Řízení o VKP na Fantově louce: Firma Allocation úspěšně namítla podjatost místního úřadu

Pro oblast Fantovy louky v Příbrami bylo v březnu 2023 zahájeno řízení ve věci možné registrace významného krajinného prvku („VKP“). Toto řízení probíhá v souladu s dřívějším názorem krajského úřadu, dle kterého je pro uvedenou lokalitu vhodným typem ochrany právě registrace VKP.

Z aktuálních zjištění Bublifuku vyplývá, že firma Allocation, jeden z vlastníků pozemků v lokalitě, uspěla s nedávnou námitkou týkající se podjatosti úředních osob na Odboru životního prostředí MěÚ Příbram. Řízení o registraci VKP nyní bude probíhat u jiného orgánu státní správy (u jiného úřadu, ne v Příbrami). Přinášíme podrobnosti, dokumenty, výběr z judikatury a komentář.

V březnu 2023 zahájil Odbor životního prostředí při Městském úřadu Příbram (oblast přenesené působnosti, tj. státní správa) řízení o registraci VKP na Fantově louce.

O vlastnické situaci v oblasti Fantovy louky jsme již v minulosti psali. Hlavními majiteli tamních pozemků jsou (abecedně) Allocation, Česká republika, město Příbram, Nad Oborou, obec Dubno, Ritch Bitch a Zoltang.

Na podzim 2023 podala firma Allocation, jako jeden z vlastníků pozemků v lokalitě, v souvislosti s řízením o registraci VKP námitku podjatosti všech úředních osob na Odboru životního prostředí.

Městský úřad Příbram námitku odmítl. Firma následně uspěla s odvoláním u krajského úřadu.

V rámci námitek firma Allocation mj. uvedla:

Společnost […] má za to, že městský úřad OŽP aktuálně podléhá značnému mediálnímu tlaku vyvíjenému ze strany občanů, kteří bydlí v okolí a proti výstavbě se důrazně ohradili. Celá záležitost byla medializována, kdy došlo i k odvysílání reportáže v televizi a celá situace je dle společnosti neúměrně vyhrocena […]. Společnost upozorňuje, že se v této věci angažují i komunální politici, kteří se snaží získat politický kredit pod záminkou údajného chránění veřejného zájmu a ochrany přírody, kdy veškerá tato aktivita může mít neblahý vliv na nestrannost úředníků městského úřadu OŽP.

Tajemnice MěÚ Příbram reagovala následovně:

K vyloučení úřední osoby může dojít teprve tehdy, je-li evidentní, že vztah pracovníka nebo pracovníků správního orgánu k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude schopen nezávisle a nestranně rozhodovat. […] Z obsahu správního spisu i z podání a jejich posouzení nevyplývá, že by vedoucí Odboru životního prostředí Ing. Lenka Růžičková, Ph.D. mohla mít jakýkoliv majetkový, soukromý či jiný zájem na výsledku vedeného řízení.

Firma Allocation podala odvolání, v němž víceméně zopakovala dřívější argumentaci. Kromě jiného zmínila:

Městský úřad OŽP v minulých letech několikrát dal souhlasné stanovisko s ÚP, kdy nyní bez jakéhokoli racionálního důvodu mění svůj postoj, který kontinuálně zastával několik minulých let, aniž by pro takovou změnu existoval jakýkoli důvod.

Z rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje citujeme:

Dle našeho názoru je zřejmé, že úvahy odvolatele i MÚ Příbram měly od počátku řízení směřovat k otázce, zda nejsou naplněny předpoklady pro posouzení systémové podjatosti všech úředních osob MÚ Příbram.

[…] Krajský úřad má za to, že připomínky odvolatele v tomto směru jsou relevantní, jedná se o politicky i mediálně živé téma a signálů o překročení míry systémového rizika podjatosti je dle našeho názoru nadkritické množství. V prvé řadě jde o to, že Město Příbram je vlastníkem části pozemků a je tudíž i účastníkem řízení o registraci významného krajinného prvku Fantova louka, na druhé straně z veřejných vyjádření či aktuální podoby územního plánu města je zřejmé, že Město Příbram dlouhodobě plánuje využití lokality ke stavebním účelům, což může být minimálně z části v kolizi s případnou registrací významného krajinného prvku. Potenciální konflikt zájmů lze vysledovat i z některých zápisů zastupitelstva města, zveřejněných článků, atp., které značí zvýšený zájem samosprávy o další osud lokality […].

Výše uvedené jevy v politické a mediální sféře (jejichž výčet není zdaleka kompletní) vedou správní orgán k závěru, že míra rizika systémové podjatosti předpokládané správním řádem byla zjevně překročena a prvoinstanční správní orgán by v něm již nebyl sto dostát základním zásadám činnosti správních orgánů definovaných správním řádem a nadále reprezentovat nezávislý orgán veřejné správy.

[…] Tento závěr pak jednoznačně Krajský úřad vede k nutnosti aplikovat institut ust. § 131 odst. 4 správního řádu a projednáním a rozhodnutím věci pověřit jiný věcně příslušný správní orgán.

[…] V případě systémové podjatosti všech zaměstnanců úřadu pak nadřízený správní orgán [samostatným] usnesením rozhoduje o námitce podjatosti vůči osobě stojící v čele úřadu.

Doprovodné dokumenty:

• Námitka podjatosti (Allocation, 30. 10. 2023)
• Usnesení o nepodjatosti (MěÚ Příbram, 20. 11. 2023)
• Odvolání proti usnesení (Allocation, 6. 12. 2023)
• Usnesení o zrušení původního usnesení (KrÚ Středočeského kraje, 29. 1. 2024)

Podjatost ve světle zákona a judikatury

V této části shrnujeme zákonnou úpravu a některé relevantní judikáty, týkající se možné podjatosti. V další části článku pak připojujeme náš komentář k záležitosti.

Firma Allocation se se svou námitkou ozvala až zhruba 7 měsíců po zahájení řízení o registraci VKP.

Jak uvádí ustanovení § 14 správního řádu, část odst. 3: „Účastník řízení může namítat podjatost úřední osoby, jakmile se o ní dozví. K námitce se nepřihlédne, pokud účastník řízení o důvodu vyloučení prokazatelně věděl, ale bez zbytečného odkladu námitku neuplatnil.“

Jak uvádí např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR č.j. 1 As 319/2017-37 ze dne 21. 6. 2018:

Je tedy zjevné, že stěžovatel neuplatnil námitku podjatosti bezodkladně, ale bezmála měsíc poté, kdy se o možné podjatosti dozvěděl. Podle kasačního soudu tak správní orgán nemusel k námitce podjatosti v souladu s větou druhou § 14 odst. 2 správního řádu přihlížet.

(Obdobně viz např. rozsudek NSS ČR č.j. 4 As 481/2019-21.)

V této souvislosti lze zmínit např. rozsudek NSS ČR č. j. As 171/2020-66 ze dne 8. 10. 2020, ve kterém se mj. uvádí:

Nejvyšší správní soud si je vědom skutečnosti, že dlouhotrvající výstavba dálnice D11 představuje politicky citlivé téma. Jedná se současně o téma, které je pro veřejnost významné a které přirozeně vyvolává politický a mediální zájem. S takovým zájmem a ohlasem se však setkává mnoho záměrů, včetně liniových staveb. Nelze proto vyloučit, že k podobným stavebním záměrům se budou vyjadřovat osoby z řad regionálních politiků, ale také z vrcholné politiky (byť by tak měly činit nanejvýš opatrně, aby nevyvíjely tlak na rozhodovací orgány). V nyní souzené věci však z mediálních vyjádření ani z jiných skutečností nelze dovodit překročení kritické míry rizika systémové podjatosti.

Rozsudek NSS ČR č.j. 6 As 52/2023-136 ze dne 2. 8. 2023 pak mj. uvádí:

Služební či pracovní vztah úřední osoby ke státu nebo územnímu samosprávnému celku sám o sobě nezpůsobuje vyloučení úřední osoby ve věci, v níž má stát či územní samosprávní celek svůj vlastní zájem. K tomu musí přistoupit další okolnosti svědčící tomu, že takový zájem může být v dané věci prosazován právě prostřednictvím vztahu ekonomické závislosti úřední osoby na státu či územním samosprávném celku.

[…] Obecně lze také dodat, že Nejvyšší správní soud již v řadě dřívějších případů konstatoval, že veřejná vystoupení politiků jsou v případě místně důležitých či kontroverzních staveb běžným jevem a korelují s podstatou politiky jako správy věcí veřejných; jakákoliv politická vyjádření nelze automaticky považovat za důvod podjatosti úředníků vystupujících v zaměstnaneckém či obdobném poměru vůči korporaci, kterou tito političtí představitelé zastupují […].

Rozsudek NSS ČR č.j. 8A 43/2013-156 ze dne 27. 8. 2015 pak mj. uvádí:

Žalobce zároveň zůstal jak ve správním, tak v soudním řízení na úrovni obecných tvrzení o „výrazném prosazování“ výstavby pražského městského okruhu ze strany politického vedení Městské části Praha 6 a Hlavního města Prahy. Neodkázal na žádné konkrétní jevy v politické či mediální sféře, které by naznačovaly zvýšený zájem o výsledek daného řízení (o povolení kácení dřevin) ze strany osob schopných ovlivnit jednání dotčených územních samosprávných celků.

Komentář

Skutečnost, že firma Allocation namítla podjatost až po přibližně sedmi měsících od zahájení řízení o VKP, dle našeho názoru nesvědčí o příliš dostatečné pozornosti.

Z tohoto pohledu se jeví být rozhodnutí krajského úřadu poněkud rozporuplné, neboť námitka byla zřejmě podána opožděně.

Ve věci Fantovy louky bylo angažmá politiků či kampaň týkající se petice nejintenzivnější na jaře a v létě 2022. Rovněž všechny příklady politického a mediálního dění, které zmiňuje ve svém usnesení krajský úřad, pocházejí z doby před zahájením řízení o VKP (nejstarší odkazovaný text je z dubna 2021).

Co se týká samotné podjatosti, výkon státní správy v oblasti životního prostředí (kam spadá i řízení o VKP) je od samosprávy procedurálně oddělen.

Nezpochybňujeme, že podjatost v určitých řízeních existuje nebo může existovat.

Na druhou stranu skutečnost, že se o různých záměrech veřejně diskutuje (včetně „zvýšeného zájmu samosprávy o další osud lokality“, jak uvádí odvolací orgán), není dle našeho názoru nutně sama o sobě příznakem rizika podjatosti.

Pokud by již samotný zájem samosprávy (jako reprezentanta veřejného zájmu ve vztahu k lokalitě či spoluvlastníka jednoho z pozemků) byl s to ohrozit nestrannost řízení před orgánem státní správy, znamenalo by to v jistém smyslu, že by stačilo určité lokální téma dostatečně medializovat či zpolitizovat, a následně by mohly různé subjekty namítat systémovou podjatost v tom či onom řízení. (Typicky třeba v řízení stavebním; město Příbram je ze zákona účastníkem všech stavebních řízení na území města.)

Otázkou zůstává, zda – případně na základě čeho – krajský úřad dospěl k tomu, že došlo nebo mělo dojít (dle výše citované judikatury) k prosazování zájmu samosprávy „prostřednictvím vztahu ekonomické závislosti úřední osoby na státu či územním samosprávném celku“.

Obdobně podle nás v případě námitek firmy Allocation nezazněl konkrétní příklad toho, že by zastupitelé či představitelé vedení města měli zájem na konkrétním výsledku řízení o VKP.

Závěrem připojujeme ještě několik obecnějších postřehů k tématu Fantovy louky a k řízení o podjatosti.

Firma Allocation kromě jiného zmiňuje územní plán. („Městský úřad OŽP v minulých letech několikrát dal souhlasné stanovisko s ÚP, kdy nyní bez jakéhokoli racionálního důvodu mění svůj postoj […].“)

K tomu lze poznamenat, že od tzv. „překlopení“ územního plánu města Příbram v roce 2018 došlo k vydání jedné změny ÚP (2021).

Tato změna přitom podmínky pro zástavbu na Fantově louce (lokalita SO2) zpřísnila, když mj. snížila maximální zastavěnost pozemku nadzemními objekty 25 % (dříve 30 %). Také přibyl nový požadavek (navíc k dřívějším požadavkům) v podobě minimálního zastoupení zeleně (na terénu) na pozemku 40 %.

Není tedy zcela patrné, co firma Allocation dovozuje úvahou o souhlasném stanovisku OŽP s přísnějším ÚP.

V každém případě pokud mají někteří developeři obavu, že by vznik VKP zkomplikoval jejich podnikatelské záměry, proč už dávno nepožádali stavební úřad o zahájení územního řízení (jakýsi předstupeň řízení stavebního)? Například konkrétně firma Allocation mohla navrhnout zahájení územního řízení kdykoli od roku 2013, kdy pozemky na Fantově louce získala.

Z řízení o podjatosti také vyplývá další nepřímý důkaz o propojení firmy Allocation a bývalého příbramského starosty Jindřicha Vařeky (psali jsme zde).

Advokát Jiří Kokeš z příbramské advokátní kanceláře KŠ Legal, který zastupoval firmu Allocation v tomto řízení, totiž v minulosti také mj. zastupoval firmu Meinland (spoluvlastněnou J. Vařekou) v souvislosti s plánovanou stavbou polyfunkčního domu na Václavském náměstí (psali jsme např. zde).

Již jen okrajově lze zmínit, že ve věci zmíněného polyfunkčního domu Vařeka v minulosti nebyl spokojen se zdlouhavým řízením a námitkami účastníků. Nyní naopak sám, resp. firma s určitou pravděpodobností s ním spřízněná, přihlášením se o svá práva dosáhl prodloužení jiného řízení.

To je sám o sobě legitimní postup. Jen to, v kontextu některých dřívějších vyjádření bývalého starosty, nese lehký nádech ironie.

Tomáš Mosler, Příbramský bublifuk