Ve druhé polovině roku 2017 byla uvedena do provozu prádelna na Nové Hospodě v Příbrami. Ta se přestěhovala z Plzeňské ulice do prostor bývalé prodejny v ulici Ke Kocábě. Od začátku provozu si místní občané stěžují na nepříjemný zápach, který se z prádelny line. Měření provedené v roce 2018 neprokázalo překročení hygienických limitů. Nicméně oběžující zápach přetrvává.
Jak vyplývá z aktuálních zjištění Bublifuku, změna v užívání objektu z prodejny na prádelnu byla zřejmě schválena v rozporu s podmínkami územního plánu (ÚP). Nebo byl záměr ze strany úřadu přinejmenším poněkud „kreativně“ interpretován, aby podmínkám územního plánu vyhověl.
Na úvod si řekněme, jaké podmínky (dříve regulativy) územní plán stanoví (resp. stanovil v době zprovoznění prádelny – tehdy se jednalo o verzi ÚP před „překlopením“, ke kterému došlo v roce 2018) pro území městské individuální zástavby. Tedy pro lokalitu s rodinnými domy, což je právě i případ Nové Hospody.
Pro toto území stanovil ÚP mimo jiné následující podmínku:
„Výjimečně přípustné funkční využití: stavby pro veřejnou správu, ubytovací zařízení (do kapacity 50 lůžek), obchodní zařízení (do kapacity 1.000 m2 hrubé užitné plochy), výroba nerušící a služby (do kapacity 200 m2 hrubé užitné plochy) – nadmístního významu, při rodinných domech stavby pro drobné zemědělské hospodaření (pro vlastní potřebu). Podmínkou je, že nesmí být v rozporu s hlavním funkčním využitím, nesmí narušit stávající charakter území a nesmí snižovat svým provozem obytný standard území.“
Z hlediska posouzení přiměřenosti provozování prádelny je podstatná poznámka (omezení) týkající se služeb, konkrétně příslušná maximální (výjimečně přípustná) plocha zařízení pro služby 200 m2. Dále je významná i podmínka nesnižování obytného standardu území.
Důležitá je také zmínka o hrubé užitné ploše. To je plocha zahrnující, zjednodušeně řečeno, všechny plochy včetně vnitřních a obvodových zdí. (Tato definice mj. vyplývá i z nového územního plánu.)
Hrubá užitná plocha činí v případě prádelny na Nové Hospodě přibližně 290 m2 (bez vnější rampy), viz půdorys. V provozovně se kromě poskytování služeb prádelny a čistírny prádlo také prodává. Prodej probíhá v místnosti, která je v půdorysu označena jako „1.01 Sklad prádla“. Tato místnost má hrubou užitnou plochu přibližně 61 m2.
Po odečtení hrubé užitné plochy této místnosti zbývá plocha přibližně 229 m2.
Pro úplnost lze též poznamenat, že prostory pro prodej nejsou uvedeny ani v půdorysu a popisu místností, ani ve výčtu místností (dispozice) v rozhodnutí o změně v užívání. Jsou zmíněny pouze žadatelem v jiné části dokumentace (viz níže odkazovaná odpověď stavebního úřadu).
Prádelna, nebo prodejna?
Soulad s územním plánem posuzovalo v rámci řízení o změně užívání stavby Oddělení územního plánování (OÚP).
Ve sdělení OÚP se mj. uvádí: „[…] samotná prádelna, tj. zařízení pro drobnou nerušící výrobu a služby, uvažuje s rozsahem 162 m2, resp. vč. rampy pro zásobování celkem 197 m2. Ostatní prostory (prodej prádla, ..) svým charakterem lze zahrnout do obchodních zařízení.“
Dle OÚP tedy byl limit o 3 m2 dodržen.
Toto vyhodnocení ovšem dle mého názoru neodpovídá samotné projektové dokumentaci.
Jak jsem již zmínil, po odečtení 61 m2 plochy, kde skutečně probíhá prodej prádla, zbývá 229 m2. Což je 29 m2 nad nejvyšším přípustným limitem, dle kterého umožňuje územní plán provozovat (ve výjimečných případech) zařízení poskytující služby.
Domnívám se, že výklad OÚP, že i některé další místnosti spadají do kategorie obchodu, nikoli do kategorie služeb, nemá opodstatnění. Již vzhledem k výše zmíněné absenci zmínky o prodejně v půdorysu. Proč úřad dovozoval něco jiného? Stejně tak mohl dovozovat opak, ve prospěch obyvatel v okolí prádelny.
I pokud ale vezmeme v potaz toto dovození, pak pokud primární funkcí prádelny je právě poskytování služeb, mělo by dle toho být vyhodnoceno i využití technického zázemí. Nikoli že hlavním účelem objektu je poskytování služeb, ale veškeré zázemí („ostatní prostory“) se přitom vyhodnotí jako spadající pod obchod.
Pro dokreslení lze uvést, že když jsem letos v létě požádal Stavební úřad Příbram o specifikaci, které konkrétně místnosti byly při řízení o změně považovány za místnosti, jež lze jejich charakterem zahrnout do obchodních zařízení, obdržel jsem následující nejednoznačnou odpověď:
„[…] nelze přesně specifikovat konkrétní místnosti, jež lze jejich charakterem zahrnout do obchodních zařízení, a to z toho důvodu, že dochází k prolínání využití prostorů.“
Jestliže dnes úřad „neví“, které místnosti souvisejí s prodejem a které se službami, jak to mohl vědět v roce 2017?
Nadto bez ohledu na výše popsané limity platí, že prádelna svým provozem snižuje „obytný standard území“ (což je další kritérium dle ÚP, jehož zachování ). Jak vyplývá z dřívějších i současných informací, prádelna průběžně již pět let obtěžuje obyvatele v nejbližším okolí (zejména východním a severovýchodním směrem od prádelny – po větru) a snižuje obytný standard. Bez ohledu na objektivní dodržení limitů.
Nepozorné město?
Již krátce po zprovoznění prádelny vznikla petice proti obtěžujícímu provozu. V květnu 2018 se konalo veřejné slyšení za účasti zástupců města.
Před časem probíhala jednání o možném odkupu objektu městem (které jej v minulosti prodalo). Tato jednání nevedla k výsledku.
Přitom stačilo, aby město v minulosti věnovalo dostatečnou pozornost spisové dokumentaci. Město zde totiž bylo účastníkem řízení.
Impulzem k této pozornosti mohly být přinejmenším připomínky přímých i nepřímých sousedů (kteří většinově účastníky řízení nebyli).
Kdyby si město nesrovnalosti všimlo v roce 2018, v době veřejného slyšení, nebo případně až do roku 2020, mohlo podat návrh na přezkumné řízení nebo na obnovu řízení. Nyní už zřejmě bohužel je na správně-právní nápravu pozdě.
Dotčení občané mají v současnosti možnost hájit svá práva občansko-právní cestou přímo vůči provozovateli, s odkazem na imise nepřiměřené místním poměrům.
| § 1013 občanského zákoníku mj. říká: Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. |
Snad se radnice poučí a začne se své účastenské roli v územních a stavebních řízeních věnovat důsledněji. Přinejmenším v případech, kdy jsou prokazatelně nepříznivě dotčeny zájmy občanů města. Praxe dokládá, že mnohé zdánlivě zapeklité situace mají relativně snadné správní řešení. Když se na nesrovnalost přijde včas.
Tomáš Mosler, Příbramský bublifuk
P. S. Poznámka k načasování článku, aneb proč píšu v roce 2022 o pět let starých záležitostech: O problémech se zápachem z prádelny jsem věděl delší dobu. Ale až aktuální diskuse o Fantově louce a územním plánu mě podnítila – jak v kontextu územního plánu, tak v kontextu sousedství Nové Hospody – ke shromáždění relevantních informací. O příslušné podklady jsem požádal v červnu 2022. Původně bylo odmítnuto poskytnutí klíčového materiálu, totiž výkresu (půdorysu). Ten mi byl na základě odvolání poskytnut na konci srpna 2022.
