Příbramský bublifuk má k dispozici různé nové informace ve věci inflačního dodatku ke smlouvě na stavbu parkovacího domu v Příbrami u autobusového nádraží. Dodatek je znovu na programu zasedání zastupitelstva, které se koná v pondělí 9. října 2023.
V mezičase jsme zjistili, o čem si na jaře 2022 před uzavřením smlouvy dopisovali zástupci Metrostavu a města. Především ale přinášíme stanovisko právníka města k záležitosti a náš komentář k tomuto stanovisku.
Na úvod připomeňme, že dle dodatku (zatím nebyl podepsán) by mělo město zaplatit Metrostavu (zhotovitel stavby) zhruba 7,2 mil. Kč včetně DPH jako kompenzaci za údajné nepředpokládané vlivy (inflace), které se měly vyskytnout po podpisu smlouvy.
Město: Informaci o tom, kdo jednal s Metrostavem a co projednával, nemáme
Jak vyplývá z informací aktuálně poskytnutých městem, v době před podpisem smlouvy (17. června 2022) proběhla jednání za účasti zástupců Metrostavu a města ve dnech 2. března, 14. dubna, 3. května a 10. května 2022.
Zajímalo nás také, co bylo předmětem těchto jednání a kdo se jich za město účastnil. Dozvěděli jsme se pouze toto:
Z jednání, která probíhají ze strany vedení města s dalšími subjekty, se zápisy nevyhotovují. […]
Dále povinný subjekt žádost podle ustanovení § 11b zákona částečně odmítá, a to […] ohledně otázky, kdo se za město jednotlivých schůzek účastnil. S ohledem na skutečnost, že povinný subjekt požadovanou informaci nemá a povinnost ji mít nevyplývá ze zákona, požadavek na poskytnutí této informace nemůže být uspokojen.
Metrostav žádá o příslib, radnice odpovídá
Nicméně další části odpovědi města jsou informačně hodnotnější. Obdrželi jsme kopii dopisu od Metrostavu a kopii reakce města.
Metrostav se v dopise datovaném 12. 5. 2022 dotazoval na autorská práva k projektové dokumentaci.
Především ale požádal o příslib, že „cenové výkyvy od podání nabídky do podpisu předmětné smlouvy o dílo, resp. do realizace vlastních prací bude moci zhotovitel nárokovat i po podpisu smlouvy o dílo […].“
Město v dopise ze dne 18. 5. 2022 ohledně autorských práv vyjádřilo přesvědčení, že je vše v pořádku.
Ke změně cen uvedlo město následující:
K problematice nárůstu nákladů na realizaci předmětu plnění si je zadavatel plně vědom aktuální situace na trhu stavebních prací a zejména volatility cen stavebních materiálů. S ohledem na aktuální legislativu a metodická doporučení, která vydal i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, je zadavatel připraven aplikovat v souladu s aktuálním právním rámcem jednotlivá ustanovení § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v platném znění (dále jen „ZZVZ“), tak, aby mohl být předmět veřejné zakázky dokončen řádně a v požadované kvalitě.
Právník města: Místo soudního sporu raději kompromis
Možná nejzajímavějším dokumentem posledních dnů ovšem je vyjádření externího právníka města JUDr. Tomáše Samka ve věci inflačního dodatku.
Dokument s názvem „Stanovisko k otázce možného navýšení ceny díla“ z 18. září 2023 má pět stran a je součástí materiálů pro jednání zastupitelů. (Jak jsme již zmínili, na programu říjnového zasedání zastupitelstva je mimo jiné návrh na zrušení inflačního dodatku.)
V tomto dokumentu se kromě jiného uvádí:
Posláním obce není jen zhodnocování majetku obce, ale i plnění celé řady dalších funkcí, které jsou ve veřejném zájmu; z tohoto pohledu nelze pojem „péče řádného hospodáře“ omezit pouze na dosahování maximálního ekonomického užitku z pohledu plnění jedné smlouvy, ale je třeba jednání obce v každém okamžiku zasadit do širšího kontextu a dlouhodobé perspektivy, a to nejen z pohledu samotného ekonomického užitku, ale i z pohledu naplňování jiných veřejných zájmů. Jinak by ostatně ani nebylo možné poskytovat z veřejných rozpočtů dotace či jiné subvence, odpouštět pohledávky a podobně.(zvýrazněno autorem článku)
Dle názoru Bublifuku zde dochází k ne zcela srozumitelnému směšování dvou různých otázek.
Je pochopitelné, že nelze vše poměřovat pouze ekonomicky.
Ale například dotace na komunální úrovni zjevně slouží veřejnému zájmu – jejich prostřednictvím je spolufinancována kultura, sport či sociální služby v režii místních organizací. Tyto organizace pak poskytují činnost ve prospěch občanů města.
Ovšem jaký veřejný zájem bude naplněn tím, pokud město Příbram pošle 7 milionů korun „za nic“ do kasičky Metrostavu, tedy soukromé firmě?
Jak se uvádí v obecním zřízení: „Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.“
O potřebách privátních korporací zde není ani zmínky.
| Přečtěte si: Dne 26. září 2023 zaslal Tomáš Mosler, autor Příbramského bublifuku, všem zastupitelům města dokument, který v ucelené podobě shrnuje klíčové argumenty proti inflačnímu dodatku (včetně komentáře k ustanovení § 2620 občanského zákoníku).
Hlavním faktem hovořícím ve prospěch města je prostá skutečnost, že po uzavření smlouvy nenastaly žádné nové nepředpokládané okolnosti. |
Stanovisko městského právníka rovněž opětovně odkazuje na údajné nepředvídatelné mimořádné okolnosti (válka na Ukrajině a inflace). Z nejasných důvodů jsou ovšem stále přehlíženy dvě podstatné skutečnosti:
- Smlouva byla podepsána až po vzniku uvedených okolností.
- Ceny mnoha stavebních materiálů od jara 2022 do jara 2023 významně klesly (psali jsme zde).
V právním stanovisku se dále píše: „Z metodického stanoviska MMR k dané věci je však zřejmé, že ze strany mnoha zadavatelů došlo k vyřešení dané otázky právě cestou dohody s dodavatelem v relacích výše popsané metodiky.“
Zde je nutno poznamenat, že ze stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj ČR (MMR) existence žádných konkrétních (reálných) dohod mezi zadavateli a dodavateli nevyplývá.
Nadto lze doplnit, že dle zjištění Bublifuku se v případech takových dodatků jednalo o situace, kdy nepředvídatelné okolnosti skutečně nastaly až po podpisu smlouvy. Což je odlišná situace oproti inflačnímu dodatku k parkovacímu domu.
Ve stanovisku právníka města je též zmíněno možné reputační riziko „příbramské samosprávy jako nespolehlivého investora, který vyvolává soudní spory“.
Také tento argument působí poněkud rozporuplně. Zaprvé, pokud by kvůli inflačnímu dodatku někdo vyvolal spor, byl by to Metrostav, nikoli investor (město).
Zadruhé, případný soudní spor v dané věci by nijak nesouvisel se spolehlivostí města. Bránit se úhradě neopodstatněných nákladů je zcela legitimní a logický postup.
Ostatně jak se uvádí v již zmiňovaném stanovisku MMR: „Není povinností zadavatelů navyšovat sjednané ceny.“ Ačkoli se město i právník města na stanovisko MMR opakovaně odvolávají, k tomuto konkrétnímu sdělení se zatím adresně nevyjádřili.
Právník města uzavírá stanovisko slovy: „Naše kancelář na základě dlouhodobých zkušeností vždy doporučuje na místo nejistého soudního sporu raději rozumné a ekonomicky přijatelné řešení, byť za cenu určitého kompromisu.“
Pomiňme, že žaloba ze strany Metrostavu není automaticky jistá.
Za pozornost stojí především úvaha, dle našeho názoru poněkud jednostranná, že by mělo být výhodnější, pokud občané Příbrami bezdůvodně zaplatí 7 milionů korun, než aby město důsledně hájilo své zájmy (a zájmy svých obyvatel).
V kontextu případného kompromisu nelze též přehlížet, že případným bojácným přístupem otevírá radnice cestu k tomu, že napříště budou stavební firmy vědět, že v Příbrami stačí v obdobných situacích pohrozit soudem, a město ustoupí.
Klíčové v celé záležitosti jsou dvě následující otázky:
- Je uzavření inflačního dodatku nezbytné?
- Jaká nepříznivá a dříve neznámá okolnost vyvstala po 17. červnu 2022, tedy po podpisu smlouvy?
Metrostav uzavřel smlouvu svobodně a dobrovolně, s vědomím již tehdy existujících vlivů v oblasti cenotvorby. Podnikatelské riziko soukromých subjektů nelze přenášet na občany města.
Tomáš Mosler, Příbramský bublifuk
