Na jaře letošního roku jsme informovali o nevrácené dotaci ve výši zhruba 3,8 mil. Kč, kterou před lety obdržela příbramská firma AA Styll na nákup recyklační technologie na zpracování odpadního dřeva. Tato firma patřila v době čerpání dotace současnému příbramskému zastupiteli Karlu Vildovi (ANO). Smluvním dodavatelem technologie měla být firma ODES z Jaroměře. Dotovaný projekt nebyl nikdy realizován a firma AA Styll (již s jiným vlastníkem) v roce 2020 zanikla.
V tomto článku se věnujeme tomu, co v letech 2016 a 2017 zjistila k případu Policie ČR. Informace o těchto zjištěních jsme získali po vydání předchozího článku. Výsledky tehdejšího policejního šetření do určité míry naznačují, že v Česku možná lze beztrestně „odklonit“ mnohamilionovou dotaci. Nelze se ubránit dojmu, že záležitost svým způsobem vyšuměla do ztracena – jako kdyby se nic nestalo a jako kdyby předmětné prostředky daňových poplatníků vlastně nikdo nepostrádal.
Příběh dotace v kostce
Na úvod krátká rekapitulace podstatných skutečností. Příbramská firma AA Styll obdržela koncem roku 2014 dotaci od Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP). V té době byl jednatelem a společníkem firmy K. Vild.
Dotace byla určena na nákup recyklační technologie na zpracování odpadního dřeva ve výši 3,88 mil. Kč. (Celková částka přidělené dotace byla mírně vyšší, ale část prostředků měla být čerpána až později.)
Příslušná technologie měla být v provozu v areálu šachty č. 6 v katastrálním území Brod (u Příbrami).
Smluvním partnerem firmy AA Styll byla jaroměřská společnost ODES (ani ta už nyní neexistuje). Ta měla firmě AA Styll poskytnout předmětnou technologii. Subdodavatelem společnosti ODES byla firma Pintwire, která měla dle subdodavatelské smlouvy dodat v rámci projektu briketovací lis.
Dotovaný projekt jako celek ovšem nebyl v termínu dokončen, což zjistil (na základě chybějící zúčtovací faktury) Státní fond životního prostředí (zprostředkovatel dotace). Prostředky zároveň nebyly firmou AA Styll vráceny. MŽP se proto následně obrátilo na finanční správu.
Finanční správa zahájila ve firmě AA Styll dne 5. 8. 2015 daňovou kontrolu. Firma AA Styll byla krátce poté, dne 20. 8. 2015, převedena na firmu Gartol a novým jednatelem firmy AA Styll se stal Jiří Müller, který zřejmě plnil úlohu tzv. bílého koně.
Na tomto místě lze pro lepší pochopení souvislostí ocitovat následující komentář K. Drašnarové k bílým koňům a převodům firem, které se potýkají s problémy (článek „Změna vlastníka zadlužené firmy může znamenat boudu na věřitele“, iDnes.cz, 19. 10. 1999).
Každý, kdo obchod nezaujatě sleduje, se zřejmě zeptá: co přinese podnik s fůrou dluhů novému vlastníkovi? Není blázen? Vždyť si kupuje, lépe řečeno, nechává si zaplatit jen za potíže s věřiteli, které mohou v konečném důsledku spolknout celou odměnu, kterou za »službu« inkasoval.
Omyl – věci totiž po prodeji nabírají poněkud jiný směr. »Majetek, který v zadlužené firmě ještě zbyl, se často velmi rychle přelije do jiné, s novým vlastníkem spřízněné společnosti – jako platba za služby, které si u ní dlužící podnik objedná. Firma jde pak do konkursu zcela bez majetku, takže věřitelé odejdou s prázdnou,« vysvětluje advokát Vladimír Lamacz.
V minulosti jsme v souvislosti s dotací informovali o tom, že finanční správa vystavila na jaře 2016 platební výměry za porušení rozpočtové kázně a že firma AA Styll skončila v r. 2020 v likvidaci.
Pro úplnost dodejme, že v době po vydání našeho prvního článku k tématu přestala existovat také firma ODES – 1. srpna 2023 byla vymazána z obchodního rejstříku.
Z policejních dokumentů
Jak vyplývá z policejních dokumentů, které jsme získali v posledních měsících, finanční správa podala dne 29. 4. 2016 na firmu AA Styll trestní oznámení kvůli podezření ze spáchání trestného činu dotačního podvodu.
„Správce daně při daňové kontrole zjistil u daňového subjektu AA STYLL […] skutečnosti nasvědčující tomu, že mohlo dojít ke spáchání trestného činu dotačního podvodu,“ píše se v trestním oznámení.
Policie ČR na základě tohoto oznámení zahájila dne 12. 5. 2016 úkony trestního řízení.
Podívejme se na to, co policie v rámci tohoto řízení zjistila.
Předně lze poukázat na skutečnost, že jak dřívější jednatel firmy AA Styll (K. Vild), tak pozdější jednatel (J. Müller) odmítli vypovídat.
Odmítnutí výpovědi K. Vilda
Osoba podávající vysvětlení může podání vysvětlení odepřít, pokud by jím způsobila nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobě blízké.
Na jaře letošního roku nám přitom zastupitel Vild v souvislosti s dotací sdělil:
„Mám úplně čistý svědomí.“
Proč by člověk, který nemá co skrývat, odmítal vypovídat?
Usnesení Policie ČR také obsahuje informaci o tom, že dle dokumentu „Oznámení“ od firmy ODES byla tato firma dne 3. 3. 2015 připravena zahájit montáž linky; údajně bylo připraveno zařízení, vyjma drtiče a lisu, které měly být dodány dodatečně. (Lze doplnit, že dle smluvních dokumentů přesahovala cena drticí sekce částku 1 milion korun.)
V policejním dokumentu je rovněž uvedeno, že dle dodatku ke smlouvě o dílo mezi firmami AA Styll a ODES měla firma ODES vrátit veškeré obdržené finanční prostředky do 30. 7. 2015.
Ze souhrnu vysvětlení od osoby, pravděpodobně tehdy působící ve firmě ODES nebo s ní spojené, vyplývá, že firma AA Styll od smlouvy odstoupila, neboť jí „nevycházely peníze na provoz“. Firma ODES předtím dle vyjádření této osoby zahájila výrobu předmětu díla.
(Jména dotčených osob jsou v získaných, níže odkazovaných policejních dokumentech anonymizována; jejich vazbu k záležitosti a příslušným firmám lze do určité míry dovozovat z kontextu.)
Firma ODES též dle vyjádření této osoby souhlasila s vrácením prostředků firmě AA Styll, ale až po odprodeji již údajně vyrobené části linky třetí osobě.
K vrácení všech prostředků nedošlo, protože finanční úřad údajně firmě ODES doporučil peníze nevracet, dokud firma AA Styll nepodepíše dobropis. „Tento dobropis byl několikrát zaslán, ale vždy se vrátil, spol. AA STYLL, spol. s r.o. [anonymizováno] se stali nekontaktními,“ píše se v souhrnu vysvětlení příslušné osoby.
Z dokumentu s policejním usnesením taktéž vyplývá, že firma ODES skutečně část prostředků firmě AA Styll posléze v několika krocích vrátila (od října 2015 do února 2016).
Ze souhrnu vysvětlení od jiné osoby, zřejmě rovněž tehdy působící ve firmě ODES nebo s ní spojené, plyne, že tyto dílčí prostředky byly vráceny až později (po 30. 7. 2015) údajně z toho důvodu, že firma ODES neměla finanční prostředky.
Dodejme, že tyto dílčí vrácené prostředky nepředstavovaly celou částku, kterou firma AA Styll původně uhradila firmě ODES.
Policie sice konstatovala, že příslušné dílčí prostředky, vrácené firmě AA Styll, „nebyly vráceny poskytovatelům dotace a byly tedy použity k jinému účelu“.
Zároveň ovšem policie uvedla, že tyto dílčí vrácené prostředky „není možno považovat za finanční prostředky z příjmů Evropské unie či ze státního rozpočtu České republiky, neboť se jednalo o finanční prostředky spol. ODES s.r.o. užívané k podnikání, a tedy ponecháním si obdržené částky ve výši [anonymizováno] nedošlo ani tímto jednáním k spáchání prověřovaných trestných činů.“
Zde je nutno poznamenat, že částka vrácená firmou ODES podle našich zjištění zřejmě převýšila podíl vlastních prostředků AA Styll (spoluúčast firmy) na dotovaném projektu. Jinak řečeno, prostředky vrácené firmou ODES mohly zčásti „obsahovat“ i dotační prostředky, nikoli pouze prostředky jedné či druhé společnosti. K tomu se ještě vrátíme.
Sečteno, podtrženo, trestní oznámení bylo dne 30. 3. 2017 odloženo.
Souhrn hlavních dokumentů:
- Trestní oznámení (29. 4. 2016)
- Usnesení o odložení věci (30. 3. 2017)
Vedlejší linie: Část vrácených prostředků ve firmě AA Styll
V souvislosti s prostředky, vrácenými firmou ODES firmě AA Styll, prověřovala policie trestný čin krádeže, kdy neuvedená (anonymizovaná) osoba mohla způsobit škodu firmě AA Styll.
V samostatném policejním dokumentu, týkajícím se prověřování této záležitosti, se mj. uvádí:
Vrácené finanční prostředky byly z bankovního účtu spol. AA STYLL […] průběžně na různých místech v Praze […] prostřednictvím bankovní karty vybírány z bankomatů. […] V rámci prověřování byla zadokumentována část výběrů finančních prostředků, a to fotografie osob, které finanční prostředky vybíraly. Znaleckým zkoumáním se nepodařilo natypovat ani ustanovit osoby, které peníze z účtu vybraly.
Policie v této souvislosti také vyslechla dvě osoby. Jejich jména jsou anonymizována, ale z kontextu lze s určitou mírou jistoty dovozovat, že se jedná o dřívějšího a pozdějšího jednatele firmy AA Styll.
Jeden z vyslechnutých (dle obsahu vysvětlení lze předpokládat, že se jednalo o dřívějšího jednatele, tedy o K. Vilda) podle policejního dokumentu mj. uvedl, že „předal veškeré účetní doklady společnosti včetně dvou platebních karet, které byly vydány k bankovnímu účtu společnosti [vedenému] u Komerční banky.“
Dále také uvedl, že „bankou byl osloven až v době, kdy na [firemním] účtu byl přečerpaný debet ve výši cca 200.000,- Kč, proto dluh uhradil a ihned účet zrušil.“
Pokud tento přečerpaný debet vznikl ještě za působení dřívějšího jednatele a vlastníka, jak k této situaci došlo? (Přece jen, nechtěně přečerpat debet o 200.000 Kč ve firmě, které se chce majitel co nejjednodušeji zbavit, to se asi nestane jen tak.) Případně pokud tento debet vznikl až za působení jednatele a vlastníka pozdějšího, proč by dluh hradil jednatel předchozí?
Pro úplnost lze také zmínit, že v policejním dokumentu se hovoří (pouze) o Komerční bance, ačkoli vlastní prostředky firmy AA Styll, které měla tato firma k dispozici před čerpáním dotace (spoluúčast), byly doloženy prostřednictvím účtu u ČSOB. (Firmy samozřejmě mohou mít účty u různých bankovních institucí.)
Druhý vyslechnutý (dle obsahu vysvětlení lze předpokládat, že se jednalo o pozdějšího jednatele, tedy o J. Müllera) mj. uvedl, že mu není známo, „kdo společnost ve skutečnosti vede a zda někomu podepsal plnou moc k zastupování jeho osoby jménem společnosti“.
Také sdělil, že mu „není nic známo o chodu společnosti a jejím vedení či obchodní činnosti […] ani o výběrech finančních prostředků z účtu společnosti.“
V této souvislosti lze ocitovat část ustanovení § 220 trestního zákoníku:
| Porušení povinnosti při správě cizího majetku Kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu nikoli malou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. |
Otazníky kolem případu: Kde skončily peníze?
V rámci zjišťování informací jsme se Policie ČR mj. dotázali, zda částka původně uhrazená firmou AA Styll firmě ODES dosáhla přinejmenším hodnoty 4.120.000 Kč a zda částka vrácená firmou ODES ve prospěch firmy AA Styll přesáhla hodnotu 1.262.000 Kč.
Dotaz na původně uhrazenou částku souvisel s tím, zda firma AA Styll převedla ve prospěch firmy ODES prostředky odpovídající (alespoň) smluvně sjednané první záloze (80 % ceny díla).
Informace týkající se částky, později vrácené firmou ODES, pak byla významná kvůli tomu, zda tato částka přesáhla, či nepřesáhla hodnotu vlastních prostředků, které firmě ODES v dané fázi předpokládaně uhradila samotná firma AA Styll. (Smluvní cena díla činila 5.150.000 Kč bez DPH, vyplacená část dotace činila 3.888.000 Kč; celková částka dotace byla vyšší, ale k vyplacení zbývající části ze strany státu již nedošlo.)
Pokud by vrácená suma byla vyšší než rozdíl mezi těmito dvěma částkami (tedy pokud by suma přesáhla 1.262.000 Kč), znamenalo by to, že určitý objem vrácených prostředků nemusel představovat „soukromé prostředky“ firmy ODES nebo AA Styll určené k podnikání (viz dříve zmíněná poznámka policie o finančních prostředcích užívaných k podnikání), ale prostředky dotační.
Odpověď policie na tento dotaz zněla následovně: „Povinný subjekt sděluje, že fakticky uhrazená i vrácená částka převyšovala Vámi uvedené hodnoty.“
Jestliže určitá část vrácených prostředků skutečně přesáhla vlastní podíl (spoluúčast) firmy AA Styll na dotovaném projektu, lze vyslovit hypotézu, že tato část představovala dotační prostředky. Proč se o jejich osud nikdo dále nezajímal?
Dostupné závěry Policie ČR také nenaznačují, že by byla ověřena fyzická existence údajně vyrobené recyklační linky. Spokojila se policie s tvrzením, že firma ODES údajně měla zařízení (jeho část) připravené?
Pochybnosti budí i to, že se nikdo zřejmě nezabýval skutečností, že dotace byla poskytnuta nejen na nákup konkrétní technologie, ale i na provoz této technologie v konkrétní lokalitě (Brod u Příbrami) konkrétní firmou (AA Styll).
Policie ČR konstatovala, že firma ODES „dle zjištění investovala tyto finanční prostředky do výroby recyklační linky, čímž došlo k použití finančních prostředků na stanovený účel.“
Jenže účelem dotace nebyla výroba recyklační linky firmou ODES, ale nákup recyklační linky firmou AA Styll za účelem provozování této linky v Brodě. Tato skutečnost jednoznačně vyplývá ze žádosti o poskytnutí podpory (dotace).
Jinak řečeno, i pokud firma ODES technologii opravdu vyrobila a dodala ji jinému subjektu, tento jiný subjekt logicky nebyl (nemohl být) žadatelem o dotaci, která byla přidělena firmě AA Styll. Podmínky poskytnutí dotace tedy stěží mohly být splněny.
Proč se tedy policie zevrubněji nevěnovala tomu, co se s částkou dotace ve výši 3,88 mil. Kč stalo? A proč se s výsledkem šetření (resp. s tím, že dotace nebyla vrácena) spokojila finanční správa jako původce trestního oznámení?
Obdobně se lze ptát, proč policie v souvislosti s výběry z účtu firmy AA Styll prostřednictvím bankomatu – o kterých dotyčná osoba podávající vysvětlení (zřejmě pozdější jednatel) nic nevěděla – neprověřila možné porušení povinností při správě cizího majetku.
Obrat při poskytování informací ze strany policie
Na závěr se zmíníme ještě o jedné věci. Ta nesouvisí přímo s dotací ani s veřejnými činiteli, ale s poskytováním informací ze strany Policie ČR v této záležitosti a rovněž stojí za povšimnutí.
Jak již bylo uvedeno, v posledních měsících jsme shromažďovali policejní dokumenty k dané záležitosti. Až do srpna 2023 probíhalo v tomto ohledu vše bez problémů, třem dílčím žádostem bylo řádně vyhověno.
Když jsme ale následně požádali o určité další dokumenty a informace, policie jako povinný subjekt zareagovala v tom smyslu, že poskytnutí těchto dalších dokumentů by představovalo poskytnutí informací, týkajících se podstatné části trestního spisu. Jinak řečeno, dle názoru policie by se jednalo o nahlížení do spisu v takovém rozsahu, který už nelze řešit v režimu informačního zákona. Tento postup následně potvrdilo i Ministerstvo vnitra ČR jako nadřízený orgán.
K tomu lze doplnit, že příslušnými dvěma pozdějšími žádostmi jsme mj. žádali o:
- poskytnutí kopie dodatku ke smlouvě mezi firmou AA Styll a ODES,
- bližší upřesnění převáděných (vracených) prostředků mezi těmito firmami (bez požadavku na sdělení konkrétní částky; dotaz se týkal obecné hranice dle jednotlivých kategorií potenciální škody na základě trestního zákoníku),
- kopie některých podaných vysvětlení (např. ze strany osob zřejmě působících ve firmě ODES),
- oznámení firmy ODES ohledně připravenosti k montáži a
- informaci o tom, zda je součástí spisu také smlouva o převodu podílu mezi firmami AA Styll a Gartol.
Celý spis k trestnímu řízení ve věci dotace má dle číslování dílčích dokumentů přes 100 stran, z nichž jsme dříve obdrželi 26 stran (tento obsah tvoří z velké většiny usnesení o odložení věci a dokumenty k podání vysvětlení).
„Podstatná část spisu“ není nijak definována zákonem ani judikaturou. Ani policie jako povinný subjekt nespecifikovala, jaký rozsah spisu už považuje za podstatnou část. Vzhledem k tomu, že jedna z nevypořádaných žádostí se týkala jediného dokumentu, lze dovozovat, že dle názoru policie mohlo jít už o pouhý jeden dokument „navíc“.
To, že na základě informačního zákona nelze získat celý spis, je pochopitelné. Méně pochopitelné už je, proč by měla podstatnou část spisu představovat i (příklad) jedna třetina spisu nebo proč policie za překročení hranice směrem k „podstatné části“ považovala i prosté upřesnění již poskytnuté informace (nikoli poskytnutí nového dokumentu ze spisu) či sdělení o tom, zda určitá listina ve spisu vůbec existuje.
Tomáš Mosler, Příbramský bublifuk
