V tomto textu se podíváme na kritéria optimalizační komise, dle kterých měl být posuzován stav středních škol ve Středočeském kraji a vybíráni případní kandidáti na sloučení s jinou školou. Také přináším dílčí informace o demografickém vývoji a několik souhrnných maturitních statistik z posledních let. Radní Vácha sice minulý týden sdělil, že maturity důvodem pro zrušení svatohorského gymnázia nejsou, ale podklady krajského úřadu s tímto argumentem pracují.
Než přejdeme dále, odkazuji pro úplnost na zápisy z jednotlivých jednání optimalizační komise: 27. listopadu 2018 | 21. března 2019 | 15. dubna 2019 | 17. června 2019 (zápis z posledního jednání dne 21. října 2019 není k dispozici, souhrn jednání je zde).
Kritéria, která pro dubnové jednání navrhl zastupitel P. Halada, jsou k dispozici zde. Kritéria Krajské hospodářské komory Středočeského kraje (KHK SK, Z. Lukavec) pro červnové jednání jsou uvedena tady.
Optimalizační komise se dne 21. 10. 2019 (poslední schůze, pak komise ukončila činnost) dohodla, že „odbor školství zpracuje materiál k optimalizaci sítě středních škol zřizovaných Středočeským krajem, a to v souladu s navrženými kritérii KHK SK“. V dokumentu Návrh optimalizace 2020, který vzalo krajské zastupitelstvo v červnu 2020 na vědomí, byla uvedena tato kritéria (jež do určité míry kopírují kritéria KSH):
- Naplněnost škol – počet žáků školy porovnán s reálnou kapacitou školy
- Vzdělávací nabídka – síť škol z hlediska struktury vyučovaných oborů v rámci okresů a měst
- Kvalita vzdělávání – stanoveno skrze výsledky maturitních zkoušek u dotčených škol (podíl neúspěšných při MZ 2019)
Dle nového materiálu kraje (viz předchozí článek) „na podzim 2020 tato kritéria prošla revizí a aktualizací provedenou pracovníky Odboru školství. Neúspěšnost při maturitní zkoušce byla rozšířena na delší časové období a byla zohledněna zjištění z inspekčních zpráv ČŠI. Zohledněn byl rovněž demografický vývoj.“
Přitom je zjevné, že jediným aspoň trochu relevantním důvodem dle uvedených kritérií, který by bylo možné v případě příbramských gymnázií případně uplatnit, je „síť škol z hlediska struktury vyučovaných oborů v rámci okresů a měst“. Ovšem dvě gymnázia v jednom městě fungují i ve třech dalších okresech v kraji.
Ostatně už skutečnost, že v podkladu ke slučování příbramských gymnázií jsou v rámci celého kraje porovnány jen maturity na těchto dvou školách, bez širšího (krajského) kontextu, vypovídá o tom, že kraj zřejmě neprovedl komplexní posouzení dle určených kritérií napříč všemi středními školami v regionu. (Jinak by takové celokrajské srovnání býval zveřejnil.)
V souvislosti s jednáními optimalizační komise ještě pro úplnost přikládám tabulku s přehledem krajských škol, které jsou dofinancovávány (jaro 2019). Rovněž o této náležitosti komise jednala (dofinancování se netýká žádného gymnázia).
Demografický vývoj
Jak cituji výše, k optimalizačním kritériím kraje přibyl na podzim 2020 také demografický vývoj.
Ani z něj ovšem nevyplývá, že by bylo nutno v dnešní době rušit úspěšné a naplněné gymnaziální obory.
Nejprve demografický vývoj a výhled počtu 15letých v celé ČR do roku 2023:
Vývoj počtu 15letých v ČR (zdroj: MŠMT / NÚV)
Situace se samozřejmě liší dle krajů a okresů. Ovšem jak se uvádí v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2019-2023 (dokument MŠMT, ze kterého pochází i výše uvedený graf):
„V roce 2015 bylo dosaženo minima v počtu přijímaných 15letých, a tím by měl být ukončen propad v počtech žáků přicházejících do středních škol. (…) Nárůst počtu žáků však bude nerovnoměrný, největší vzrůst počtu žáků do roku 2024 lze očekávat v krajích Středočeském, hl. m. Praze a kraji Jihomoravském (…).“
Dalším vodítkem může být demografický vývoj v samotném městě Příbram. Tam se po nejnižších počtech narozených dětí na přelomu tisíciletí hodnoty následně zvyšovaly, maxima bylo dosaženo v letech 2007 až 2010. Podrobnější čísla najdete v této statistice.
Popsaný vývoj dokládá i graf znázorňující situaci v roce 2019. V něm můžete vidět „zub“ u osob ve věku zhruba 15-25 let, následovaný růstem počtu obyvatel mladšího věku:
Zdroj: Český statistický úřad
Někteří příbramští rodiče možná pamatují, že v té době (s odstupem několika let, jak děti z uvedených ročníků nastupovaly do mateřských školek) byl někdy problém sehnat místo v mateřské školce.
A tyto děti, dnes desetileté či třináctileté, budou zanedlouho mezi uchazeči o středoškolské studium.
Demografický vývoj tedy v současné době nijak nehovoří ve prospěch nutnosti zrušit dvě gymnaziální třídy. Nedává příliš smysl rušit využívané (obsazené) gymnaziální obory v situaci, kdy lze předpokládat, že počet zájemců o středoškolské studium se bude v nejbližších letech zvyšovat.
Maturity
Nyní se ještě vraťme k argumentu neúspěšností u maturit. Od tohoto dřívějšího krajského argumentu se radní Vácha minulý týden distancoval, ale pro úplnost si můžeme ukázat, že ani s tímto kritériem příbramská gymnázia nemají žádný problém.
Protože kraj nezveřejnil celokrajské datové přehledy (je otázka, v jakém rozsahu jimi disponuje), vytvořil jsem několik tabulek, porovnávajících všechna (státní) gymnázia v kraji a jejich výsledky u maturit v posledních letech. První tabulka se zaměřuje na společnou část maturit, kterou zajišťuje organizace Cermat (zdrojová data). Druhá tabulka porovnává celkovou úspěšnost u maturit (tedy včetně profilové, „školní“ části zkoušky).
Upozorňuji na několik skutečností, které je nutno mít na paměti:
- V tabulce A nejsou rozepsány počty studentů (maturantů). Ty lze zjistit z tabulky B, případně z dalších podkladů. Zmiňuji to proto, že 1 neúspěšný maturant má jinou „váhu“ u gymnázia se 30 maturanty a jinou u gymnázia se 120 maturanty.
- V tabulce B jsem vycházel z nejnovějších výročních zpráv jednotlivých škol (k dispozici na stránkách jednotlivých škol). Ne vždy jsou k dispozici dokumenty za rok 2020. U příbramských gymnázií, a dále u škol, kde jsem zaznamenal méně příznivé výsledky, jsem provedl porovnání s dřívějším rokem.
- U státních maturit (Cermat) jsou zahrnuty pouze předměty Český jazyk a literatura a Anglický jazyk, dle jediných/preferovaných předmětů v roce 2020 u maturit na Gymnáziu pod Svatou Horou. Jsou porovnávány pouze výsledky 4letých oborů.
- Jedná se o údaje za první (řádný) termín zkoušky. Ve většině případů si neúspěšní maturanti zkoušku opraví v podzimním termínu. Např. v roce 2019 neuspělo v Mělníce ve čtyřletém oboru napoprvé celkem 10 studentů, tedy třetina maturujících (sic); opravu zvládli všichni.
Tabulky jsou k dispozici zde:
A. Úspěšnost u maturit (Cermat)
B. Souhrnné srovnání úspěšnosti u maturit
V přehledu maturit dle Cermatu nevybočuje s jedním neúspěšným maturantem svatohorské gymnázium z obvyklých čísel. Nadprůměrná neúspěšnost se týká jiných gymnázií v kraji (text pokračuje pod odkazy).
U profilových (školních) maturit není Gymnázium pod Svatou Horou z hlediska úspěšnosti mezi nejlepšími. Ale opět platí, že výraznou neúspěšnost měla dle porovnávaných dat jiná gymnázia, v jiných okresech kraje. V každém případě je zapotřebí vzít v potaz, že profilová část maturit je do značné míry v režii samotné školy. Nelze tedy objektivně porovnat úspěšnost mezi jednotlivými gymnázii. (Neúspěch může poukazovat nejen na menší míru vědomostí studenta, ale i na vyšší náročnost pedagoga.)
Nadto jak již bylo uvedeno, většina neúspěšných maturantů si v druhém termínu výsledky opraví. (A dle radního Váchy maturity jako kritérium nehrají v případě příbramských gymnázií roli.)
Gymnázia a jiné obory
Hlavně je ale nutno poukázat na jednu podstatnou věc. Pokud chtějí radní Vácha a Středočeský kraj „poslat“ 60 studentů místo gymnázia na jiný středoškolský maturitní obor, dostanou se tito studenti z pohledu statistiky na školu (ať už jakoukoli), která má výrazně nižší podíl úspěšných maturantů.
U oborů vzdělávání s kódem M a L (odborné vzdělání s maturitou) je totiž pravděpodobnost úspěšného složení maturitní zkoušky násobně nižší než u gymnázií (kód vzdělávání K), viz obrázek:
Podíly středoškoláků (dle studijních oborů), kteří nevykonali úspěšně
maturitní zkoušku (poslední sloupeček). Jedná se o souhrn za celou ČR.
(zdroj: Dlouhodobý záměr vzdělávání…, MŠMT / NÚV)
Jedná se o údaje za celou ČR, situace se tedy může na jednotlivých odborných SŠ lišit. Přesto podle mě tento rozdíl nelze úplně přehlížet.
Je trochu překvapivé, že kraj věnuje tolik prostoru srovnávání mezi gymnázii, ale už nehovoří o tom, jak chce řešit situaci jinde (kde by se mělo oněch 60 studentů v budoucnu ocitnout).
Pokud bych to měl zkrátit, pak středočeská gymnázia obecně nemají s maturitami žádné velké problémy. Proč z nich tedy část lidí „převádět“ na školy, které mají v průměru slabší výsledky? Nemyslím si, že by to mělo nějakou výhodu. Spíš se obávám, že riskujeme promarněný potenciál.
Možná má kraj plán, jak v oborech M a L přiblížit podíl úspěšného dokončení středoškolského studia maturitní zkouškou gymnaziálním úrovním. Ostatně kraj sám v tiskové zprávě k optimalizaci deklaroval, že chce mít kvalitní školství, „s žáky úspěšnými u maturit“.
V takovém případě by ale bylo záhodno, aby kraj tento plán zveřejnil.
Tomáš Mosler, Příbramský bublifuk
Přečtěte si také druhý ze dvou nových článků k tématu.
