Architektonické řešení nám. J. A. Alise: Druhá veřejná prezentace, záznam besedy a komentář

Architektonické studio monom works a spolupracující dopravní inženýr představili ve čtvrtek 21. března 2024 při druhé veřejné prezentaci a besedě částečně upravenou podobu návrhu revitalizace náměstí J. A. Alise na Březových Horách v Příbrami. Předchozí beseda k návrhu se konala v únoru.

Dle návrhu má na náměstí vzniknout sdílená zóna (nový režim provozu) a počet stálých parkovacích míst se má ze stávajících zhruba 70 snížit na 20 až 40. Zvýšit se naopak má množství zeleně. Směrem k rodinným domům se má nacházet vodní prvek a tzv. městská zahrada. V tomto článku přinášíme dokument (PDF) s březnovou prezentací a audiozáznam s popisem návrhu a s veřejnou besedou. V komentáři se zamýšlíme nad některými nedostatky a otazníky, týkajícími se stávající podoby návrhu.

První část březnového setkání s veřejností probíhala přímo na náměstí J. A. Alise. Promítání prezentace a podrobnější debata se následně konala v budově Hornického muzea v areálu dolu Anna.

Za studio monom works návrh prezentoval architekt M. Bernart, dopravní řešení komentoval dopravní inženýr V. Novotný. Za vedení města byl přítomen 1. místostarosta V. Karpíšek (ANO). Diskusi moderoval V. Černý z organizace Agora CE.

Informace

Březnová prezentace studia monom works ve formátu PDF je k dispozici zde. (Materiál byl původně zveřejněn na webu města Příbram v části věnované participaci veřejnosti, kde jsou k dispozici také další doprovodné dokumenty k architektonické soutěži.)

Audiozáznam s komentářem k prezentaci a s besedou v budově Hornického muzea je k dispozici zde: https://youtu.be/t4Lf8hAn7x0 (při poslechu přímo na webu YouTube prostřednictvím počítače můžete použít časové značky, které usnadňují přesun mezi jednotlivými částmi záznamu).

Klíčovým prvkem stávající verze návrhu je úprava provozu v prostoru náměstí, spočívající ve zvažovaném vytvoření tzv. sdílené zóny. Jedná se o dopravní řešení, které je v české legislativě nově zakotveno s účinností od letošního roku. V této zóně jsou si všichni účastníci provozu rovni, chodci se mohou pohybovat kdekoli a motoristé nesmějí ohrozit chodce. Maximální dovolená rychlost je 20 km/h.

Z návrhu zároveň vyplývá významné omezení počtu parkovacích míst. (Pracovní skupina a Osadní výbor Březové Hory řeší potenciální částečnou náhradu parkovacích kapacit v blízkém okolí náměstí – tyto alternativy nejsou součástí zadání architektonické soutěže.)

Pro lepší představu o podobě aktuálně navrhovaného řešení můžete nahlédnout do výše odkazované prezentace.

Diskuse s občany

Během besedy v budově Hornického muzea se občané zajímali o fungování sdílené zóny, o vodní prvek nebo o vymahatelnost dodržování nových pravidel (zejména z hlediska parkování ve sdílené zóně) ze strany policie. Zazněl také např. návrh na to, aby byl v dlažbě pomocí barevného odlišení vytvořen znak Březových Hor.

Intenzivně se debatovalo např. o řešení provozu v křižovatce s Husovou ulicí (nově nemá být tato křižovatka průsečná – připomínka se týkala toho, že v určitých případech může dojít k zablokování provozu) nebo o tom, zda musí být autobusová zastávka ve směru do Mariánské ulice dle návrhu umístěna před školní budovou (a zda by místo toho nebylo případně možné zastávku zrušit a používat pouze zastávku u domova důchodců). Oběma těmto tématům se architektonické studio bude dále věnovat. (Text pokračuje pod obrázkem)

Vizualizace návrhu: křižovatka mezi náměstím J. A. Alise a ulicemi Husova a Rožmitálská (autor: monom works)

Při besedě také zazněl dotaz, jak konkrétně lze náměstí J. A. Alise oživit. Architekt ze studia monom works odkázal na situace, kdy se do veřejného prostoru umístí například „kontejner nebo food truck“. Dopravní inženýr zmínil možnost pořádání venkovních výstav (celé téma viz audiozáznam, čas 1:52:18).

Komentář

Obecná situace

Hodnotíme kladně, že oproti předchozí prezentaci byly představeny konkrétní varianty parkování. Určitá nejasnost nicméně nadále panuje kolem toho, zda musí být zhruba 15 parkovacích míst (z celkových zamýšlených 40) řešeno v tzv. příležitostném režimu. Z besedy vyplynulo, že této záležitosti se budou autoři návrhu nadále věnovat.

Ne zcela uspokojivě byly dle našeho názoru zatím vypořádány dílčí připomínky veřejnosti k zeleni a tzv. městské zahradě. Jedna z opakovaných výhrad při únorové besedě se týkala toho, že stromy vedle kostela nepůsobí vhodně. Rovněž pracovní skupina v závěru loňského roku doporučovala stromy umístit po obvodu náměstí. Přesto bylo toto řešení opět součástí březnové prezentace.

Obdobně zaznívají připomínky k mlatovému povrchu v městské zahradě. Občané vyjádřili obavu, že při deštích bude docházet k jeho „vyplavování“ do plochy náměstí. Z únorové besedy vyplynulo, že se pro prostor náměstí budou hledat materiály, které umějí pracovat s vodou. Výhrada k mlatovému povrchu zazněla i při březnové besedě, dostatečně konkrétní odpověď s nástinem řešení ovšem dle našeho názoru nezazněla.

Domníváme se také, že zatím nebylo zcela přesvědčivě objasněno či popsáno, jak konkrétně sdílená zóna a úprava provozu na náměstí J. A. Alise (a s tím související preference chodců, resp. částečně vytěsnění vozidel) pomůže náměstí oživit.

Dotaz k tomuto tématu (a následné odpovědi) jsme již zmínili výše. Nápad spočívající v tom, že by se na náměstí – které zároveň architekti chtějí prostřednictvím revitalizace přiblížit dobovému vzhledu – umístil kontejner, nás překvapil. Navíc jsme dosud měli dojem, že kýžené oživení náměstí by mělo mít řekněme trvalý charakter (a že by tedy nemělo být podmíněno příležitostnými akcemi).

Sdílená zóna

Autoři návrhu zatím dostatečně neobjasnili, jak by byl ve sdílené zóně řešen např. pohyb nevidomých (viz audiozáznam, čas 25:30). K tomuto tématu zazněl dotaz již v úvodní části prezentace; dopravní inženýr v krátkosti zmínil, že situace se řeší podobně jako v pěší zóně. Dotaz byl zapsán na arch, ovšem během pozdější diskuse se k němu předkladatelé návrhu již podrobněji nevrátili.

Dokument ČKAIT „Bezbariérové užívání pro městské inženýry (TP 1.5)“, který se této problematice věnuje, mj. uvádí:

„Na rozlehlých plochách jako jsou náměstí, pěší zóny a v místech, kde nelze pro bezpečný pohyb zrakově postižených použít přirozené vodicí linie nebo kde linie není, se musí zřizovat vodicí linie umělé. […] V místě styku dvou a více linií musí být vodicí linie přerušena hladkou (rovinnou) plochou v délce odpovídající šíři vodicí linie.“

Domníváme se, že v místech vodního prvku (žlábku) může teoreticky pro osoby se zrakovým postižením vzniknout ne zcela komfortní situace. (Text pokračuje pod obrázkem)

Vizualizace návrhu: vodní prvek a městská zahrada (autor: monom works)

Zároveň se umístěním vodicích linií či dalších prvků změní aktuálně prezentovaný vizuální koncept, kdy architekti jednotlivými (barevně odlišenými) pruhy v ploše náměstí odkazují na důlní díla. Jsme toho názoru, že této problematice by měli autoři již ve fázi návrhu věnovat dostatečnou pozornost a řešení pečlivě objasnit veřejnosti.

V souvislosti se sdílenou zónou také nepříliš přesvědčivě působí, že dopravní inženýr na jednu stranu poukazoval na to, že vozidla smějí parkovat pouze na vyznačených místech – na druhou stranu je ovšem navrženo krátkodobé stání (nikoli pouze zastavení) školního (výletního) autobusu mimo prostor určený k parkování.

V souvislosti s dopravním režimem jsme při besedě poukazovali na popis původního soutěžního návrhu (se kterým studio monom works vyhrálo soutěž; viz audiozáznam, čas 1:10:45). Tento návrh vznikl v době, kdy sdílená zóna ještě nebyla součástí české legislativy.

Tehdejší schéma dopravy bylo v soutěžním návrhu popsáno následovně (r. 2022):

„Jasné vymezení, kde každý z aktérů dopravy získává svůj prostor, aby se mohl bezpečně pohybovat. Nejvyšší prioritou je pohyb chodců, ostatní doprava je vedena po okraji náměstí.“

V jiné části popisu návrhu se uvádělo: „Návrh zpřehledňuje dopravní situaci.“ (Text pokračuje pod obrázkem)

Schéma dopravy dle původní podoby vítězného architektonického návrhu (autor: monom works)

Dle našeho názoru se ve sdílené zóně tento „vlastní prostor“ jednotlivých uživatelů, který jim umožňuje bezpečný pohyb, rozmělňuje. Ostatně sám dopravní inženýr při besedě uvedl, že chodec se může pohybovat kdekoliv. (Zároveň, jak vyplývá z vizualizací současného návrhu, by se mohlo takřka kdekoli po jednolité ploše náměstí legálně pohybovat i vozidlo, pokud mu v tom nezabrání sloupky či stromy.) Z vyjádření architekta vyplynulo, že z jeho pohledu je toto rozlišení zřejmě zachováno.

Při prezentaci a obhajobě sdílené zóny dopravní inženýr poukázal na to, že dle normy ČSN 73 6110 jsou preferováni chodci. Nijak nerozporujeme vhodnost příznivých podmínek pro chodce, ovšem toto tvrzení je dle našeho názoru vytrženo z kontextu.

Článek 8.1.2 zmíněné normy výslovně uvádí (zvýrazněno Bublifukem):

Příčné uspořádání prostoru místní komunikace musí odpovídat jeho funkci v obci, funkční skupině a požadované výkonnosti a utváří se sestavováním skladebních prvků (viz tabulka 3).

Příčné uspořádání prostoru místní komunikace při rekonstrukcích v omezeném prostoru musí vytvořit příznivé podmínky jednotlivým účastníkům provozu v tomto pořadí důležitosti: chodci, veřejná doprava, cyklisté, motorová vozidla.

Komunikace téže funkční skupiny mohou být navrženy v různém příčném uspořádání.