení o ohrožení rovnosti považujeme za zmatečné. Všechny požadované materiály představují dokumenty, které obě strany – jak město Příbram, tak namítající účastník – znají. (Píšeme o jednom účastníkovi, protože z formulace zveřejněného usnesení z jednání Rady města Příbram dne 22. 1. 2023 vyplývá, že námitky podal jeden účastník.)
Jak by poskytnutím těchto materiálů mohlo dojít k ohrožení rovnosti města nebo účastníka?
Navíc např. oznámení o zrušení koncesního řízení mají k dispozici všichni účastníci koncesního řízení. A (odmítnutá) informace o zamítnutí námitek Radou města Příbram byla v době po podání naší žádosti zveřejněna formou usnesení, jak uvádíme výše.
Úsměvně působí tvrzení o transparentnosti zadávacího postupu. O tom, že odbor zřejmě interpretuje slovo „transparentnost“ poněkud chybně, jsme psali již v souvislosti s anonymizovanými podklady (ke koncesnímu řízení) pro nedávné jednání příbramského zastupitelstva.
Transparentnost neznamená co nejvíce informací tajit.
Transparentnost znamená co nejvíce informací poskytnout.
V odůvodnění se dále uvádí:
Pokud právní úprava detailně popisuje, které dokumenty se v dané fázi zadávacího řízení poskytují kterým subjektům, lze dospět právním výkladem „a contrario“, že tyto dokumenty se neposkytují jiným osobám.
Takový právní výklad je v rozporu s principy právního státu. Orgány veřejné moci smějí činit pouze to, co jim zákony dovolují. (Na rozdíl od občanů, kteří smějí činit vše, co zákony nezakazují.)
To kromě jiného znamená, že orgány veřejné moci nemohou „domýšlet“ důvody pro omezení informací nad stanovený právní rámec.
Slutečnost, že si v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek „vyměňují“ určité dokumenty (námitky, rozhodnutí apod.) zadavatel a účastník (účastníci) zadávacího řízení, nemá sama o sobě žádný vliv na to, zda případně lze odmítnout poskytnutí takových informací jiným osobám.
Dle zákona o zadávání veřejných zakázek je dovoleno pouze následující omezení (§ 218, odst. 2):
„2) Zadavatel neposkytne podle zákona o svobodném přístupu k informacím,
a) do ukončení zadávacího řízení informace, které se týkají obsahu nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení,
b) důvěrnou informaci podle odstavce 1; to neplatí pro informace, které má zadavatel povinnost podle tohoto zákona uvést ve zprávě o hodnocení, oznámení o výběru dodavatele, výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele nebo v písemné zprávě zadavatele.“
Zpět k odůvodnění OPVZ:
Zadávací řízení není k poslednímu dni lhůty pro vyřízení žádosti ukončeno (okamžik ukončení zadávacího řízení je též zákonem detailně stanoven). § 11 odst.1 písm. g) zákona chrání povinný subjekt před poskytnutím informací, s nimiž se druhý účastník řízení (či neúčastník, protože poskytnutá informace se uveřejňuje, navíc žadatel je novinářem, který poskytnuté informace uveřejňuje na svém webovém portálu) nemůže seznámit v rámci předmětného řízení, resp. v dané fázi řízení či před jeho zahájením.
Jak již bylo uvedeno, všechny požadované materiály představují dokumenty, jejichž obsah město Příbram i namítající účastník řízení zná.
Případná úloha dalšího účastníka (jiný účastník koncesního řízení) není v dané věci podstatná, námitky podal pouze jeden účastník.
Okrajově lze poznamenat, že OPVZ poskytnuté informace na webu města zpravidla nezveřejňuje (na rozdíl od některých jiných odborů); zveřejňuje pouze doprovodná sdělení k poskytnutým informacím.
Povinný subjekt může, avšak nutně nemusí, být účastníkem řízení, do jehož postavení by se poskytnutí informace, jež byla vytvořena nebo získána v přímé souvislosti se soudním, rozhodčím, správním nebo obdobným řízením, negativně promítlo.
Výluku z poskytování informací dle komentovaného ustanovení lze vztáhnout na všechna řízení, v nichž se uplatňuje zásada rovnosti účastníků řízení. Musí se jednat o informace, které byly vytvořeny či získány v přímé souvislosti s daným řízením. Výluka z informační povinnosti dopadá jak na samotné řízení, tak na fázi před zahájením řízení.
Odbor v první řadě nijak neobjasňuje, jak by se poskytnutí požadovaných informací – které město i namítající účastník zná – negativně promítlo do případného procesního postavení města Příbram.
OPVZ také dle našeho názoru nespecifikuje, jaká je (má být) přímá souvislost požadovaných dokumentů se soudním nebo jiným řízením. (Samotné koncesní řízení nelze bez dalšího stavět na roveň soudnímu nebo jinému řízení.)
Dokumenty představují materiály, dokládající zákonem požadovaný (umožněný) postup města a namítajícího účastníka. Něco jiného by bylo, kdybychom požádali např. o právní analýzu, kterou by si město nechalo „volitelně“ vypracovat ve věci možného dalšího postupu účastníka. Takové informace ovšem předmětem naší žádosti nebyly.
Jak uvádí (ohledně „odmítnutelných“ informací) důvodová zpráva k příslušné části zákona i metodika Ministerstva vnitra ČR: „Typicky půjde o různé rozbory – právní analýzy (např. rozbor věcně příslušné judikatury, analýza možných procesních postupů), jejichž zveřejněním by došlo ke znevýhodnění strany řízení, jež si daný rozbor – právní analýzu – pořídila.“
Závěrem našeho komentáře musíme upozornit ještě na jeden důležitý aspekt.
Ustanovení § 11 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím, o které se aktuální odmítnutí opírá, začíná slovy:
„Povinný subjekt může omezit poskytnutí informace, pokud [….].“ (Zvýrazněno autorem)
I pokud odhlédneme od výše uvedených protiargumentů, omezení na základě uplatněného (podle nás chybně) zákonného ustanovení je v daném případě zcela na uvážení povinného subjektu. Přesto OPVZ dospěl k tomu, že poskytnutí informací omezit musí.
Závěr
Ve všech případech, kdy OPVZ určitou naši žádost odmítl, nakonec rozhodl v náš prospěch nadřízený orgán, případně soud. Přesto stále dochází k hledání komplikací a ke zdržování.
Je zarážející, proč se odbor tolik soustředí na hledání sebemenších (i zcela zástupných nebo nesouvisejících) důvodů pro odmítnutí, místo aby v první řadě zvažoval, zda není důvod pro poskytnutí.
Odmítnutí aktuální žádosti nepředstavuje nahodilý omyl či nedopatření v jednom řízení o žádosti o informace. Jedná se o systémový problém v úředně-správních postupech Odboru práva a veřejných zakázek.
Proč tento problém radnici vůbec nevadí?
Tomáš Mosler, Příbramský bublifuk
